Doba koronavirová přinesla řadu změn chování u populace a také nové trendy, třebaže některé zřejmě jen na čas. Jedním z fenoménů je zimní otužování v přírodních vodách. Přestože si umíme představit, jak posilující taková pravidelná činnost může pro organismus být, není to zrovna disciplína pro každého.
Galerie: Otužování je nový fenomén
Posílit imunitu s využitím vody a rozdílných teplot jde ale i o poznání příjemněji. A tak se dalším trendem stalo vylepšování domácího prostředí a pořízení domácí spa. „Venkovní vířivky a termální bazény swimspa s termokrytem pro celoroční využití se stávají v posledních letech stále žádanějším produktem,“ potvrzuje Kateřina Kadlecová, ředitelka společnosti USSPA, největšího českého výrobce vířivek a swimspa, který kombinuje benefity bazénu a vířivky.
Mráz a vyhřátá voda: koupání s bonusem
Představte si, jak otevíráte dveře na terasu. Je zima, mrzne a na dokonale nafoukaných závějích sněhu se třpytí první ranní paprsky slunce. Promrzlý sníh křupe pod nohama, když si jím bosí prošlapáváte cestu. Ke swimspa to máte pár kroků, každý z nich znamená tisíce brnících jehliček do nohou, které během chvilky vystřídá niterné blaho. Již první vkročení do báječně vyhřáté vody mění mrazivé bodání v žár a přináší nával endorfinů do celého těla. Bez ranní koupací rutiny si svůj den už představit neumíte… „Dělá vám dobře po těle i na duši, vaše kondice vzkvétá a imunita se tetelí blahem. Zimní koupání je prostě koupání s bonusem,“ říká fyzioterapeutka Pavla Skopalová z MINT Terapie.
Terapeutické využití rozdílných teplot jako v případě koupání v teplé vodě uprostřed zimy má svoje kořeny už ve starověku. Už Hippokrates údajně prohlásil, že vodní terapie „tiší fyzickou i duševní slabost“. Systematické vystavení se rozdílným teplotám totiž působí na to, jak naše tělo funguje a ovlivňuje i naši náladu.
„Zkuste teplou vodu, přesněji vodu vyhřátou nad teplotu těla. Pobyt v takové vodě má svá specifika,“ říká terapeutka. Voda by ale neměla přesahovat teplotu 40 °C.
Při vystavení chladovým podnětům cévy zmenší svůj průměr a krev se stáhne z povrchových částí těla do tělesného jádra. To napomáhá udržení tepla, ale také dochází k zaplavení mozku a klíčových orgánů okysličenou krví. „Naopak při pobytu v teplé vodě dochází k rozšíření cév, a tedy distribuci krve zpět do celého těla. Tyto změny v krevním oběhu napomáhají důkladnému prokrvení, podporují metabolismus a přirozené očistné procesy, které v těle probíhají,“ říká Pavla Skopalová.
Prospěšné střídání teplot
Jakékoliv změny teplot představují pro naše tělo určitý druh stresu. „Náš organismus na podněty z vnitřního či vnějšího prostředí, na daný stresor, reaguje kaskádou reakcí, která se ukazuje jako zdraví prospěšná. A zatímco adaptivní reakce organismu na stabilní dlouhodobý stres nebo na dlouhodobě opakující se stresové stimuly vede k negativním efektům včetně poklesu nespecifické imunity či depresím, reakce na opakovaný, silný, časově krátký, pravidelný stres aktivuje systém imunity, vyrovnává aktivitu nervového systému a zvyšuje odolnost organismu,“ popisuje fyzioterapeutka.
Jednoduše řečeno, zatímco stres v podobě dlouhodobých nároků na výkon v práci nám škodí, pro tělo stresující vystavení se chladu při zimním koupání ve vířivce nebo swimspa je pro nás prospěšné.
Reakce na opakovaný, silný, časově krátký, pravidelný stres aktivuje systém imunity, vyrovnává aktivitu nervového systému a zvyšuje odolnost organismu
Studie prokázaly, že teplé, studené i střídavé koupele snižují hladiny stresového hormonu kortizolu. Vystavení se chladu dále napomáhá uvolňování hormonu noradrenalinu, který povzbuzuje náladu. Terapeutické využití vody pak obecně vede k vyšší produkci beta-endorfinů, které dopomáhají k pocitům „well-being“, tedy spokojenosti.
Vodní terapie místo antidepresiv
A nejde jen o střídání teplot, hydroterapie může pomáhat i jinak. V jedné studii byl například srovnáván efekt antidepresiv a perličkové lázně s podvodní masáží zad, oblasti krku, břicha, nohou a ramen (tedy velmi podobné hydroterapii ve vířivce) o teplotě 37 °C u úzkostných pacientů. Nejenže byl efekt srovnatelný, u pacientů podstupujících pravidelnou lázeň byly výsledky dokonce lepší, s dlouhodobějším trváním a bez nežádoucích vedlejších účinků.
Během dlouhého období covidové epidemie dostává naše psychika zabrat ještě více než jindy, jak v rozhovoru pro server Vitalia.cz potvrzuje přednosta Psychiatrické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze a místopředseda Psychiatrické společnosti ČLS JEP Martin Anders. Péče o zdraví, a to i po stránce psychické pohody, je tedy obzvlášť důležitá.
Nelehká doba dovedla řadu lidí k tomu, že si srovnali hodnoty a začali klást důraz na to nejdůležitější – zdraví, rodinu, svobodu. Příklon k trvalým hodnotám souvisí i s ochotou investovat do kvalitních věcí, které mají vysokou užitnou hodnotu, jež není pomíjivá.
A toto spojení péče o zdraví, psychiku, pohodu, posilování imunity, pohybu, pobytu na čerstvém vzduchu a relaxu vede k výraznému zájmu lidí právě o venkovní koupání a otužování. „Čím dál více lidí vnímá swimspa a vířivky jako investici do zdraví a kvalitnějšího života rodiny. Jde o vybavení domácnosti, které přináší možnost společného odpočinku, a především navozuje fyzickou a duševní pohodu. A té zejména v dnešní době není nikdy dost,“ říká ředitelka USSPA Kateřina Kadlecová. Její slova potvrzuje chování zákazníků. Zájem o vířivky a termálních bazénů swimspajen u tohoto českého výrobce narostl o 79 % (srovnání předcovidového roku 2019 versus covidového roku 2021) a odpovídá celoevropskému trendu zvýšeného zájmu o tyto produkty.
Jak být fit
Odborníci radí mnoho věcí – od managementu spánku, kvalitní stravy, aktivního pohybu na čerstvém vzduchu po relaxační cvičení, meditace, práci s dechem. Záleží, jaké má kdo možnosti, co kdo má rád, co koho baví.
Zvláště v zimních měsících, kdy oproti těm teplejším přirozeně ubývá pobytu venku a běžného pohybu, mohou být právě wellness procedury výhodným způsobem, jak relaxovat a udělat něco pro své zdraví. A pokud máte k dispozici venkovní vířivku, swimspa nebo jejich kombinaci, můžete plně využít benefity hydroterapie. Získáte navíc větší odolnost organismu a silnější imunitu, což má nesmírně pozitivní přínos nejen pro aktuální kvalitu života, ale také pro prevenci vzniku závažných onemocnění v budoucnu.
Rady pro zimní pobyt ve venkovní vířivce
- Platí samozřejmě obecné zásady – koupání alespoň 1 hodinu po jídle nebo vyhnutí se konzumaci alkoholu – kombinace s pobytem v teplé vodě může způsobit nízký tlak a pocity na omdlení.
- Voda by neměla přesahovat teplotu 40 °C. Pro tělo je pak už velmi těžké teplotu regulovat a může docházet k přehřátí, ospalosti nebo motání hlavy.
- Pobyt ve vířivce je ideální po dobu asi 15–20 minut.
- Mějte připravený exit plán! Abyste si po výstupu z vířivky nezkazili navozený pocit relaxace teplotním šokem, mějte nachystané ručníky, župany, pantofle. Pokud je venku opravdu zima, ručníky a župany nahřejte a umístěte tak, aby při vašem pobytu ve vířivce úplně nevychladly.
- Dalšími vychytávkami může být ohřívací lampa, stínění proti větru nebo koberec odolný proti povětrnostním vlivům, který ochrání bosá chodidla.
- Přesuňte se pak do teplého a suchého prostředí, kde v relaxaci budete ideálně pokračovat při odpočinku na lehátku nebo v křesle, kde doplníte tekutiny.
Rozptýlení pochybností na závěr: proč při koupání v mrazu v teplé vodě nenastydneme?
Nejspíš jste už slyšeli o tom, že nejvíce tepla uniká hlavou. Je to poněkud zavádějící tvrzení. Nejvíce tepla uniká hlavou – ale jen pokud je v zimě jako jediná nezahalená.
Tradovaný mýtus vznikl pravděpodobně na základě studií vycházejících z vojenských experimentů v 50. letech minulého století. Při pokusech byli jedinci vystaveni ledovým teplotám – celí zahalení, až na hlavu. A tak, logicky, nejvíce tepla unikalo hlavou. Ta odpovídá asi 7 % povrchu těla, a když se experimenty opakovaly, tentokrát v různých obměnách, zjistilo se, že teplo uniká adekvátně odhalené ploše těla.
Zkrátka, hlavou ztratíte relativně stejně tepla, jako byste ztratili, pokud byste na sobě v zimě neměli kalhoty. Je však pravda, že některé periferní části těla, jako chodidla, ruce, tváře, nos nebo uši, disponují speciálními cévami. Ty reagují svým stažením nebo roztažením na potřeby těla ochlazovat se nebo zahřát. Při venkovním koupání v zimě, ať už v přírodní studené vodě, nebo při pobytu ve venkovní vířivce, proto může být příjemné nošení čepice. Zajistíte tak tepelný komfort celému tělu. Na ponořenou část těla vám zima nebude.
Výměna tepla probíhá ve vodě prouděním a vedením. Při pobytu v teplé až horké vodě dochází k pronikání tepla do tělesného jádra, odkud je efektivně rozváděno krevním řečištěm do celého těla. Prohřejí se proto i hlouběji uložené tkáně. Při celkové koupeli vám tak ani venku v mrazivém počasí prochladnutí nehrozí. A pokud šikovně ošetříte i příchod a odchod z vířivky zpět dovnitř do tepla, je malá šance, že nastydnete. Právě naopak – pravidelným zimním koupáním posilujete svou imunitu a obranyschopnost organismu, a i běžným nachlazením tak budete odolávat lépe.
TIP: Co dokáže „ledový muž“ Wim Hof
Chcete mít každé ráno v mailu přehled aktuálních článků z Vitalia.cz? Objednejte si náš mailový servis a žádná důležitá informace vám neuteče. Objednat si lze i týdenní přehled nebo také newsletter To hlavní, páteční souhrn nejdůležitějších článků ze všech našich serverů. Newslettery si můžete objednat na této stránce.
Zdroje:
PM&R Journal – American Academy of Physical Medicine and Rehabilitation: Aquatic Therapy: Scientific Foundations and Clinical Rehabilitation Applications
Dhananjay Arankalle, National Institute of Naturopathy: Critical Review on Trends in Hydrotherapy Research
The North American Journal of Medical Sciences (NAJMS): Scientific Evidence-Based Effects of Hydrotherapy on Various Systems of the Body
International Journal of Community Medicine and Public Healt: Hydrotherapy an Efficient and Cost-Effective Treatment for Depression
Arthritis Research & Therapy: Therapeutic Benefit of Balneotherapy and Hydrotherapy in the Management of Fibromyalgia Syndrome
IOSR Journal of Dental and Medical Sciences: Comparative Study on Effects of Neutral and Cold Underwater Massage on the Physiological Parameters of Healthy Individuals