Atopický ekzém trápí stále větší část naší populace, od miminek po dospělé. Bohužel s léčbou je to velmi problematické. Protože dispozice k atopickému ekzému je celoživotní, je i péče o kůži trvalá. Někdy stačí správné promazávání kůže, při větším postižení je třeba přidat léky místní, nebo i celkové. Dosud jsou jedním z nejčastěji užívaných místních (lokálně aplikovaných) léků klasické medicíny – masti obsahující kortikoidy. O těch se napsalo mnohé.
„Kortikoidy jsou extrémně účinné, ale také zrádné. Mají rychlý a silný protialergický, protizánětlivý účinek. Zmírňují otok a svědění. Jejich podání musí být vždy dokonale zdůvodněné, doba užívání pokud možno co nejkratší. V opačném případě přicházejí na řadu účinky nežádoucí.“
Jan Hnízdil v článku Příčina choroby: lék
Internet je plný hrůzostrašných informací o vedlejších účincích těchto mastí, což vede někdy až ke vzniku tzv. „kortikofobie“, kdy se pacient vysloveně bojí masti s kortikoidy použít z obavy před barvitě popisovanými vedlejšími účinky.
Je strach z používání mastí s kortikoidy oprávněný? Mají atopici i nějaké jiné možnosti léčby? Na to jsme se zeptali Zuzany Nevoralové, dermatoložky působící v nemocnici v Jihlavě. A jak se na používání mastí s obsahem kortikoidů dívá tradiční čínská medicína? Na to nám odpoví Eva Osvaldová, terapeutka tradiční čínské medicíny.
Galerie: 6 „pupínků“ na obličeji, které byste neměli zaměňovat
Jak kortikoidy působí v organismu
Kortikoidy jsou uměle vyráběné hormony, které mají stejnou strukturu jako hormony, které se tvoří v kůře nadledvinek. Kortizol produkovaný v nadledvinkách plní některé důležité funkce. Zvyšuje pohotovost organismu v zátěžových situacích, jako jsou stres nebo napadení organismu choroboplodnými zárodky. Dodáváme-li příliš často a ve vysokých dávkách hormony umělé, nadledvinky přestávají vyrábět kortizol přirozenou cestou.
Kortikoidy v mastech jsou vysoce účinné. Někdy působí až zázračně, v čemž spočívá také jejich zrádnost. Pacient vidí okamžité zlepšení stavu. Nicméně kortikoidy jako takové neléčí, pouze tlumí imunitní reakci organismu. Po vysazení se potíže velmi často vracejí. Kortikoidy tedy nelze považovat za prostředek k léčbě atopického ekzému, ale pouze k dočasnému utlumení jeho viditelných projevů.
Mají atopici nějaké jiné možnosti léčby?
Pokud zůstaneme u klasické medicíny, kortikoidy stále tvoří jádro léčby atopického ekzému. Je pravdou, že nepůsobí na příčinu, ale mnoho pacientů s ekzémem má tu zkušenost, že jim nic jiného nezabírá. Proto se v akutních případech bez kortikoidů neobejdou. Co se týče jiných možností léčby, Zuzana Nevoralová uvádí: „Novinky v léčbě se objevují jak na poli prevence, kdy jsou uváděna na trh nová promazávadla, nově i s přídavky antiseptických látek, například stříbra, anebo promazávadla upravující poruchu kožní mikroflóry, tak na poli léčby, neboť výzkumy v oblasti biologické léčby jsou v poslední fázi a je možné, že na trh bude biologická léčba uvedena již brzy. Bude určena pacientům s nejzávažnější formou atopického ekzému.“
Už několik let jsou na trhu preparáty, tzv. „imunomodulátory“, které tlumí imunitní reakci selektivně, ne celkově. Jedná se o přípravky obsahující tacrolimus nebo pimecrolimus. Ale ani ty není vhodné používat dlouhodobě a nesmí být předepisovány ani dětem do dvou let. „Tyto preparáty jsou vhodné zejména pro ty oblasti, kde je kůže velmi citlivá, jako jsou obličej nebo záhyby,“ dodává MUDr. Nevoralová. Tyto přípravky nezpůsobují ztenčení kůže, jako je tomu u kortikoidů.
Rizika spojená s užíváním kortikoidů
Dlouhodobé podávání kortikoidů vede ke snížení obranyschopnosti proti bakteriálním, virovým a mykotickým infekcím. Snižuje se také schopnost reagovat na stres. Nejen z těchto důvodů se kortikoidy nesmí užívat příliš dlouho.
Také s náhlým přerušením léčby mohou být spojeny zdravotní problémy, protože může dojít k akutnímu nedostatku kortizolu v těle. Proto musí léčba probíhat pod dohledem lékaře a vysazování těchto preparátů musí být postupné, jinak hrozí selhávání jaterních nebo ledvinových funkcí a k útlumu činnosti nadledvinek. Dermatoložka k tomu ale říká: „Při správném užívání lokálních přípravků k výše uvedeným komplikacím dojít nemůže. Uvedené potíže se mohou týkat jen pacientů, kteří užívají celkové kortikoidy ve formě tablet nebo injekcí.“
Rizika se týkají jen dlouhodobého užívání preparátů s obsahem kortikoidů. Zuzana Nevoralová vysvětluje, že „samozřejmě záleží na více okolnostech, ale při správném užití vhodného preparátu na vhodnou postiženou oblast vedlejší účinky nejsou žádné, nebo jen zcela minimální a vždy převažuje jejich pozitivní efekt nad negativním. Je tedy nutno aplikovat kortikoidy přesně dle rady lékaře. Ten zvolí správný typ (druh, sílu, lékovou formu), četnost aplikace i další pravidla tak, aby se vedlejším účinkům předešlo.“
Kortikoidy musí být aplikovány dle instrukcí lékaře. „Při porušení správných pravidel léčby mohou mít lokální kortikoidy vedlejší účinky, a to zejména na kůži. Ve výjimečných případech při použití silných přípravků na rozsáhlé plochy těla se mohou účinné látky i vstřebat do organismu“, doplňuje MUDr. Nevoralová s tím, že „ lehce imunosupresivně kortikoidy samozřejmě působí, ale jen v oblasti kůže. Vliv na vlastní imunitní reakce a obranyschopnost organismu či útlum činnosti nadledvinek při selhávání jaterních nebo ledvinových funkcí při správném místním užití nehrozí.“
Atopický ekzém vyžaduje komplexní péči
Přestože krátkodobé lokální použití mastí s obsahem kortikoidů není nebezpečné, jak už jsme řekli, kortikoidy ekzém neléčí a pacient je tedy v horším případě bude potřebovat stále znova. Zároveň by ale jejich aplikace neměla být dlouhodobá, takže se pacient může snadno chytnou do pasti. O kortikoidech lze bez nadsázky říci, že je to dobrý sluha, ale zlý pán.
V akutních stavech je užití kortikoidů zcela na místě, ale zvládnutím akutní fáze to pro atopika zdaleka nekončí. Atopici musí upravit jak svoji životosprávu, tak životní styl. Atopici potřebují hodně spánku, relaxace, zdravou stravu a optimální životní prostředí. Musí se naučit zvládat stres, který je častým spouštěčem akutních projevů. Musí se o svou kůži pečlivě starat, a to každodenním promazáváním vhodnými přípravky.
Vzhledem k tomu, že klasická medicína účinný lék nemá, může být vhodné kombinovat klasickou léčbu s alternativní medicínou, ať už s čínskou medicínou, homeopatií, homeoterapií (pokud pacienta zajímá i psychologický původ jeho nemoci), nebo jakoukoli jinou metodou, která dotyčnému pomůže obtíže lépe uchopit a zvládnout.
Kortikoidy z pohledu tradiční čínské medicíny
Pohled tradiční čínské medicíny (TČM) je trochu jiný, a to z logiky věci. Tato medicína do patologických změn zahrnuje už samotné energetické změny organismu, resp. jednotlivých vnitřních orgánů. Z tohoto pohledu organismus reaguje i na změny, které klasická medicína nezaznamenává. Terapeutka TČM Eva Osvaldová k tomuto říká: „Největším problémem v užívání kortikoidních hormonů je jejich nežádoucí vliv na nadledvinky a imunitní systém. Nadledvinky dle principů tradiční čínské medicíny se v rámci pentagramu (teorie pěti prvků) řadí k ledvinám a močovému měchýři. Pak tedy může nastat v této oblasti značné oslabení, které se může projevit jejich špatnou funkcí (záněty, padání vlasů, poruchy sluchu, výkyvy nálad, strachy, fobie i deprese).“
TČM vychází ze základní teorie, která říká, že se všechny vnitřní orgány a tkáně vzájemně ovlivňují. Porucha nebo snížená funkce jednoho orgánu má tedy svůj dopad i na další orgány. „Okruh ledvin je energeticky pod vládou sleziny/žaludku. Zdravá slezina znamená dobrý imunitní systém. Kortikoidy ale působí imunosupresivně a dochází tak k oslabení imunitního systému, a tedy i k oslabení dráhy sleziny. Slezina přestává působit konstruktivně na oblast ledvin, dochází k prohloubení fyzických patologií a je narušen celkový orgánový systém, kdy začínají postupně strádat i zbylé orgány a tkáně. Jde o začarovaný kruh, z něhož se někdy zdlouhavou cestou dostává ven,“ vysvětluje Eva Osvaldová.
TČM doporučuje kromě úpravy jídelníčku, baňkování, moxování či fototerapie také např. aurikuloterapii, což je ušní akupunktura. „Aurikuloterapie účinně působí na hormonální sféru. Lze ji doporučit jako alternativu nebo doplňkovou léčbu k léčbě kortikoidy.“
Odborná spolupráce:
MUDr. Zuzana Nevoralová, Ph.D.
Absolventka doktorského studia v oboru dermatologie (zaměření na akné) pracuje jako vedoucí ambulancí kožního oddělení Nemocnice Jihlava. V roce 1999 založila a dosud je vedoucí lékařkou Akné poradny v Jihlavě. Vědecký sekretář Nemocnice Jihlava, členka Vědecké rady Nemocnice Jihlava, členka Etické komise Nemocnice Jihlava, tajemník čestné rady JIMEA (Jihlavské medicínské akademie), spoluzakladatelka sekce Akné a obličejové dermatózy České dermatovenerologické společnosti JEP, místopředsedkyně výboru této sekce. Přednesla více než 400 přednášek a publikovala téměř 150 publikací na téma dermatologie, autorka monografie Izotretinoin v praxi.
Mgr. Eva Osvaldová
Poradkyně dle principů tradiční čínské medicíny, terapeutka energetické psychologie, koučka v oblasti rozvoje osobnosti a zdravého životního stylu, lektorka odborných kurzů a seminářů, masérka (www.institut-therapy.eu).
„O alternativní přístupy k životu a psychosomatiku se zajímám již od doby mého dospívání. Při studiu na přírodovědecké fakultě jsem měla možnost proniknout i do tajů tradiční čínské medicíny, kterou jsem vystudovala na Institutu TČM v Brně. Svoji praxi zaměřuji na holistický a individuální přístup k jednotlivci.“
ČLÁNKY DO MAILU