Léčbu kortikoidy lékaři nejčastěji volí u pacientů, kteří mají autoimunitní onemocnění, zánětlivé nemoci a choroby kůže. Ve vysokých dávkách však mohou pomoci také při anafylaktickém šoku a během jiných akutních stavů. Tyto léky by se nicméně měly užívat jen po nezbytně dlouhou dobu a vždy pod dohledem lékaře. [1, 2]
Co jsou kortikoidy?
Kortikoidy jsou syntetické látky, které svou strukturou připomínají steroidní hormony vytvářené v kůře nadledvin (kortikosteroidy). Mezi laickou veřejností dochází k častým záměnám těchto dvou pojmů. Kortikoidy představují syntetické analogy přírodních kortikosteroidů a podávají se v nejvyšší míře pacientům, u kterých je nutné tlumit nadměrnou imunitní odpověď organismu.
Mají významné protialergické, protizánětlivé a imunosupresivní účinky, díky čemuž nalézají uplatnění při léčbě nejrůznějších autoimunitních i jiných onemocnění. Patří sem konkrétně třeba:
- atopický ekzém,
- lupénka,
- některé typy rakoviny (hlavně hematologické nádory),
- revmatoidní artritida,
- roztroušená skleróza.
Využívají se také k tlumení vážných alergických reakcí nebo anafylaktického šoku a k léčbě zánětlivých onemocnění. Kortikoidy hrají důležitou roli i v onkologii, protože mohou při krátkodobém užívání před zahájením chemoterapie snižovat negativní působení některých cytostatik. [3, 4, 5]
Léčba kortikoidy a jejich formy
Kortikoidy významně ovlivňují fungování celého organismu, a proto je nezbytné, aby byl pacient v průběhu léčby pod lékařským dohledem. Tyto léky byste měli užívat přesně podle doporučení lékaře. Někteří pacienti mají pocit, že je mohou vysadit dříve, protože se jejich stav zlepší okamžitě po nasazení. Při předčasném ukončení léčby se ale zdravotní problémy vrátí velice rychle zpět.
Kortikoidy mohou být podávány dvěma různými způsoby:
- systémově – patří sem tablety a injekce,
- lokálně – jde o nosní spreje, kapky, roztoky a masti.
Při systémovém podávání kortikoidů by měla léčba trvat jen po nezbytně dlouhou dobu. Tyto léky existují ve formě tablet nebo injekcí. Patří mezi ně například prednison, methylprednisolon, hydrokortison nebo dexamethason. V některých případech (například při anafylaktickém šoku) přitom stačí jednorázové podání vysoké dávky kortikoidů.
Lokální přípravky se aplikují na sliznici nebo na pokožku. Při lokální léčbě se využívá mast s kortikoidy (například mast na ekzém s kortikoidy), roztoky určené k nanesení na kůži nebo kortikoidy do nosu ve formě sprejů a kapek. Konkrétně jde o budesonid, flutikason, betamethason nebo mometason. [6, 7, 8, 9]
Vysazení kortikoidů
K vysazování kortikoidů by se mělo přistupovat obezřetně. Tyto léky se obecně nedoporučuje užívat příliš dlouho, neboť se tím zvyšuje riziko výskytu vedlejších účinků. Protože tlumí funkci imunitního systému, snižuje se tím sice výskyt autoimunitních a alergických reakcí, ale také se snižuje odolnost organismu vůči infekcím a jiným nákazám. Člověk je proto po vysazení kortikoidů citlivější a výrazně náchylnější k rozvoji různých onemocnění.
Ve chvíli, kdy jsou tělu dodávány kortikoidy, se syntéza steroidních hormonů v nadledvinách utlumí. To znamená, že když léčbu přerušíte, tělo musí začít s opětovnou tvorbou kortikosteroidů. Pokud by bylo vysazení příliš prudké, tělo nestihne dostatečně rychle zareagovat. Proto by mělo vysazování probíhat postupně (a vždy pod dohledem lékaře). [10, 11, 12, 13]
Mohou mít kortikoidy vedlejší účinky?
V souvislosti s užíváním kortikoidů se velice často hovoří o nežádoucích účincích. Přestože tyto medikamenty plní při léčbě některých onemocnění nenahraditelnou roli, má z nich mnoho lidí velké obavy. Jako většina jiných léků mají samozřejmě i kortikoidy nežádoucí účinky. Mezi ty nejvýznamnější patří:
- euforie a neklid,
- bůvolí hrb (buffalo hump),
- měsíčkovitý tvar obličeje,
- zarudlé tváře,
- vysoký krevní tlak (hypertenze),
- ztenčení kůže,
- problematické hojení ran,
- snadný vznik pohmožděnin a modřin,
- řídnutí kostí,
- zvýšená hladina krevního cukru (hyperglykémie),
- negativní dusíková bilance,
- zvýšená náchylnost k infekcím.
Tyto problémy se objevují při dlouhodobém užívání daných medikamentů. Dobrou zprávou je, že po vysazení kortikoidů v naprosté většině případů nežádoucí příznaky samy od sebe odezní.
Důležité je ovšem také vědět, že kortikoidy mohou při dlouhodobém užívání ve vysokých dávkách do jisté míry zhoršit stav některých jiných onemocnění. Jedná se například o diabetes nebo žaludeční vředy.
Kromě toho je nutné počítat s tím, že ne pro každého jsou kortikoidy vhodné. Například u pacientů s trombofilní mutací mohou způsobit vznik trombu (krevní sraženiny), což může člověka dokonce ohrozit na životě. [14, 15, 16]
Kortikoidy a tloustnutí
Jedním z negativních důsledků, který se často objevuje při užívání kortikoidů, je změna rozložení tělesného tuku. Ten se začne ukládat hlavně v oblasti břicha. Končetiny jsou naopak nápadně štíhlé v porovnání s břichem, což vytváří dojem nesouměrnosti. Mnoho pacientů má také zvýšenou chuť k jídlu, takže začnou přibývat na váze. [17, 18]
Kortikoidy a alkohol
Při léčbě kortikoidy by se pacienti měli zcela vyhýbat alkoholu. Hlavním důvodem je zvýšené riziko vzniku žaludečních vředů a poškození trávicího traktu. Konzumace alkoholu se tudíž nedoporučuje, protože by došlo k narušení léčebného procesu a prohloubení nežádoucích účinků. [19, 20]
Kortikoidy v těhotenství
Kortikoidy ve formě lokálních přípravků se někdy předepisují i nastávajícím maminkám. Tyto léky by neměly představovat riziko pro vývoj plodu. Léčba kortikoidy by ale měla probíhat pod odborným dohledem a pouze v případech, kdy je to podle lékaře skutečně nezbytné. Systémová léčiva nejsou vůbec vhodná. [21, 22]
Zdroje: nih.gov, clevelandclinic.org, medicalnewstoday.com, medicinenet.com, uhhospitals.org, healthline.com, drugs.com, arthritis.org, healthline.com, academic.oup.com, medicinapropraxi.cz, solen.cz, astma-zero.cz, stefajir.cz, mcsalve.cz, rskompas.cz
ČLÁNKY DO MAILU