Koronavirus v Německu: lidem to stále nedochází

Na začátku března ohlásila Itálie na dva tisíce potvrzených případů nového onemocnění COVID-19, které je způsobováno koronavirem. V Německu byly tehdy pozitivně potvrzené necelé dvě stovky testů, ale bylo jasné, že šíření nákazy již nepůjde zastavit.

Tedy, bylo to jasné jen některým a zdá se, že i nyní, po dvou týdnech a dalších dvaceti tisících potvrzených případů v celém Německu a po zavedení celkem drastických opatření, jakými jsou třeba zavřené školy a omezení sociálního kontaktu, to stále některým obyvatelům nedochází.

Piknik v čase korony

Pravda, někteří se již tehdy začali zásobovat trvanlivým jídlem a drogistickým zbožím, což způsobilo jeho současný nedostatek. V regálech nyní dlouhodobě chybí zejména toaletní papír. Roušky ovšem nebyly k sehnání už v půlce února, ale v drogeriích a v lékárnách bylo ještě nedávno možné zakoupit dezinfekci. Kdo to neudělal, nyní už šanci nemá.

Většina lidí se však koronavirem příliš nezabývala ještě ani minulý týden. Nadále se plánovaly narozeninové oslavy, domlouvaly se společné výlety a grilovací party. Všichni si užívali blížící se jaro.

To už ale Německo nahlásilo téměř pět tisíc potvrzených případů. K nejpostiženějším spolkovým zemím patřilo Severní Porýní-Vestfálsko. Ačkoli byla zrušena povinná školní docházka i v méně zasažených oblastech, dětské narozeninové oslavy tam rodiny pořádaly nadále. Život se změnil jen do té míry, že začaly neplánované prázdniny a rodiče zvažovali, jak to doma zkoordinují.

Pokud byste se v minulém týdnu prošli například po drážďanských promenádách a parcích (Sasko tou dobou mělo zhruba stovku nakažených), viděli byste, jak si mnohé rodiny neplánované volno užívají.

Společné pikniky, návštěvy restaurací, zmrzliny v kornoutku přijaté z rukou prodavače. Oblíbené zahradní restaurace, tzv. Biergarten, narvané k prasknutí. Sousedi na dvorcích zvesela klábosí ve velkých skupinkách. Častým tématem hovoru byla pochopitelně virová lavina, která se na Německo žene, nová opatření, nedostatek toaletního papíru v obchodech. Strach byl znát, ale zdá se, že musí až z oficiálních míst zaznít, aby se takto nescházeli, že školy jsou zavřené proto, aby se zamezilo kontaktu.

Situace nyní – konec koronaparty   

Německo je v současné době pátou nejpostiženější zemí. Denně zde přibývají tisíce potvrzených případů (jen v pátek 20. března to bylo 4528 nových případů). Dosavadní zlehčování situace ze strany většiny bylo nejspíš důvodem k dalšímu opatření – nejprve bylo zakázáno setkávat se s více než pěti lidmi ve veřejných prostorách. To ale nikomu nebránilo masově navštěvovat například tržiště.

V neděli 22. března se tedy opatření ještě zpřísnila. Občané jsou vyzýváni k ještě většímu omezení sociálního kontaktu. Minimální vzdálenost dvou cizích lidí ve veřejném prostoru je 1,5 metru. Na procházku můžete jít ve dvojici nebo pouze v rámci nejužší rodiny. Nepřijatelné jsou společné oslavy, pikniky a další akce.

Roušky doma ušité?

Německo se na pandemii připravuje. Zejména zvyšuje kapacitu lůžek na jednotkách intenzivní péče. Standardně jich je dvacet osm tisíc a Lothar Wieler, prezident Institutu Roberta Kocha (IRK), který je federálním zdravotním úřadem, chce jejich počet zdvojnásobit, na čemž se již pracuje. 

Ačkoli české dezinformační weby informují o tom, jak Čechům „zlé Německo“ ukradlo roušky, situace ohledně ochrany úst a nosu se tady na místě příliš neliší od té, kterou známe z domova. Roušky a respirátory pro běžného občana nejsou už dlouhé týdny k sehnání, nedostatky hlásí i nemocniční personál.

Česká menšina žijící v Německu možná trochu závistivě pošilhává po České republice. Vlna solidarity, která se strhla v jejich rodné zemi, je nebývalá a dojemná. Česko se poté, co občanům došlo, že se pomoci od vlády nedočká, mobilizovalo a roušky šijí i ti, kteří nikdy dříve nedrželi jehlu v ruce. Občané zásobují nemocnice, domovy důchodců, úřady…

V Drážďanech v současné době potkáte v obchodě s rouškou zejména právě zde žijící Čechy, kteří si je doma šijí a pro své německé sousedy připravují informační letáčky o tom, že nosit zakrytá ústa a nos je solidární. Podobá je situace i v jiných spolkových městech. Uvidíme, zda jejich akce sklidí ovoce.

(Autorka žije v Německu.)