Z kratomu se zatím nelegální droga nestane. Volný prodej nejspíš skončí

Proč může být kratom nebezpečný

V Česku se v poslední době i přes hořkou chuť těší vzrůstající oblibě a na internetu jej prodává řada e-shopů. Kratom totiž obsahuje psychoaktivní látky, nejvýznamnějšími z nich jsou alkaloidy mitragynin a 7-hydroxymitragynin. V nižších dávkách mají povzbuzující účinky, vyšší dávkování naopak tlumí.

Právě tento dvojí účinek, dostupnost a to, že kratom zatím není legislativou zakázán, z něj udělaly oblíbence mezi rostlinnými drogami. Jeho údajní uživatelé na internetu popisují, jak jim pomáhá zvládat pracovní vytížení, zahnat bolesti nebo zkrotit dosavadní závislost na jiných látkách.

Kratom ale není žádný svatoušek. Jde o drogu, na které dle adiktologů může vzniknout závislost. Když se to s ní přežene, mohou přijít křeče, vysoká tepová frekvence nebo poškozením ledvin. Mezi nejčastější nežádoucí účinky patří úzkost, podrážděnost, nevolnost nebo zvracení.

Rizika spojená s prodejem kratomu

Jsou tu ale ještě jiná dvě rizika. Tím, že prodej kratomu není regulovaný, může se dostat teoreticky do rukou i dětem, což u žádné drogy není dobré, protože účinky na dětský organismus mohou být značně odlišné.

Druhou věcí je, že uživatelé nemají jistotu, v jaké síle se k nim kratom dostane. Jednotlivé dávky totiž mohou obsahovat různé koncentrace mitragyninu. Záleží například na zeměpisném původu nebo způsobu pěstování. Jenže detaily o původu kratomu se koncový zákazník většinou nedozví, a tak riskuje, že s dalším nákupem dostane i mnohem vyšší koncentraci tohoto alkaloidu.

Kvůli vzrůstající oblibě, ale i rizikům se kratom již delší dobu dostává do hledáčku odborníků ve světě a nově také u nás. Například odborný časopis Adiktologie v preventivní a léčebné praxi již přinesl text o prvních dvou průzkumech mezi vysokoškolskými studenty. Z něj vyplynulo, že pětina až třetina dotázaných má s kratomem zkušenosti, ale jen desetina si je vědoma možnosti vzniku závislosti. Server Vitalia.cz na text upozornil se svolením autorů ještě před jeho vydáním.

Ilegální zatím kratom nebude

Kvůli účinkům mitragyninu, zčásti shodných s nelegálními drogami, měl kratom nakročeno k tomu, aby se dostal na seznam nelegálních látek. Tento seznam je přílohou zákona o návykových látkách, jenž vláda nemusí měnit novelou s nutností schválení parlamentem. Ke změně seznamu jí stačí „jen“ nařízení, což je legislativně méně složitá cesta.

Návrhy na změnu seznamu přináší na vládu ministerstvo zdravotnictví (MZ). To nyní jednu z aktualizací výčtu nelegálních drog připravilo. Kratom se do ní ale nedostal, byť to ministerstvo zvažovalo.

„V aktuálně navrhované novelizaci nařízení vlády o seznamech návykových látek je navrhováno k zařazení mezi návykové látky 283 nových látek. Kratom ani účinné látky kratomu nejsou předmětem této novelizace,“ říká serveru Vitalia.cz mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob.

MZ se nerozhodlo kratom zcela tolerovat, jen rozhodnutí o jeho případném zákazu odložilo. „Hlavním důvodem, proč bylo rozhodnutí o zařazení kratomu na seznam návykových látek odloženo, byl fakt, že z důvodu nedostatku informací neexistovala odborná shoda na zařazení této látky na seznam návykových látek na pracovní skupině Úřadu vlády. Do budoucna však klasifikaci kratomu jako návykové látky nelze vyloučit,“ dodává mluvčí MZ.

Odborníci z Úřadu vlády budou vyhodnocovat rizika

Server Vitalia.cz s dotazy ke kratomu oslovil také Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti, které je součástí odboru protidrogové politiky Úřadu vlády. Podle vedoucí střediska Pavly Chomynové není diskuze o kratomu ještě uzavřena. 

„Kratom je jednou z látek, o které se aktuálně diskutuje v rámci pracovní skupiny Systém včasného varování před novými syntetickými drogami (EWS), a kterou se skupina bude na nejbližších setkáních zabývat. Posuzování rizik bude probíhat standardní cestou stejně jako u jiných látek,“ uvádí Pavla Chomynová.

To znamená, že pracovní skupina by měla zhodnotit případné farmakologické a toxikologické vlastnosti kratomu, jeho míru užívání, zdravotní rizika v souvislosti s užitím, ale také s dlouhodobým užíváním, možné sociální dopady, ale i případné zapojení zločineckých skupin do výroby, distribuce a obchodu.

Výsledkem bude celkové hodnocení rizika v souvislosti s užíváním kratomu. A na jeho základě EWS a tím i národní monitorovací středisko navrhne případnou aktualizaci seznamu nelegálních drog. „Snahou je minimalizovat možné škody v souvislosti s látkami, o kterých víme, že jsou nebezpečné, a současně nemají žádné jiné využití (např. pro léčebné účely nebo v nějakém průmyslovém odvětví),“ dodává Pavla Chomynová.

WHO: data k prokázání škodlivosti chybí

To, že při rozhodování o kratomu neexistuje u odborníků shoda, nejspíš umocnila zpráva Světové zdravotnické organizace (WHO) vydaná v září loňského roku a věnovaná právě kratomu.

Její pracovní verze popisuje rizika i případy úmrtí, které jsou dávány do souvislosti s kratomem. Zpráva také uvádí, že kratom je zakázán v několika desítkách zemí na světě a v některých z nich za poslední tři roky přibylo množství zabavené látky s mitragyninem. 65stránkový materiál ale zároveň podotýká, že de facto neexistuje žádná větší studie, která by se zabývala vlivem kratomu na lidský organismus. Popisuje sice údaje od uživatelů kratomu v Asii nebo USA, nejde ale o systematická pozorování. K dispozici jsou pouze odborné materiály, které vznikly na základě pokusů na zvířatech – myších, potkanech nebo kočkách.

Regulaci by urychlila nová kategorie psychoaktivních látek

Podle epidemiologa a odborníka na závislosti Viktora Mravčíka je nezařazení kratomu na seznam ilegálních drog v pořádku. Lékař se ale zároveň domnívá, že regulace jeho prodeje a používání je nevyhnutelné. Jenže v ČR dle něj není žádný efektivní legislativní nástroj, kterým by se to nyní dalo zvládnout.

„Kratom je psychoaktivní látka, ale nemá taková rizika, abychom jej zařadili na seznam, kde je třeba heroin nebo kokain. Není tak toxický a nemá takový závislostní potenciál, jako je tomu u drog s vysokým zdravotním a společenským rizikem,“ uvádí Viktor Mravčík, který po 20 letech odešel z postu vedoucího Národního monitorovacího střediska pro drogy, a to po kritice práce národní protidrogové koordinátorky Jarmily Vedralové. Tu ve funkci nyní nahradil ředitel Společnosti Podané ruce Jindřich Vobořil, jež byl národním protidrogovým koordinátorem již v letech 2010 až 2018.

Podle něj je ale kratom silnější než psychoaktivní látky, které jsou na našem trhu běžně dostupné. Mezi ně patří třeba káva. „Kratom má svojí psychoaktivitou a stimulačními účinky možná blíže ke kávě než ke kokainu nebo pervitinu, i když je silnější psychoaktivní látkou než ona. Zatímco káva je potravina, a její uvádění na trh tedy má svůj regulační rámec – ví se, jak má být označena, za jakých podmínek se může prodávat, jaké musí splnit požadavky – u kratomu to tak není, protože není ani lékem, ani potravinou, ani kosmetickým výrobkem a podobně,“ upozorňuje Viktor Mravčík.

„U kratomu by zcela určitě měla být regulována jeho dostupnost a uvádění na trh. Ale pro to, aby se to stalo, je potřeba vytvořit buď novou kategorii látek v zákoně o návykových látkách, nebo tomu dát jiný regulační rámec, protože nyní neexistuje jiný regulační rámec pro drogy než ten, který máme a který znamená, že z látky uděláte de facto i de iure nelegální drogu a nakládání s nimi je nedovolené a trestně stíhané,“ popisuje odborník s tím, že nejde o žádnou novou myšlenku.

„Nemusíme teď začínat na zelené louce. Existují pracovní návrhy toho, jak by regulační rámec pro psychoaktivní látky měl vypadat, ale uvidíme, jak to bude dál,“ říká v narážce na možné změny v protidrogové politice státu vyvolané výměnou protidrogového koordinátora.

Na seznam drog putují nyní syntetické látky

Jisté ale zatím je, že kratom v dohledných měsících zcela jistě seznam ilegálních drog nerozšíří. Místo něj se tam dostanou syntetické, tedy uměle vyrobené látky.

„Téměř ve všech 283 případech jde o nové syntetické drogy, které byly doporučeny k zařazení na seznam návykových látek zejména s ohledem na případy předávkování těmito látkami v zahraničí, zavedení kontrolních opatření v jiných evropských zemích či strukturní podobnosti s již kontrolovanými látkami,“ podotýká mluvčí MZ Ondřej Jakob.

Návrh nařízení vlády podle něj již prošel připomínkovými řízeními a v současné chvíli je tento dokument v notifikačním procesu u Evropské komise.