Průměrný Čech za rok sní zhruba dvě stě padesát pět vajec, čili méně než jedno denně. Největší spotřeba je o Velikonocích, stoupá také na Vánoce. Co o nich víme?
Vejce patří k nejkvalitnějším zdrojům bílkovin
Stejně jako u jiných potravin i zde je třeba myslet na pravidlo „všeho s mírou“. Jedno celé vejce denně v rámci vyváženého jídelníčku je pro organizmus pozitivem. Vejce mu totiž poslouží jako velmi bohatý zdroj bílkovin, kvalitních tuků či leucinu a luteinu. Právě tyto dva prvky hrají důležitou úlohu v prevenci šedého zákalu a degenerace sítnice. Vejce jsou bohatá též na riboflavin, selen a celou řadu vitamínů. Žloutek se může pyšnit vysokým obsahem vitamínů A, D, E, K, karotenoidů, vápníku či železa. Vaječný bílek se dokonce zapsal i do sportovní historie jako jeden z nejstarších zdrojů proteinů.
Dva žloutky v jednom vejci a další vajíčkové podivnosti
Jak se to má s různými vajíčkovými anomáliemi, vysvětlují odborníci ze společnosti Česká vejce CZ.
Co znamená dvoužloutkové vejce? Je vůbec v pořádku?
Dvoužloutková vejce se mohou objevit tehdy, když se z povrchu vaječníku uvolní dva zralé žloutky najednou. Poté se také zvětší objem a hmotnost vajíčka. Tato vejce tedy mají vyšší obsah žloutku (u běžného vejce bílek tvoří asi dvě třetiny hmotnosti vejce, třetina připadá na žloutek), jejich výživová hodnota se zvyšuje, pokud jde o nenasycené mastné kyseliny a vitamíny, železo a fosfor. Naopak mají více tuku a cholesterolu.
Jaké jsou další časté abnormality vajec? Jak k nim dochází a je některá na závadu?
Můžeme se samozřejmě setkat s několika abnormalitami vajec. Jsou to například abnormality skořápky, barevné abnormality, krevní skvrny, vejce s cizími tělísky, zmíněná dvoužloutková vejce, velká jednožloutková vejce apod.
Většinou k těmto abnormalitám dochází již ve vejcovodu v průběhu tvorby vejce a nejsou v podstatě nikterak zdraví škodlivá.
TIP: Vadí, když se barva dostane do vajíčka?
Co když je ve vajíčku krevní sraženina nebo cokoli jiného než žloutek a bílek?
Krevní sraženiny se vyskytují ve žloutku i bílku a znehodnocují vejce. Dále se také můžeme setkat s vejci s cizími tělísky, které vznikají v důsledku vniknutí cizích tělísek (kamínek, zrnko písku atd.) do vejcovodu kloakou v průběhu tvorby vejce. Nejčastěji se cizí tělíska nacházejí v bílku. Samozřejmě tyto jevy do určité míry znehodnocují vejce.
Čím je způsobena odlišná barva žloutku?
Odstín žloutku je přímo dán tím, čím se slepice živí. Barvu žloutku tedy ovlivňuje především krmení nosnice. Sytější barva znamená, že v krmivu bylo víc karotenoidů nebo kukuřice. Nicméně barva žloutku při koupi vajec není rozhodující, jelikož o kvalitě celého vejce nevypovídá.
Co znamená různý vzhled skořápek? Barvě skořápek se věnujeme v článku o bílých vejcích, mám na mysli např. hrudky, prasklinky apod.
Na povrchu vejce se mohou vyskytnout usazené shluky skořápkové hmoty či jiné hrbolky apod. Tyto abnormality skořápky vznikají nahromaděním hmoty vaječných blan nebo kutikuly při tvorbě skořápky v děloze nebo zvýšenou sekrecí vápenné hmoty v děloze vejcovodu nebo zpomalením postupu vejce vejcovodem.
Prasklinky skořápky jsou způsobovány nedostatečně silnou skořápkou, která neodolá mechanickým vlivům působících na ni během sběru vajec, třídění a balení, anebo jejich dopravy.
Jak vejce skladovat? Špičkou dolů
Vajíčka nepatří na dveře lednice a také ne špičkou nahoru. „Často u spotřebitelů vidíme, jak si vejce rovnají špičkou nahoru. To je ale chyba. Vejce by měla být skladována obráceně, tedy špičkou dolů, ideálně na suchém, spíše chladnějším místě s teplotou mezi pěti a osmnácti stupni Celsia a bez přímého slunečního svitu na vejce,“ říká Lucie Kobiánová, ředitelka společnosti Česká vejce CZ. „Při správném skladování mohou vejce zákazníkům doma vydržet i několik týdnů. Minimální trvanlivost vajec musí být na obalu vždy vyznačena. A nemusíte se ani bát, že by se doma vylíhla kuřata – v obchodech jsou vejce zásadně neoplodněná, takže k vývoji zárodku nedochází,“ vyvrací jeden z omylů.
Každé vejce má svůj rodný list
- U kupovaných vajec si zákazníci mohou být vždy jisti jejich původem. Pomůže jim v tom kód vytištěný přímo na skořápce. Ten se skládá ze sedmi znaků.
- Prvním je číslice, která uvádí metodu chovu. „0“ označuje chov v ekologickém zemědělství, „1“ patří vejcím z chovu ve volném výběhu, číslem „2“ jsou označena vejce od slepic chovaných v halách a „3“ ta od slepic chovaných v klecích.
- Následuje dvoumístné označení státu původu vejce. „CZ“ značí Českou republiku, „SK“ je určeno Slovensku, „PL“ Polsku atp.
- Následující čísla uvádějí konkrétní chov.
Více v článku: Jak poznat česká a čerstvá vejce
Zdroj: Česká vejce CZ
ČLÁNKY DO MAILU
