Zatímco plíce jsou součástí dýchací soustavy, močový měchýř řadíme do soustavy vylučovací. Funkce obou těchto orgánů jsou si tedy vzdálené, přesto oba dokáže výrazně ovlivnit kouření.
Co se dozvíte v článku
Kouření jako hlavní příčina rakoviny močového měchýře
„Kouření obecně usnadňuje vznik některých forem rakoviny. Co se týká jeho vlivu, tak na prvním místě jsou jistě nádory plic, ale hned na druhém místě jsou nádory močového měchýře,“ upozorňuje Marek Babjuk, děkan 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy (LF UK) a přednosta Urologické kliniky 2. LF UK a Fakultní nemocnice (FN) Motol.
Jak je to možné? U plic si dokážeme představit, že přichází do přímého kontaktu se škodlivinami z vdechovaného cigaretového kouře. Přitom i močový měchýř je vystaven škodlivinám. „Některé toxické látky z kouření vznikají odbouráváním látek v těle, a jsou pak vylučovány ledvinami. U člověka, který je ke vzniku rakoviny močového měchýře disponován, tuto dispozici ještě zvyšují, protože se dostávají do kontaktu s močovými cestami,“ vysvětluje Marek Babjuk.
„Při kouření se do těla dostávají škodliviny, které přispívají ke změnám v buňkách pacienta. Ty mohou vést k tomu, že z běžných buněk se stanou buňky nádorové. U kuřáků přitom těchto změn neboli mutací vzniká daleko více než u nekuřáka,“ popisuje Renata Soumarová, přednostka Onkologické kliniky FN Královské Vinohrady a 3. LF UK.
Budoucí pacienti si na tuto chorobu zakládají léta. Jedna cigareta nestačí. To ale zároveň znamená, že i když kuřák nadobro típne, z rizika se jen tak nevymaní. „Pokud někdo kouřil celý život, a pak přestal, může se u něj rakovina močového měchýře objevit s časovým odstupem. Tedy i v době, kdy už nekouří,“ podotýká urolog. Stejně tak jsou tito bývalý kuřáci ve vyšším riziku, že se jim karcinom výstelky měchýře vrátí. „To, co člověk již vykouřil, se mu bohužel neodpáře. Na druhou stanu se ví, že když pacient kouřit přestane, riziko onemocnění se u něj přece jen zhruba za 2 roky od poslední cigarety sníží. Takže určitě stojí za to přestat kouřit,“ doplňuje lékař.
Ročně si diagnózu vyslechnou 2000 pacientů
Nádory močového měchýře jsou dle odborníků nejagresivnějšími urologickými nádory vůbec, protože rychle postupují a velmi často končí úmrtím pacienta.
Karcinom má nejčastěji podobu výrůstků nebo shluků sliznice vytvořených nekontrolovatelným množením buněk výstelky močového měchýře.
V ČR za rok onemocní rakovinou močového měchýře zhruba 2000 lidí, necelá tisícovka na ni zemře. Podle Marka Babjuka počty pacientů, u kterých byl nádor zjištěn, dlouhá léta stoupaly, v posledních letech jsou ale stabilní. „Předpokládá se, že příčinou je zlepšení životního prostředí a protikuřácké kampaně, důkazy pro to ale zatím nemáme,“ uvádí lékař.
Roli teoreticky může hrát i to, že část kuřáků opustila klasické cigarety a nahradila je cigaretami elektronickými. Na trhu jsou také výrobky, které obsahují tabák s nikotinem či jen nikotin, ale není nutné je vdechovat ve formě dýmu. Patří mezi ně například žvýkací tabák, nikotinové žvýkačky, náplasti či nikotinové sáčky. Nicméně i na nich vzniká závislost a i tyto výrobky obsahují jed – nikotin.
Další rizika vedoucí k nemoci
Lékaři zatím nevědí o žádném jiném vlivu, jenž by u karcinomu močového měchýře byl tak dominantní jako kouření. Vyšší pravděpodobnost vzniku rakoviny mohou mít lidé, kteří se například v zaměstnání setkávají s určitými chemickými látkami.
Dříve se jako rizikové povolání uváděl lakýrník. Podle Marka Babjuka to ale již dnes nelze jednoznačně říci. Lékaři někdy označují za riziková také povolání v gumárenském či textilním průmyslu.
Riziko, byť tedy lokálně omezené, představuje také onemocnění nazvané schistosomóza. To vyvolávají parazitární motolice. Žijí ovšem pouze ve sladkých vodách tropických oblastí. Vyskytují se například v Africe včetně Egypta. Rizikové jsou podle odborníků i látky v některých houbách z oblastí na Balkáně.
Varováním je krev v moči
Rakovina močového měchýře častěji postihuje muže. Oproti ženám je to v poměru zhruba 4:1. Proč tomu tak je, lékaři přesně nevědí. Mají ale poznatky, že u žen má nemoc agresivnější průběh. To může být tím, že ženy dříve kouřily méně. Nebo tím, že u nich lékaři na nádor přijdou později, protože potíže s močovými cestami pacientky zaměňují za ty gynekologické. Jedním z příznaků je totiž i krev v moči, a tu ženy mohou nesprávně připisovat menstruaci. „Příčiny častější nemoci u mužů a agresivnější formy u žen ale nejspíš budou jinde, a to v genetice,“ podotýká děkan 2. LF UK.
Onemocnění neprovází bolest a zpočátku téměř žádné projevy. Výjimkou je zmiňovaná krev v moči. Ta nemusí být příznakem rakoviny, vždy ovšem jde o varovný signál, kvůli kterému by pacienti měli vyhledat lékaře. „Jakýkoliv výskyt krve v moči značí vážnější problém, takže je na místě vždy vyhledat urologa,“ uvádí Marek Babjuk. A to i když krev v moči samovolně vymizí.
Krev v moči zaznamená většina pacientů, u nichž lékaři později diagnostikují karcinom močového měchýře. V pokročilejším stadiu tuto nemoc provázejí například potíže či bolest při močení, častější infekce močových cest, bolest a tlak v podbřišku. U části pacientů se vyvíjí bezpříznakově, nádor ovšem někdy dokáže odhalit vyšetření močových cest nebo CT vyšetření pánve kvůli jiným zdravotním potížím.
Nejjistější cestou, jak na onemocnění přijít včas, je chodit na preventivní prohlídky. „Preventivní vyšetření krve a moči může být pro pacienta velmi přínosné. Lze při nich zachytit varovné signály v podobě vysokého obsah bílých krvinek nebo nádorových buněk,“ uvádí onkoložka Renata Soumarová.
Tři fáze nádoru a jejich léčba
To, zda se pacient plně uzdraví, záleží mimo jiné na tom, v jaké fázi je onemocnění zachyceno. Pokud je nádor pouze na povrchu sliznice, lékaři jsou schopni jej odstranit endoskopickou operací. Jde o šetrný zákrok, kdy nedochází k řezu na kůži, ale lékaři se pomocí miniaturních nástrojů dokáží do měchýře dostat močovou trubicí. V tomto případě se pacienti většinou vyléčí a dožijí se shodného věku jako bez nádorového onemocnění.
Pokud nádor vrostl hlouběji do stěny, přichází na řadu většinou větší operace nazvaná radikální cystektomie, při které lékaři odstraní celý močový měchýř. Rekonvalescence je v tomto případě delší a i prognóza vyléčení není tak dobrá jako při včasnějším záchytu.
U části pacientů ale již nádor stěnou měchýře prorostl. V takovém případě přichází na řadu celková léčba v podobě chemoterapie či ozařování. „V případě metastáz se k léčbě dnes používá chemoterapie a imunoterapie,“ dodává Renata Soumarová. Tato léčba může pacientovi prodloužit život, ale prognóza v těchto případech říká, že vyléčení už nejspíš možné nebude.
Podle onkoložky moderní léčba v onkologických centrech umožňuje v některých případech nemoc léčit, aniž by pacient o močový měchýř přišel. Při léčbě mají lékaři možnost použít také nové způsoby a technologie výplachů močového měchýře. Provádějí se zejména u pacientů po operaci nádoru a jejich cílem je snížit riziko návratu nemoci, jež je vysoké. U radikální cystektomie mohou lékaři v části případů použít k operaci robota, protože zákrok provedený roboticky je šetrnější a riziko pooperačních komplikací značně nižší. U celkové léčby urologové zapojují novinku v podobě imunoterapie. „Dá se využít v určitých fázích onemocnění a vede k prodloužení života, ale zatím ne k vyléčení,“ uvádí Marek Babjuk a vyjadřuje naději, že pokrok v léčbě bude i nadále pokračovat a přinese pacientům zlepšení kvality života a vyšší šance na přežití.
Odborná spolupráce:
Prof. MUDr. Marek Babjuk, CSc.
Děkan 2. LF UK, přednosta Urologické kliniky 2. LF UK a FN Motol. Vědec a lékař v oboru urologie se specializuje zejména na léčbu nádorových onemocnění a endoskopické výkony v urologii. Člen výboru České urologické společnosti, působí také na urologické klinice UroKlinikum Praha.
Doc. MUDr. Renata Soumarová, PhD., MBA
Přednostka Onkologické kliniky FN KV a 3. LF UK. Je také vedoucí Komplexního onkologického centra FN KV.
ČLÁNKY DO MAILU