Začátkem října mi v poště přistál e-mail od naší čtenářky Jany, která si v obchodě zakoupila plesnivá vejce. Neobvyklé bylo, že vejce nebyla plná plísně zvenčí, ale uvnitř, pod skořápkou. Čtenářka mě požádala o radu, jak by mohla vejce reklamovat, přestože nemá paragon, a zajímalo ji, jak k podobné situaci vůbec může dojít.
„Koupila jsem si v druhé polovině září plato vajec. Bohužel už jsem vyhodila ten papírový vršek plata s uvedením firmy, ale koupila jsem ho v Bille v akci. A vejce jsou divná – žloutky přilepené ke skořápce, nejdou odtrhnout, po uvaření na tvrdo se vejce roztrhnou, jak drží u skořápky; nejméně dvě vejce byla plesnivá právě u žloutku. Už se mi to stalo, ale nikdy to nebylo s plísní. Posílám fotky a šarži, vejce byla M,“ píše paní Jana.
Po upřesnění jsme se dozvěděli, že šlo o vejce z plata třiceti kusů.
Zjistit původ vajec jde i bez obalu
Tak jsme rozjeli pátrání. První indicií, od níž jsme se odrazili, byly identifikační údaje na skořápce vejce, které jsme viděli na fotce. I bez původního obalu lze snadno zjistit, kde byla vejce snesena a obvykle i zabalena. Stačí kód zadat do vyhledávače na stránkách Mezinárodní testování drůbeže, které spadá pod ministerstvo zemědělství. Ihned se dozvídáme, že se jedná o vejce klecová, která pocházejí z AG Maiwald a.s., Libotenice. (Jde mimochodem o stejného producenta, který loni v prosinci uváděl na trh kontroverzní farmářská vejce z klece – Arnoštova vejce.)
V ten samý den píšeme i na Českomoravskou drůbežářskou unii, abychom se zeptali, jak je možné, že vejce zplesniví. Předsedkyně svazu Gabriela Dlouhá to vidí pravděpodobně na chybné skladování přímo v obchodě, jelikož do obchodu jdou vejce v ČR nejdéle čtyři dny po snůšce, obvykle ale ihned. Pokud by se jednalo o vejce dovozová, tak je možná chyba na straně přepravy, neboť teplota vajec při skladování nesmí překročit 18 °C. (Doporučuje se uskladnění v chladu při teplotách +5 až +8 °C).
„Důležité je nevystavovat vejce prudkým změnám teploty, kdy u vajec dochází k orosení a možnosti tvorby plísní. Vejce nesmějí být vystavena přímému účinku slunečních paprsků. Skořápka se nesmí umývat, aby nebyl odstraněn povlak, který chrání vejce před vnějším prostředím. Vejce se mají do obalů ukládat špičkou dolů. V neposlední řadě může být na vině chybné skladování v domácnosti,“ uvedla Gabriela Dlouhá různé možnosti, které mohou vést k plísni ve vejcích.
Telefonicky jsme se dotazovali i šéfa největší třídírny vajec v Česku, který příčinu plísně uvnitř vejce tipuje na špatné skladování, kdy vajíčko leželo dlouhou dobu na boku, nikoli špičkou dolů. „Podle kódu na vejci se paní může obrátit na prodejce nebo výrobce a řešit situaci s nimi,“ doporučila nám Gabriela Dlouhá.
Producent chce vše řešit jen přímo se zákaznicí
Píšeme tedy do AG Maiwald Petru Bonczekovi, manažerovi chovu drůbeže, a ptáme se na vysvětlení, jak k dané situaci mohlo dojít a kde může zákazník vejce reklamovat. Připojujeme fotodokumentaci. Manažer chovu žádá o kontakt na nespokojenou zákaznici a prosí o nezveřejňování naší komunikace, slibuje dodat oficiální vyjádření pro náš server.
Ještě týž den nás informuje, že vejce velikosti M do Billy dodávali naposledy v dubnu 2018. Situace se zamotává. Nezdá se nám zrovna moc pravděpodobné, že by v Bille nabízeli dubnová vejce ještě v září (nehledě na to, že vejce mají trvanlivost 28 dní), i tak jsme si to ale ověřili u tiskové mluvčí Billy Dany Bratánkové: „Dle uvedeného kódu by se mělo jednat o AG Maiwald, Libotenice, zboží jsme od něj odebírali v srpnu do akce, v polovině září již na prodejně nebylo k dispozici.“ Vejce velikosti M v balení třiceti kusů od AG Maiwald skutečně neodebírali, potvrzuje mluvčí.
Možná to nebyla Billa…
A jsme zase na začátku. Když paní Janu informujeme, že z Billy taková vejce nemohou pocházet, je trochu zaskočená, omlouvá se za komplikace a připouští, že možná vejce kupovala ve druhém obchodě, v němž kromě Billy nakupuje, a sice v Lidlu. „Z kódu lze poznat dodavatele, nikoliv však odběratele, tudíž nemůžeme potvrdit, zda byla vejce zakoupena v naší prodejně. Pokud se tak stalo, zákaznici se omlouváme. Zboží může vrátit v jakékoliv naší prodejně bez nutnosti předložení účtenky a dostane zpět své peníze. Zároveň děkujeme za vaše upozornění, které jsme předali nákupčím,“ napsal nám Marek Homolka za společnost Lidl.
Tím by celá kauza mohla skončit, paní Jana by dostala peníze zpět od Lidlu, který sice neví, zda byla vejce od něj, ale moc to neřeší. Ale nás zajímalo, jak se k situaci postavil AG Maiwald, producent, od kterého vejce pocházejí.
Dá se věřit kódům na vejcích?
Paní Janě se pan Bonczek z AG Maiwald skutečně ozval. Ubezpečoval ji, že chce zjistit, kde došlo k pochybení, situaci napravit a mít spokojenou zákaznici. Nám se v e-mailové komunikaci svěřil s tím, že už v minulosti bylo číslo jejich chovu uvedené na vejcích v rámci konkurenčního boje zneužito. Jinými slovy, že zkažená vejce s jejich kódem nemusí být nutně od nich. Znamená to tedy, že si každý producent může na zkažená vejce tisknout kódy svých konkurentů, aby je distribuoval do tržní sítě, a tak je zlikvidoval? Tomu říkám drůbežářská kovbojka po česku.
Značení vajec v ČR
Gabriela Dlouhá i šéf největší třídírny vajec v Česku nám potvrzují, že čísla, která se na vejce tisknou, si skutečně každý producent na třídičce může navolit sám. Nicméně nemají zprávy o tom, že by k takové situaci někdy v ČR došlo. Nad takovým tvrzení se pozastavují, něco podobného i s ohledem na četnost kontrol vylučují a ve finále to označují za absolutní nesmysl.
Satisfakce přišla, vyjádření nikoli
Kde vejce k plísni přišla, se už nedozvíme. Víme jen, že satisfakci paní Jana od AG Maiwald po třech týdnech skutečně dostala; dvě plata čerstvých vajec a láhev vína. A kdyby byla nenechavá, vlastně by dostala i peníze od Lidlu. My jsme se však oficiálního vyjádření od AG Maiwald nedočkali ani po měsíci slibů a urgencí.
Máte také zkušenost s plesnivými vejci? Napište nám.
ČLÁNKY DO MAILU