Co jsou krevní skupiny?
Krevní skupiny, jinak známé jako krevní typy, popisují vlastnosti červených krvinek, respektive vlastnosti sacharidů a lipidů nacházejících se na buněčných membránách erytrocytů. Vlastnosti jednotlivých krevních skupin vychází z toho, zda jsou na membránách přítomny určité antigeny (aglutinogeny). Nepřítomnost některého z těchto znaků poté vede k přirozené produkci specifických protilátek (aglutininy).
V současné době víme o existenci přibližně 50 různých krevních systémů, nicméně v praxi mají největší význam systémy AB0 a Rh faktor. Každý člověk by měl znát svou krevní skupinu. Zjištění krevní skupiny je nezbytné při krevních transfuzích, protože darovat krev můžete pouze tomu člověku, jehož krevní skupina a Rh faktor jsou kompatibilní s těmi vašimi.
Transfuze neidentické krve vede k okamžité imunologické reakci, shlukování a následnému rozpadu červených krvinek příjemce. V takovém případě mohou u příjemce nastat akutní zdravotní problémy. V nejhorším případě může dojít k hemolytické anémii, selhání ledvin, šoku a úmrtí. Stanovení krevní skupiny a Rh faktoru je proto tím nejdůležitějším předtransfuzním testem.
Za prvotní objev krevních skupin vděčíme rakouskému vědci Karlu Landsteinerovi, který za to dokonce získal Nobelovu cenu v roce 1930. Landsteiner nicméně objevil pouze tři krevní skupiny A, B a C (odpovídá dnešní skupině 0). V dnešní době používáme klasifikaci AB0 se čtyřmi krevními skupinami, které popsal český psychiatr Jan Janský. Popis čtvrté krevní skupiny AB se ukázal jako zlomový, proto je objev Jana Janského považován za nejdůležitější v historii transfuzního lékařství. [1, 2, 3, 4]
Dělení krevních skupin
V AB0 systému rozeznáváme čtyři základní krevní skupiny:
- krevní skupina 0,
- krevní skupina A,
- krevní skupina B,
- krevní skupina AB.
Jejich klasifikace vychází z toho, jaké aglutinogeny mají na svém povrchu červené krvinky. Jedná se o aglutinogeny A a aglutinogeny B. U každé krevní skupiny pak lze zaznamenat přítomnost aglutininů namířených vůči chybějícím aglutinogenům.
Krevní skupina 0
U krevní skupiny 0 nejsou na povrchu erytrocytů přítomny aglutinogeny A ani aglutinogeny B. Místo nich zde vystupuje tzv. antigen H. Na druhou stranu je krevní skupina 0 charakteristická přítomností aglutininů anti-A a anti-B.
Krevní skupina A
U krevní skupiny A se vyskytuje na erytrocytech aglutinogen A, v krvi je přítomen aglutinin anti-B. Krevní skupina A je kompatibilní s krevními skupinami A a 0.
Krevní skupina B
Krevní skupina B se vyznačuje přítomností aglutinogenu B na červených krvinkách, v plazmě se nachází aglutinin anti-A.
Krevní skupina AB
Krevní skupina AB byla objevena jako vůbec poslední. Na membránách erytrocytů se zde vyskytují aglutinogeny A i aglutinogeny B. V plazmě tudíž nejsou přítomny žádné aglutininy. [5, 6, 7, 8, 9]
Rh (Rhesus) faktor
Kromě AB0 systému hraje v transfuzním lékařství důležitou roli Rh systém. Rh faktor nese název podle opice Macacus rhesus, jejíž červené krvinky byly v roce 1940 použity k imunizaci králičího séra. Rh systém je velice robustní, neboť obsahuje přes 50 antigenů. Nejdůležitějším antigenem tohoto systému je antigen D. Ten určuje, zda je daný člověk Rh negativní, nebo Rh pozitivní:
- Rh negativní – antigen D chybí na červených krvinkách,
- Rh pozitivní – antigen D je přítomen na červených krvinkách.
Antigen D patří mezi velice silné antigeny. Povaha Rh faktoru hraje proto velice důležitou roli nejen při dárcovství krve, ale především v porodnictví. Pokud dojde k tomu, že otěhotní Rh negativní žena a dítě bude po otci Rh pozitivní, imunitní systém matky začne plod vnímat jako cizorodé těleso.
Na to reaguje produkcí protilátek, které jsou namířeny vůči antigenům plodu. V některých případech může dojít k rozvoji hemolytického onemocnění novorozence, což je nebezpečná forma novorozenecké žloutenky. [10, 11, 12]
| Krevní skupina A− | Krevní skupina A+ | Krevní skupina B− | Krevní skupina B+ | Krevní skupina AB− | Krevní skupina AB+ | Krevní skupina 0− | Krevní skupina 0+ | |
| Aglutinogeny | A | A | B | B | A, B | A, B | žádné | žádné |
| Aglutininy | anti-B | anti-B | anti-A | anti-A | žádné | žádné | anti-A, anti-B | anti-A, anti-B |
| Rh faktor | negativní | pozitivní | negativní | pozitivní | negativní | pozitivní | negativní | pozitivní |
Zjištění krevní skupiny
Jak zjistit krevní skupinu? Samotné vyšetření je poměrně snadné a rychlé. Stačí si zajít na nejbližší transfuzní stanici nebo na hematologicko-transfuzní oddělení. I když nechcete darovat krev, můžete si nechat provést test na krevní skupinu za menší poplatek v rámci několika stovek korun. Dárci krve, těhotné ženy a plánovaní příjemci transfuze mají vyšetření hrazené zdravotní pojišťovnou. [13]
Krevní skupiny: kdo může komu darovat krev?
U většiny krevních skupin platí, že musí mít dárce a příjemce transfuze shodnou krevní skupinu. Při darování krve je nezbytné dodržet nejen shodu AB0 systému, ale také Rh faktoru. To znamená, že pokud má někdo krevní skupinu A−, může dostat krev pouze od osoby s krevní skupinou A−. Pokud by byl dárcem člověk s krevní skupinou A+, dojde k okamžité imunologické reakci a rozpadu červených krvinek. Jediné výjimky představují krevní skupiny 0− a AB+.
Lidé s krevní skupinou 0− jsou totiž označováni jako univerzální dárci, neboť se na jejich červených krvinkách nenachází žádné aglutinogeny. Mohou tedy darovat krev komukoliv, ale pokud se stanou příjemci, mohou krev přijmout pouze od člověka se stejnou krevní skupinou.
Osoby s krevní skupinou AB+ nemají zase žádné aglutininy v plazmě, což z nich dělá tzv. univerzální příjemce. V akutních případech mohou dostat krev od kohokoliv. V běžné praxi se ale i u těchto výjimek preferuje transfuze krve identické krevní skupiny. [14, 15, 16]
Dědičnost krevních skupin
Typ krve se dědí vždy po obou rodičích. Dědičnost krevních skupin je dána dvěma formami genů zvanými alely. Tyto alely mohou buď podmiňovat tvorbu určitých aglutinogenů, nebo nikoliv. Alely podněcující tvorbu aglutinogenů jsou ve vztahu k ostatním alelám dominantní. V praxi to vypadá tak, že potomek zdědí od každého z rodičů vždy jednu z alel.
Kombinace krevních skupin rodičů
- rodiče A + A – dítě A nebo 0,
- rodiče A + B – dítě A, B, AB nebo 0,
- rodiče B + B – dítě B nebo 0,
- rodiče A + 0 – dítě A nebo 0,
- rodiče B + 0 – dítě B nebo 0,
- rodiče AB + AB – dítě A, B nebo AB,
- rodiče AB + A – dítě A, B nebo AB,
- rodiče AB + B – dítě A, B nebo AB,
- rodiče AB + 0 – dítě A nebo B,
- rodiče 0 + 0 – dítě pouze 0.
Po rodičích potomci dědí i Rh faktor. Možné jsou následující situace:
- pokud jsou oba rodiče Rh+, dítě může být Rh+ nebo Rh−,
- pokud je jeden z rodičů Rh+ a druhý Rh−, dítě může být Rh+ či Rh−,
- pokud jsou oba rodiče Rh−, dítě může být jedině Rh−. [17, 18, 19]
Četnost krevních skupin
Nejčastější krevní skupina v České republice je krevní skupina A (42 % české populace). Druhou nejčetnější je krevní skupina 0, kterou má podle dostupných dat 32 % Čechů. Poměrně vzácná krevní skupina je B s 18 %. Vůbec nejvzácnější krevní skupina je AB, kterou najdete jen u 8 % Čechů. Co se týče Rh faktoru, tak většina lidí je u nás Rh pozitivní (85–90 %). [20]
Už jste někdy darovali krev?
Zdroje: sciencedirect.com, academia.edu, ncbi.nlm.nih.gov, researchgate.net, cpzp.cz, nzip.cz, uvn.cz, casopisvnitrnilekarstvi.cz, cckp9.cz, dspace.cvut.cz, nemkadan.cz
ČLÁNKY DO MAILU