Víte, jaká je vaše krevní skupina? Já ano. Mám krev A Rh pozitivní. Označení popisuje molekuly na povrchu mých červených krvinek, označované jako antigeny. V současnosti je podobných molekul známo okolo šesti set a Mezinárodní společnost pro krevní transfuzi rozeznává třicet systémů, podobných systémům AB0 a a Rh +/-. Kde se vzaly, a k čemu jsou, nikdo neví. Je možné, že vznikly z různých důvodů nezávisle na sobě. Nejdůležitější praktický důvod, proč jim věnovat pozornost, jsou transfuze krve, resp. některého z produktů, které se z darované krve oddělují.
V laboratoři z vaší krve poznají ledacos
Jedinci s krevní skupinou 0 Rh negativní jsou považováni za univerzální dárce. Skupina AB Rh pozitivní z vás dělá univerzální příjemce. Pravidlo však neplatí ve všech případech a kompatibilita krve dárce a příjemce se musí tak jako tak před transfuzí kontrolovat. Jste-li Rh negativní a zraníte se někde, kde je Rh negativních lidí málo, například ve východní Asii, může nastat problém. Tamní transfuzní stanice by si sice měly Rh negativních dárců, většinou evropského původu, hledět, ale nikdy nemáte jistotu.
Může vaše krevní skupina ovlivnit váš život i v jiné situaci? Ano. Napřed bych ale rád zmínil dva rozšířené mýty o jejím významu: diety podle krevních skupin a jejich souvislost s charakterem.
Dieta podle krevních skupin je mýtus
Najde se dost lidí, kteří věří, že pokud přizpůsobí jídelníček své krevní skupině, zhubnou nebo aspoň budou žít zdravěji. Diety podle krevních skupin vymyslel Američan Peter D'Adamo. Podle jeho názoru má každá z krevních skupin původ v jiné historické epoše, v níž se lidé živili určitým převládajícím typem stravy. Každý typ stravy obsahuje jiné bílkoviny ze skupiny lektinů. Lektiny by měly škodlivým způsobem reagovat s molekulami systému AB0 na povrchu vašich krevních buněk. Podstatou diety je jíst jídla obsahující lektiny hodící se k vaší krevní skupině.
Krevní skupina 0 se měla vyvinout jako první, před třiceti tisíci lety, když byl převažujícím způsobem obživy lov. Lidé, kteří ji mají, by se proto měli živit masem jako pravěcí lovci. Skupina A vznikla před dvaceti tisíci lety, po nástupu zemědělství. Nositelé příslušného antigenu by proto měli jíst spíš stravu rostlinného než živočišného původu. Krevní typ B má být starý deset tisíc let. Přísluší nomádům. Měli by se proto živit podobnou stravou jako Čingischánovo vojsko. Skupina AB je něco mezi prvními dvěma.
Teorie může znít na první poslech logicky, leč není správná. Má tři chyby. Za prvé, lektiny se chovají ke všem krevním skupinám stejně. Za druhé, povrchové molekuly ze systému AB0 jsou starší, než D'Adamo tvrdí. Jsou starší i než lidský druh. Podle různých na sobě nezávislých odhadů se jejich stáří pohybuje mezi šesti až čtyřmi miliony let. Náš druh zdobí povrch zeměkoule zhruba sto až dvě stě tisíc let. Za třetí, D'Adamo nikdy nepodal žádný důkaz o účinnosti své metody. Krevní skupiny s jídlem nesouvisí.
Hledáme zaměstnance. Zn: krevní skupina AB
Molekuly systému AB0 nesouvisí ani s psychickými vlastnostmi. Pokud se vám ten nápad zdá absurdní, vězte, že v Japonsku jde o podobně rozšířenou pověru, jako je u nás astrologie.
Jedinci s různými krevními skupinami by měli mít odlišný temperament a vycházet i odlišným způsobem s lidmi. Myšlenka se objevila na začátku minulého století. Ve dvacátých letech se o ni zajímala i tehdejší Císařská armáda. Na základě víry v psychický význam antigenů AB0 mohou být dodnes například přijímáni zaměstnanci.
Rh faktor a toxoplazma
Jinak než s AB0 je to se systémem Rh. Jeho existence představovala pro biology dlouho hádanku. Systém zahrnuje okolo padesáti různých povrchových molekul. Ta nejdůležitější se jmenuje RhD. Kdo je Rh pozitivní, nese ji na svých červených krvinkách. Rh negativních lidí je u nás okolo šestnácti procent. Když Rh negativní žena čeká dítě s Rh pozitivním mužem, je plod rovněž Rh pozitivní. Minimálně při porodu získá žena proti molekule RhD protilátky. Další Rh pozitivní dítě v jejím lůně je pak v ohrožení života.
Dnes už se situace dá řešit pomocí léků. V minulosti to ale možné nebylo, proto je divné, proč Rh pozitivní lidé dávno nevymřeli. O řešení jste už pravděpodobně slyšeli. Přišel s ním český tým pod vedením Jaroslava Flegra z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Sám Flegr přiznává, že se nejednalo o záměr, nýbrž šťastnou náhodu. Vědci zkoumali jednobuněčného parazita Toxoplasma gondii. Ten je specializovaný na život v tělech kočkovitých šelem. Často ale omylem končí i v lidech.
Lidský organizmus znamená pro toxoplazmu slepou uličku, protože se v něm nedokáže pohlavně rozmnožovat. Díky našemu úzkému soužití s kočkami je jí však v Česku nakažená necelá třetina populace. Při výzkumu používal Flegrův tým dárce krve a vojáky, jejichž Rh faktor byl znám. Nenakažení Rh negativní jedinci měli v psychologických testech rychlejší reakce než Rh pozitivní. U nakažených se ale situace obrátila. Rh negativní lidé se zhoršili, Rh pozitivní si vedli pořád stejně. Molekula RhD jim pomáhala.
Krevní skupina souvisí se sklonem k některým onemocněním
Jedinci, kteří byli po jednom z rodičů Rh+ a po druhém Rh-, se vlivem nákazy dokonce zlepšili. Výsledek odpovídal padesát let starým výpočtům čínsko-amerického genetika Ching Chun Liho. Ten podle zastoupení Rh faktoru v populaci předpověděl, že právě takoví jedinci musí být nějak zvýhodněni. Nevěděl ale jak. Vyšlo to najevo zhruba tři roky před jeho smrtí v roce 2000.
Další výzkumy vliv toxoplazmy v kombinaci s Rh faktorem potvrdily. Nejzajímavější je analýza nehodovosti vojenských řidičů. Armáda totiž při nástupu základní vojenské služby testovala krev branců na přítomnost parazita. Nakažení Rh negativní vojáci měli oproti nenakaženým dvojnásobnou pravděpodobnost, že se vybourají. Nehodovost Rh pozitivních vojáků parazit nezměnil. Proděláte-li toxoplazmózu, měli byste si pár let při řízení auta a podobných činnostech náročných na postřeh dávat pozor.
Výhodná 0
Zdá se pravděpodobné, že systém AB0 souvisí rovněž s imunitním systémem a s obranou proti parazitům. To je důvod, proč žádný z nich nepřevládne. Stejné molekuly mají na sobě totiž i bakterie. Jedinec s krevní skupinou A nemůže vytvářet protilátky proti bakteriím, které nesou na svém povrchu identické molekuly jako jeho vlastní krvinky. Když přibude v populaci nositelů antigenu A, začne být pro bakterie výhodné se specializovat a zdobit jím své buňky. To zvýhodní antigen B, takže lidí s ním začne přibývat, a tak pořád dokola.
Máte-li krevní skupinu AB, jste proto pravděpodobně náchylnější k bakteriálním infekcím. Skupina 0 vznikla jako poslední (nikoli jako první, jak tvrdí zastánci nauky Petera D'Adama). Je zřejmě výsledkem soužití našich předků s parazity. Její nositelé nemají ani jeden z antigenů A nebo B. Mohou vyrábět oba druhy protilátek. Měli by na tom být nejlépe.
Kromě bakterií pomáhá svým nositelům i v boji s nemocemi způsobovanými většími organizmy, jako je už zmíněná toxoplazmóza nebo malárie. Původce druhé choroby nutí napadené krvinky vystavovat na svém povrchu lepivé molekuly, jejichž pomocí se přichycují ke stěnám vlásečnic. V krvi lidí se skupinou 0 se mu to ale nedaří. To by mohlo souviset i s další výhodou. Lidé s krevní skupinou 0 mají menší šanci, že je postihne infarkt, náhlé přerušení krevního zásobování srdce v důsledku ucpání některé z cév.
Krevní typ 0 je ze statistického hlediska spojen i s nižším výskytem některých typů rakoviny kůže a slinivky. Má ale i své nevýhody. Její ženské nositelky mají podle výsledků jedné studie vyšší hladinu folikulostimulačního hormonu. To je obvykle signál, že brzo vyčerpají zásobu vajíček a nebudou moci počít dítě. Nejdůležitějším faktorem ovlivňujícím šance na otěhotnění však pořád zůstává věk. Lidé s krevním typem 0 jsou také méně odolní vůči bakterii Helicobacter pylori způsobující žaludeční vředy.
Typ B naopak zvyšuje pravděpodobnost rakoviny vaječníků a typ A zase žaludku. Jedná se však o statistické vztahy. Proto nepropadejte panice. Na místě je ovšem vyhnout se dalším činitelům, které zmíněné rakoviny způsobují. Jak vidno, vaše krevní skupina může váš život ovlivnit. To je důvod, proč si ji zjistit. Nedostupnější způsob, jak tu udělat, je přihlásit se na transfuzní stanici ve vašem městě jako dobrovolný dárce krve.
Přečtěte si: Chtěla jsem darovat krev. Ale mám smůlu
Zdroje:
http://dx.doi.org/10.1002/ijc.25339
http://dx.doi.org/10.1038/ng.429
http://dx.doi.org/10.1073/pnas.0705390104
http://dx.doi.org/10.1186%2F1471–2334–2–11
http://en.wikipedia.org
http://future.vesmir.cz/abstrakt/parazit-toxoplasma-a-rh-faktor
http://www.newscientist.com/blogs/shortsharpscience/2010/10/-normal-0-false-false-3.html
ČLÁNKY DO MAILU