První den letošních letních prázdnin nabyla účinnosti novela antikuřáckého zákona, která mimo jiné opět povolila kouřit na otevřených zastávkách městské dopravy. Zatímco v roce 2006 se na informační stojany na zastávkách vylepovaly samolepky s přeškrtnutou cigaretou, letos z nich zmizely. Během jediné noci.
Autor novely MUDr. Boris Šťastný (ODS) na obhajobu této změny řekl, že největší škody přece působí cigaretový kouř nekuřákům v uzavřených prostorách. Z tohoto důvodu je prý rozumné zakázat kouření pouze v krytých prostorách, tedy na krytých zastávkách a nástupištích. Je to logické. Přestože nekuřáka, ale mnohdy i kuřáka, může otravovat kouř od člověka, který jde po chodníku před nimi. To pak musí zrychlit a „čmouda“ předejít. Stejně tak je otravné, když se na vás valí kouř od vedlejšího stolu – co naplat, že je to venkovní zahrádka a kouř by se vlastně měl rozmělnit v atmosféře. Cítit ovšem je a obtěžuje.
K tématu: Pasivním kuřákům hrozí předčasná smrt
Málokdo si uvědomuje, že pro cévy znamená pasivní kouření téměř stejné riziko jako kouření aktivní…
Kuřáci jistě namítnou, že cítit být může, ale zas tak moc vás přece na životě neohrožuje. Navíc, bydlíte ve městě, kde vás dennodenně zastávka nezastávka ohrožují zplodiny z aut, jedovaté látky z fabrik a podobně. „S tím nesouhlasím. Přestože jsem sama kuřačka, tak mi kouř z cigarety vadí. Nerada vdechuji kouř někoho, kdo jde před mnou po chodníku, nebo stojí vedle mě na zastávce,“ řekla Vitalii osmadvacetiletá Pavlína Dlouhá, která kouří od svých šestnácti let.
Zákon ocení hlavně strážníci
Změnu zákona vítají kromě některých kuřáků i městští strážníci, kterým tak odpadnou spory s vyznavači nikotinu o tom, zda jsou ještě v prostoru zastávky, nebo už ne. Ředitel pražských strážníků Ludvík Klema přiznal, že sami strážníci měli problém s určováním začátku a hlavně konce zastávek. U tramvajových ostrůvků je to jasné, ale problém je se zastávkami, které jsou na chodnících. Od letošního července je to jednoduché: kde je bouda nebo střecha, tam se kouřit nesmí. Všude jinde je to povoleno.
Ať chceme letošní novelu zmíněného zákona hodnotit jakkoliv, jedno platí určitě – slušný člověk zůstane slušným a ti ostatní potřebují zákony. Některým kuřákům trvalo poměrně dlouho, než začali předchozí zákon respektovat. Teď, když si zvykli a přestali si krátit čekání na tramvaj cigaretou, mohou si opět zapálit. Tato změna jim jde překvapivě rychleji. Bohužel někteří letošní novelu chápou tak, že už zas mohou kouřit všude, kde se jim zlíbí – tedy i v uzavřené zastávce.
Rozhovor s majitelem nekuřácké restaurace: Vyhodil jsem popelníky a tržby jsou v plusu
„Samozřejmě, pokud čekám delší dobu na tramvaj, tak si zapálím a rychleji mi to uteče. Pokud by ale měl můj kouř někoho obtěžovat, tak si prostě nezapálím. Styděla bych se,“ říká Pavlína Dlouhá. Možná právě o to by mělo jít především.
Tak jako například pouštění chodců na přechodu. Již téměř deset let musí každý řidič s výjimkou řidiče tramvaje pustit chodce na přechodu – doslova „umožnit chodci, který je na přechodu pro chodce nebo jej zřejmě hodlá použít, nerušené a bezpečné přejití vozovky; proto se musí řidič takového vozidla přibližovat k přechodu pro chodce takovou rychlostí, aby mohl zastavit vozidlo před přechodem pro chodce, a pokud je to nutné, je povinen před přechodem pro chodce zastavit vozidlo (…)" Kdyby se tento zákon jednou přehodnotil a opět by řidičům tuto povinnost neukládal, ti slušní by chodce pouštěli i nadále a ostatní by na ně troubili.
Stejně tak, jako slušný člověk přidrží druhému dveře, slušný kuřák prostě nebude jinému člověku kouřit pod nos, ať je zákon jakýkoliv.
Kde se smí a kde se nesmí kouřit?
Podle zákona: Dne 1. 1. 2006 vstoupil v platnost tzv. „protikuřácký zákon“, který zakázal kouřit na různých veřejných místech: ve školách, v kinech a divadlech, sportovních halách, v budovách státních úřadů, na vlakových nástupištích, zastávkách tramvají a autobusů a na dalších veřejně přístupných místech. Novela, která vstoupila v platnost 1. 7. 2010 říká, že se smí kouřit na nekrytých vlakových nástupištích, nekrytých zastávkách tramvají a autobusů.
Podle zdravého rozumu: Kouřit se smí všude, kde nikoho kouřem neobtěžuji.