Kouření a neznámé souvislosti: Poučíme se někdy?

22. 5. 2015

Sdílet

 Autor: Pixabay.com, podle licence: Public domain
Není pochyb, že kouření je pro naše zdraví špatné a je jedním z nejdiskutovanějších zlozvyků. Dr. Chen upozorňuje na další, dosud neznámé souvislosti a ptá se: Kdy se konečně poučíme?

Všichni víme, že pravidelné kouření je nejúrodnější půdou pro dlouhý seznam zdravotních problémů, včetně rakoviny plic a srdečních onemocnění. Ale nový výzkum, zveřejněný aktuálně v New England Journal of Medicine, ukazuje, že dosah kouření může být ještě nebezpečnější, než jsme si mysleli, jelikož způsobuje celou řadu dalších nemocí a chorob, které jsme si s ním dříve nespojovali.

Studie, jíž zrealizoval Brian D. Carter a jeho tým v American Cancer Society, ukazuje, že rakovina prsu, rakovina prostaty, poškození jater, selhání ledvin a nejrůznější infekce mohou být přidány do seznamu onemocnění způsobených kouřením.

Vážnější rizika kouření

Brian D. Carter ve svém výzkumu analyzoval údaje z pěti studií, zahrnujících téměř milion mužů a žen, a zjistil, že pouze sedmnáct procent předčasných úmrtí (neboli úmrtí z „nepřirozených důvodů“) – bylo způsobeno chorobami, jejichž příčinou není kouření. V současné době odborníci formálně spojují kouření s jednadvaceti běžnými chorobami (šest kategorií onemocnění srdce, dvanáct typů rakoviny, diabetes, chronické obstrukční plicní nemoci a zápal plic, včetně chřipky).

Studie spojuje kouření především se dvěma z nejčastějších forem rakoviny, a to rakovinou prsu a prostaty. Případy úmrtí na rakovinu prostaty byly o čtyřicet tři procent vyšší u kuřáků, a stejně tak úmrtí na rakovinu prsu cca o třicet procent vyšší u současných kuřáků, než u těch, kdo nekouří. Předchozí výzkum vlivu kouření na tato onemocnění přinášel smíšené výsledky, ale tato nová data poukazují na velmi silnou souvztažnost.

Tyto výsledky staví kouření do ještě horšího světla, než tomu bylo doposud, jelikož ukázaly, že u kuřáků je úmrtnost na tyto nemoci dvakrát až třikrát vyšší než u nekuřáků. Mluvčí organizace US Surgeon General odhaduje, že kouření u dospělých způsobuje přibližně 437 000 úmrtí ročně, z nichž je 60 000 definováno jako předčasná. Ale Carterova studie toto číslo zpochybňuje a naopak ho ještě zvyšuje ze 60 000 na 120 000, tedy až na celkových 556 000 úmrtí ročně.

Stále větší množství důkazů

Je až k nevíře, že první zprávu o kouření vydal Surgeon General's Advisory Committee on Smoking and Health už před více než čtyřiceti lety. Již v roce 1964 dospěla tato organizace k závěru, že kouření je pravděpodobnou příčinou rakoviny plic a chronické bronchitidy. Tato zpráva měla ve své době hluboký dopad na znalosti Američanů: jeden z Gallupových průzkumů odhalil, že v roce 1958 pouze 44 % Američanů věřilo, že kouření způsobuje rakovinu, zatímco v roce 1968 to již bylo 67 % Američanů. Právě tato informace vyvolala kampaň za veřejné zdraví, jež měla Američany informovat o škodlivosti kouření, přesvědčit je o tom, aby kouřit přestali, a chránit děti před zapálením jejich první cigarety.

Kuřte! Doporučovalo devět z deseti lékařů:-)

Reklama z r. 1949

Zdravá motivace

Proč toto zmiňujeme právě nyní, když se o škodlivosti kouření mluví všude, některé země zakazují kouření na veřejnosti a v restauracích a osvětové kampaně jsou na denním pořádku? Důvodem je, že věda přináší neustále nové poznatky o tom, jak může náš životní styl ovlivnit naše zdraví. Dokonce i mnoho desetiletí poté, co jsme se poprvé dozvěděli, že kouření je škodlivé, objevují vědci stále nové nemoci, které může kouření způsobovat.

To znamená, že máme další důvod dělat zdravé volby, jako je správné stravování, cvičení, dobré spaní nebo omezení stresu.

Vezměme si například, že nemáme v noci dostatek spánku. Dlouhou dobu se vědci domnívali, že pokud chodíte spát příliš pozdě nebo se probouzíte příliš brzy, následkem je věčné zívání a ospalost během dne. Ale v posledních několika letech věda ukázala, že nedostatek spánku může mít skutečně vážný dopad na naši pohodu a zdraví.

Názorný příklad: Studie zveřejněná v časopise Sleep Medicine ukázala, že lidé, kteří spí méně než šest hodin denně, mají větší pravděpodobnost výskytu vysoké hladiny cholesterolu, vysoký krevní tlak, diabetes a častěji se u nich vyskytuje obezita. To potvrzují i výzkumy realizované Universitou v Chicagu, jež zase spojují spánkovou deprivaci s kalcifikací koronární artérie (CAC, nahromadění vápníku v srdci, resp. hladina vápníku v plaku, který se hromadí v cévách), která je rizikovým faktorem pro srdeční choroby. Centrum Centers for Disease Control and Prevention (CDC) dokonce zašlo tak daleko, že označuje nedostatek spánku jako epidemii ohrožující veřejné zdraví.

Ani přes tyto přesvědčivé důkazy většina lidí nevěnovala dostatečnému spánku náležitou pozornost. I když odborníci z CDC tvrdí, že dospělí potřebují sedm až osm hodin spánku denně, asi pětatřicet procent z nás přiznává, že spí méně než sedm hodin.

Pokud jsou tato fakta založena na výsledcích dat z roku 2015, co nám potom vědci oznámí zase za čtyřicet let, v roce 2055? Jsme nepoučitelní, jako v případě kouření?

Aktuální data o kouření

Celosvětově kouří více než 1 miliarda lidí. Tabák zabíjí až polovinu svých uživatelů, to je téměř 6 milionů lidí ročně. Více než pět milionů z těchto úmrtí jsou výsledkem přímého užívání tabáku a více než 600 000 předčasných úmrtí nekuřáků jsou výsledkem jejich vystavení pasivnímu kouření. Přitom již po roce bez kouření klesá riziko kardiovaskulárních onemocnění na polovinu, riziko infarktu se vrací na úroveň nekuřáků po 5–15 letech. Přestat kouřit se vyplácí vždy i v prevenci rakoviny plic, a to na polovinu rizika u kuřáků po 10 letech nekouření; zároveň klesá riziko rakoviny úst, hrdla, jícnu, močového měchýře, dělohy a slinivky.

Více: Máme tu epidemii kouření

Zdroj: WHO v ČR, www.who.cz

Pohled do budoucnosti

Pokud jde o dopad volby našeho životního stylu na naše zdraví, vědci stále ještě zkoumají jen špičku ledovce a nabízejí nám studie o výhodách zdravého stravování; sedmi až osmihodinovém spánku za noc; o pohybové aktivitě alespoň třicet minut denně a pět dní v týdnu; a varují, že bychom měli věnovat pozornost stresu. Na druhé straně ale také dokazují, jak může nedodržování všech těchto „načtených a omílaných fakt“ skutečně ovlivnit naše zdraví a připravit úrodnou půdu pro výskyt nejrůznějších nemocí. Dr. Julie Chen se domnívá, že zde existuje ještě celá řada souvisejících problémů, které zatím neznáme.

Místo toho, abychom čekali dalších čtyřicet let, co se ještě dozvíme a jaké další efekty může náš špatný životní styl mít, nebo jak moc kouření ovlivňuje naše zdraví, bylo by lepší učinit správná rozhodnutí již teď. I když v budoucnosti medicíny existuje mnoho nejistot, jedno víme jistě: Použití znalostí a informací, které jsou nám dostupné v současnosti, se jistě vyplatí pro naši duševní pohodu v budoucnosti.

Zpracováno s využitím studie Julie Chen a s jejím svolením.

Zdroj a přehled odkazů: www.huffingtonpost.com

Dr. Julie T. Chen má certifikaci z vnitřního lékařství a rovněž vzdělání a praxi v integrativní medicíně. Má svou vlastní lékařskou praxi v San Jose v Kalifornii. Funguje rovněž jako wellness lékař a poradce pro celou řadu společností a médií. Je mediálně známou postavou, publikuje v mnoha magazínech, vystupuje v rozhlase. Rovněž zaštiťuje některé internetové stránky a neziskové organizace. Do integrovaného lékařství zahrnuje mnoho nejrůznějších oborů, včetně bylinné/doplňkové terapie, lékařské akupunktury, čínské medicíny a akupunktury hlavy, manuální terapie, klinické hypnoterapie a mnoho dalších. Více na www.makinghealthyez.com.

Autor článku

Mgr. Kristina Vacková – pracovala v řadě odborných časopisů jako šéfredaktorka a editorka, věnovala se PR a marketingu. V současnosti žije převážně v Egyptě, kde se živí především jako fotografka. Je aktivní cestovatelka a blogerka.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).