Letošní vysoké teploty podle předpovědí meteorologů ještě zdaleka neskončily. Znamenají samozřejmě zvýšenou zátěž pro lidský organismus, především pak pro srdce. Před horkem by se tak měli mít na pozoru především lidé s kardiovaskulárními nemocemi, ale také malé děti a senioři. Základní prevencí vůči horku je celkem logicky cílené ochlazování. A to jak člověka, tak možná překvapivě také krajiny, což kupodivu je v lidských silách. Ale o tom až později.
Jak se bránit horku
Prakticky všechna doporučení týkající se omezení dopadů vysokých teplot na člověka zmiňují pitný režim, tedy zvýšený příjem tekutin, které mají kompenzovat úbytek vody prostřednictvím pocení. To je samozřejmě správné, k tomu je ale třeba poznamenat, že průměrně aktivní člověk by měl v takovém případě vypít zhruba o litr tekutin více než za běžných teplot (tedy zhruba tři litry), neboť pocením ztrácíme denně v horku právě přibližně litr vody.
Navzdory více osvěžujícím studeným nápojům jsou vhodnějším řešením vlažné tekutiny, neboť náhlé vysoké teplotní rozdíly, i při příjmu tekutin a potravin, nedělají organismu dobře. Platí to i pro růst teplot – pokud je pozvolnější, organismus si na postupnou změnu lépe zvykne a potíže z horka jsou o něco nižší. Zpět ale k tekutinám. Za optimální se většinou považuje vlažný čaj, horko je ale také důvodem k mírně zvýšené konzumaci minerálek, především s obsahem sodíku a minerálů jako takových. Pocením totiž ztrácí lidské tělo poměrně značné množství soli a dalších pro organismus důležitých látek, které je třeba do těla doplnit. To zvláště platí pro ty, kteří užívají diuretika – léky k odvodňování organismu, jimž více než jiným hrozí dehydratace organismu.
Babské rady
S horkem však můžeme „bojovat“ zcela tradičními způsoby, v zásadě podle našich babiček. Klasickým příkladem je mokrá látka (ručník) ochlazující hlavu, neboť právě prostřednictvím hlavy se z těla ztrácí nejvíce tepla a člověk se také na hlavě nejvíce potí.
Pomáhá ale také zchlazení končetin vodou, stačí třeba na chvíli strčit ruce do umyvadla, nebo, kdo má tu možnost, nohy do lavoru. Úplně stejně (jen bez toho lavoru a umyvadla) to dělají v horku zvířata, třeba v Austrálii, kde si klokani a další tvorové ochlazují končetiny jejich olizováním.
Zasaď strom – ochladíš krajinu
A nakonec ještě k avizovanému ochlazování krajiny, což je mimochodem výzva pro celou společnost do budoucnosti.
Základní prevencí vůči horku je celkem logicky cílené ochlazování. A to jak člověka, tak také krajiny.
Ne každý přitom ví, že rozdíl teplot mezi plochou pokrytou vegetací (například loukou), sklizeným polem či třeba lesem je velmi vysoký, zhruba 20 stupňů Celsia. Teplota vzduchu nad polem se přitom pohybuje v letním období okolo 40 stupňů Celsia, nad loukou je přes 30 stupňů, ve vodních plochách kolem 25 stupňů a jen o něco více v lese.
Kdybychom tak měli v krajině více vodních ploch a ploch pokrytých vegetací, nebyla by krajina tak rozpálená. Jedním z řešení jsou stromy, aleje či hájky. Pod korunou vzrostlého stromu je teplota o 5 stupňů Celsia nižší než v „holém“ prostoru, což je další recept na ochlazování organismu při různých výletech.
Jinými slovy – v horku je lepší jít na procházku do lesa než poznávat krajinu ze sedla kol pohybujících se většinou na asfaltu o teplotě kolem 45 stupňů Celsia. A když už vyrazíme na procházku mimo les, měli bychom se čas od času ochladit pod stromy – pokud tam ale jsou.
ČLÁNKY DO MAILU