Zajímavým dopadem koronavirové pandemie je zvýšený počet lidí, kteří tvrdí, že mají od jejího počátku neobyčejně živé sny, často s velmi bizarním obsahem. I když se to může zdát zneklidňující, odborníci tvrdí, že nejde o nic, co mělo být důvodem k panice, vysvětlují příčinu a nabízejí rady, jak takové noční můry eliminovat nebo zcela odstranit.
Co se dozvíte v článku
Podivných snů je více než kdy dříve
Od vypuknutí pandemie a zavedení opatření, kdy lidé mohli opouštět domovy jen za některými jasně danými účely, se po celém světě rozmohla vlna živých snů. Hovoří se o nich na sociálních sítích a specializovaných webech, vyhledávání spojení „weird dreams“ (podivné sny) na Google se zdvojnásobilo a objevila se i spousta článků na toto téma, problematice se věnuje například The Guardian.
Odborníci upozorňují, že nejde v žádném případě o novinku. Podobné sny prožívají lidé následkem jakýchkoliv traumatizujících událostí. Zaznamenány byly například po teroristických útocích v USA 11. září 2001, během zemětřesení, povodní nebo válek. Podle ohlasů veřejnosti se však zdá, že „divoké“ sny během koronavirové pandemie překonávají svým rozsahem všechny dřívější události.
„Mezinárodní, globální povaha problému je novinkou, ještě nikdy se neodehrával v tolika zemích současně a nezasáhl tolik lidí, takže nebyl nikdy předtím tak intenzivně vnímán,“ vysvětluje pro The Independent profesorka Sally Shuttleworthová z University of Oxford, která se soustředí na lidský spánek a jeho ovlivnění stresem. Neviditelná hrozba se skrývá všude, kam se podíváme, a čelíme jí prakticky pokaždé, když opustíme náš domov. Navíc se k nám neustále dostává prostřednictvím médií i sociálních sítí. Ke všemu jsme se dočasně museli vzdát toho, co si spojujeme s nezávislostí, tedy volného pohybu a běžných aktivit. Šíření viru se zdálo mimo jakoukoliv kontrolu a neustále si uvědomujeme, že se situace může kdykoliv zopakovat. A to vše ovlivňuje naše myšlenky, a tím i psychiku a nakonec také sny.
O pandemii mluvíme jako o válečném stavu
Od začátku této celosvětové situace s omezením volného pohybu a nutnosti pobývat co nejvíce doma se na internetu objevují zprávy, které ukazují, že fenomén „koronavirových snů“ není omezen jen na určitou zemi nebo světadíl. Pokud se zaměříme na jejich nevšední obsah (krysy vypadávající při chůzi z nohavic kalhot, konzumace Měsíce, kontrola po zuby ozbrojenými vojáky, kteří nechtějí nic jiného než zjistit, zda máte na nohou bílé ponožky, svatba tygrů apod.), jde o to, že ve snu dostávají naše aktuální obavy jinou podobu díky metaforám. Ty naše podvědomí využívá k vysvětlení složitých emocionálních jevů.
„Například oběti znásilnění mívají sny o bitvách,“ popisuje neurovědec Rusell Foster z University of Oxford. Hojné sny o válkách, útocích, vojsku a dalších podobných motivech pak mohou výsledkem toho, jak se označuje řada skutečností, souvisejících s pandemií. S novým koronavirem SARS-CoV-2 jsme „ve válce“, zdravotníci a další klíčoví pracovníci jsou „v první linii“, musíme „bojovat“ a koronavirus „porazit“ a podobně.
Tento neviditelný nepřítel tak způsobuje chaos a vyvolává hluboké emoce, zatímco my můžeme dělat jen velmi málo. V noci naše sny dávají této hrozbě fyzickou podobu a teprve tehdy můžeme bojovat nebo se prostě snažit nebezpečí uniknout. Dalším častým tématem těchto snů bývá ztráta. Odborníci se domnívají, že zde hraje velkou roli ztráta našich životních jistot, běžných aktivit i obava, co bude s naším světem dále.
K většímu množství snů přispívá změna návyků i úzkost
Obsah snů se však vůbec nemusí týkat jen informací a faktů přímo souvisejících s koronavirovou epidemií. Ta je může ovlivnit i jinak.
Jeden z účastníků studie, která se zaměřila na tento nový fenomén, například popisuje sen o setkání s americkým prezidentem, který ho vzal s sebou do obchodu s komiksy. Někteří odborníci se domnívají, že setrvání v domácím prostředí, kde v době nouzového stavu pobývala většina lidí, a stažení z obvyklých prostředí včetně absence běžných každodenních podnětů nutí naše podvědomí, aby si vybíralo témata týkající se nejenom koronaviru. Například zmíněný respondent se celoživotně zabývá komiksy a v době domácí karantény se zaměřil na procházení politických příspěvků na sociálních sítích.
Existují také fyziologická vysvětlení této vlny bizarních snů. Když spíme, střídají se různé fáze spánku, které se opakují v cyklech. Nejvíce snů se zdá během fáze REM (z anglického rapid eye movement – rychlý pohyb očí), který nastane zhruba devadesát minut poté, co usneme, a pak se během noci opakuje, přičemž pokaždé je o něco delší. Většina snů se nám tak zdá v druhé polovině noci. Během období, které lidé museli co nejvíce trávit doma a řada měla i home office, mohli někteří spát více hodin než obvykle, takže přibylo i snů. „Pokud trávíme více času spaním, znamená to více REM fází během spánku, proto právě teď mají lidé více snů,“ vysvětluje doktor Peter Morgan, stojící v čele oddělení psychiatrie v nemocnici Lawrence + Memorial Hospital v americkém městě New London. Vědci navíc dodávají, že pokud nemůžete kvůli stresu včas usnout a trvá vám to déle, je pravděpodobné, že váš mozek se bude snažit dohnat tento deficit a budete mít více fází REM, takže vás čekají noci plné živých snů.
Více času na sny
Ráno navíc nebylo třeba rychle vstát a odejít do práce, takže bylo více času na přemýšlení o snech a jejich rozebírání s ostatními členy domácnosti nebo přáteli na sociálních sítích.
„Sny a jejich význam jsou stále velmi hluboce zakořeněny ve všech kulturách po celém světě, a proto jsou pro lidi v době krize důležitější, protože nám poskytují vhled do našeho nitra, kterého nejsme schopni dosáhnout v bdělém stavu,“ říká renomovaný britský psychoterapeut Matthew Bowes.
A je tu ještě další věc: stres a úzkost, kterou globální pandemie přináší, narušuje mnoha lidem klidný spánek. Každý člověk se přirozeně probouzí několikrát za noc. Na to, abyste si to pamatovali a později si vybavili i to, co se vám zdálo, je nutný určitý čas. To znamená, že pokud se vzbudíte na několik sekund, nebudete si to pamatovat. „Pokud zůstanete vzhůru deset minut, je to už jiná věc. A pokud prožíváte vyšší míru úzkosti, je pravděpodobné, že zůstanete vzhůru dost dlouho na to, abyste si vzpomněli na většinu svých snů,“ popisuje Michael Nadorff z katedry psychologie na Mississippi State University a odborník na vztah mezi nočními můrami a duševními poruchami.
Galerie: Stopněte stres – 7 aktivit, které vás zabaví
Mozek je tak trochu jako střeva, říká psycholog
Diskuze o snech s blízkými lidmi přitom může přinést velkou úlevu. „Noční můry mohou být bohatým zdrojem informací o vlastním nitru a o sobě samotných. Karanténa by měla být příležitostí, jak se v rodině naučit běžně sdílet své sny bez odmítání a odsuzování,“ nabádá psycholog Rubin Naiman, odborný asistent na University of Arizona.
Zároveň podává velmi jednoduché a pochopitelné vysvětlení celého fenoménu „koronavirových“ snů: připodobňuje mozek ke střevům. Střeva musí jídlo, které za celý den zkonzumujeme, rozdělit na užitečnou část a odpad. Mozek takto podobně zpracovává informace, které se k nám dostávají. Když se neděje nic mimořádného, naše mozky s tím nemají tolik práce. Ale když prožíváme něco neobvyklého, jako je třeba pandemie, pak mozek zpracovává tyto zážitky prostřednictvím neobvyklých snů.
Odborníci proto doporučují nenechat se jimi zneklidnit. Pokud chceme snížit jejich výskyt, anebo se jim vyhnout úplně, je třeba upravit svůj denní režim a dbát na duševní hygienu. Chodit spát ve stejnou dobu jako obvykle, nepřemýšlet přehnaně nad aktuální situací ani budoucím vývojem okolo koronaviru a jeho následky, a to hlavně před spaním, a ani v této době nesledovat zprávy. Vhodná je meditace nebo čtení knih, během dne cvičení i věnování se svým koníčkům a zálibám. To vám pomůže udržet se v dobré kondici i duševní pohodě, což je pro odbourání zneklidňujících snů velmi důležité.
ČLÁNKY DO MAILU