Průzkum Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra ČR (ZP MV) zaměřený na povědomí o tom, které faktory škodí našim cévám, ukázal, že cigarety kouří 28 procent dospělých. V porovnání s jiným průzkumy se ukazuje, že navzdory prevenci a veřejně dostupným informacím o negativním vlivu kouření na naše zdraví se podíl kuřáků za posledních čtyři roky v Česku nijak významně nesnížil.
„Je to velmi negativní zjištění, protože to znamená, že cigarety kouří stále stejně velký podíl populace jako před deseti nebo dvaceti lety. Přitom tady posledních třicet let intenzivně pracujeme na tom, abychom všichni věděli, že kouření škodí zdraví. Průzkum ZP MV ukázal, že není prakticky nikdo, kdo by to nevěděl, a přesto kouří pořád stejný podíl lidí,“ komentuje výsledky garant průzkumu, předseda České společnosti pro aterosklerózu a České asociace preventivní kardiologie Michal Vrablík. „Je to problém, kterému budeme čelit v následujících letech, protože lidé, kterým je dnes 30 nebo 50 let, pocítí následky kouření za pět, deset let,“ dodává lékař.
„Kouření způsobuje nemoci, které se prolínají do všech oborů medicíny. Týká se to třeba slepoty, poškození ledvin, kostí. Má vliv na hladinu hormonů, imunitu, na hojení i délku hospitalizace,“ vyjmenovává příklady negativních dopadů lékařka Eva Králíková, jež pracuje mimo jiné v Centru pro závislé na tabáku a patří k našim nejznámějším vědeckým autoritám věnujícím se vlivu kouření. Eva Králíková o nich v druhé polovině dubna hovořila na půdě 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v panelové diskuzi nazvané Medialogy.
Podíl kuřáků klesá. Pomalu
Průzkumy o kouření každoročně zveřejňuje Státní zdravotní ústav (SZÚ). V roce 2018 činil 28,5 %, o rok později průzkum ukázal, že denně nebo příležitostně v ČR kouří 24,9 % kuřáků starších 15 let. V roce 2020 bylo celkem 23,1 % kuřáků, v roce 2021 průzkum zdravotního ústavu ukázal 24,4 % kuřáků tabáku. Výsledky zjišťování platného pro loňský rok zatím SZÚ nezveřejnil. Zpráva o tabákových, nikotinových a souvisejících výrobcích z pera odborníků z Národního monitorovací střediska pro drogy a závislosti hovoří o tom, že v roce 2020 v ČR pravidelně kouřilo 17 až 23 % dospělých.
„Za 30 let, co se touto problematikou zabývám, podíl kuřáků klesl významně. Ale je pravda, že klesá pomalu. V zemích jako je Kanada, Austrálie, Velká Británie je výskyt kouření nižší – 11 až 12 % lidí,“ komentuje výsledky Eva Králíková. O kouření hovoří jako o dětské nemoci – devět z deseti kuřáků si zapálí dřív, než je jim 18 let. První cigaretu si většina dá už v deseti či dvanácti letech.
Kouří více muži a méně vzdělaní lidé
Aktuální průzkum ZP MV ukazuje, že 4 % kuřáků si dají méně než jednu cigaretu denně, 12 % kouří jednu až deset cigaret denně a 12 % uvádí, že vykouří 12 a více cigaret za den.
Stále platí, že muži kouří více než ženy, protože alespoň jednu cigaretu vykouří 29 % z nich. Rozdíl ale v současné době není nijak propastný, protože u žen je to 21 %.
Vliv má také vzdělání. Mezi vysokoškoláky je 10 % kuřáků, mezi lidmi se základním vzděláním a vyučenými je to 35 %.
Nejvíce kuřáků je ve věkových skupinách mezi 30 a 60 lety. Od 60 let výše jejich podíl klesá.
Výsledky zjišťování ukazují, že obecné povědomí o vlivu kouření, a to na stav cév, má v české populaci značné rezervy. „Pokud jde o vliv kouření na cévy, jeho škodlivost si výrazně více uvědomují lidé s vysokoškolským vzděláním, naopak lidé se základním vzděláním a vyučení jsou v tomto ohledu poučení statisticky významně méně. Ženy mají o něco větší povědomí o škodlivosti elektronických cigaret, ani v jejich případě není nicméně podíl správných odpovědí nadpoloviční,“ uvádí autoři šetření.
Průzkum ukázal, že téměř polovina dotázaných se nedomnívá, že na cévy mají škodlivý vliv také elektronické cigarety nebo zahřívaný tabák.
Autory průzkumu dost překvapil například fakt, že 48 % populace vnímá e-cigarety a nahřívaný tabák jako bezpečnou alternativu ke kouření cigaret. „Tři čtvrtiny dotázaných sice vědí, že škodlivá je už i v průměru jedna cigareta vykouřená denně, o tom, že škodlivé je také pasivní kouření, jsou ale přesvědčeny pouze tři pětiny z nich (61 %),“ uvádí autoři průzkumu. V případě elektronických cigaret nebo zahřívaného tabáku dokonce podíl těch, kteří je považují za neškodné, převažuje nad těmi, kteří je hodnotí jako škodlivé (48 % vs. 42 %).
„Hlavní škodliviny jsou obsaženy v cigaretovém kouři, protože jde o látky, které vznikají při spalování. Pokud tam spalování není, dopad na zdraví je menší,“ vysvětluje Eva Králíková s tím, že z alternativ je nejškodlivější zahřívaný tabák. „Jinou kapitolou je závislost. Všechny formy, ze kterých se nikotin rychle vstřebává, mohou způsobit, prohloubit a udržovat závislost,“ doplňuje lékařka s tím, že výrobky s nikotinem nejsou vhodné pro nekuřáky.
„Pokud kuřák cigaret přejde k používání e-cigarety či zahřívaného tabáku, tak sníží své riziko, ale ve srovnání s nekuřákem bude mít samozřejmě i uživatel alternativ nesrovnatelně vyšší riziko zdravotních komplikací. Je třeba zdůraznit, že kouření e-cigaret a zahřívaného tabáku je spojeno se zdravotními riziky. Ta mohou být o něco menší než při kouření cigaret, ale rozhodně nejsou nepřítomná,“ míní Michal Vrablík. „Férové je říci, že nejlepší je prostě nekouřit,“ dodává a stejného názoru je také Eva Králíková. „Největší rozdíl, co do zdravotních rizik, je mezi 0 cigaret a 1 cigaretou. Při zahájení kouření se zdravotní rizika zvyšují okamžitě. S počtem vykouřených cigaret samozřejmě stoupají, ale už ne tak rychle,“ uvádí odbornice na odvykání s tím, že každá cigareta poškozuje zdraví.
Ne zlozvyk, ale nemoc
Eva Králíková upozorňuje, že kouření není zlozvyk, ale onemocnění, které má vlastní diagnózu. A jako takové ho lze léčit, a to i na konto zdravotních pojišťoven. „Léčba existuje, je ale velmi málo nabízena a je málo dostupná,“ sděluje. Podle SZÚ v roce 2021 bylo těm kuřákům, kteří navštívili nějaké zdravotnické zařízení, doporučeno přestat kouřit v 30 % a nabídnuta léčba jen v 7 % případů. Intenzivní intervenci zdravotnická zařízení vykázala za celý rok jen u 1200 pacientů.
To, kolik lidí si zapálí, podstatně ovlivňuje prevence a přístup státu. „Čím vyšší je v zemi míra korupce, a to platí celosvětově, tím nižší je kontrola tabáku,“ podotýká Eva Králíková. Podle ní by opatření chránící děti před kouřením, která by stát nestála nic, měla zahrnovat tyto záležitosti:
- Zvýšení ceny cigaret,
- prodej cigaret pouze tam, kde se zároveň neprodávají potraviny,
- absence reklamy v místě prodeje,
- zákaz toho, aby krabičky byly v místě prodeje na očích zákazníků,
- zavedení jednotného balení – celou plochu krabičky by určovala vyhláška Ministerstva zemědělství, odpadlo by tedy spojení cigaret s barvou, logem a image značky.
„Pokud by dítě žilo ve společnosti, kde cigarety stojí 400 nebo 500 Kč, kde se prodávají jen po 40 kusech, tedy dvakrát tolik než nyní, kde nevidí nikoho kouřit ani nikde prodávat cigarety, a když už se k té krabičce dostanou, tak je ošklivá, tak v zásadě nemusíte dělat pro prevenci už nic jiného. A toto vše je zadarmo, stačí k tomu jen politická vůle,“ uvádí lékařka a spoluautorka odborné knihy Závislost na tabáku.
To, že kouření přispívá k rakovině nebo infarktu, si podle odbornice dnes už uvědomuje řada lidí. Neví ale, že se podílí i na desítkách dalších nemocí, protože ovlivňuje imunitní a endokrinní systém organismu včetně reprodukce nebo štítné žlázy. Může způsobovat také významný nedostatek vitaminu D. Zvyšuje riziko alergií, rozvoje revmatoidní artritidy, roztroušené sklerózy či neurodegenerativních onemocnění, způsobuje nemoci trávicího traktu nebo vznik oční katarakty.
Kouříte e-cigarety?
Podívejte se na záznam panelové diskuze Medialogy na téma málo známých klinických souvislostí kouření. Diskuzi uspořádala 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy.