Vadí vám, když doktor vám nebo vašim dětem předepíše antibiotika, aniž by zvážil možnost výtěrů či jiného vyšetření? Zatímco u zjevné angíny většinou není co řešit, všelijaké kašle už tak jednoznačné nejsou a i lékaři u nich někdy dávají antibiotika takzvaně na jistotu.
Už několik let přitom existuje jednoduchý krevní test, který může udělat hned jasno v tom, zda v těle probíhá nějaký bakteriální zánět, u kterého mají smysl antibiotika. Jmenuje se CRP neboli test na C-reaktivní protein. Bohužel, ne všude se pacienti testu, který hodnotí množství bílkovin uvolňovaných do krve v případě zánětu, domohou. Je to přitom test poměrně přesný, protože bílkoviny se do krve uvolňují už šest hodin po propuknutí zánětu, přičemž například kultivace různých výtěrů by po takové době ještě nemusela ukázat nic.
„Moje děti jsou docela často nemocné a bývalá doktorka jim skoro na všechno dávala antibiotika, což se mi nelíbilo. Když jsem chtěla tenhle test, odmítla ho jako zbytečný. Tak jsme přešli k jiné, která si za něj sice účtuje stovku, nicméně alespoň už děti nemají tyhle léky zbytečně,“ líčí Lucie Máchová z Dolního Poberouní. Test přitom trvá chvilku, výsledky jsou do tří minut. Výhodou je i to, že pacient nemusí být nalačno.
Přečtěte si: Antibiotika nepomáhají při nachlazení nebo chřipce!
Jde to jen někde. Proč?
Pokud jde o úhradu ze strany pojišťoven, většina z nich test CRP proplácí, a to u dětí a dospělých, týká se to všech velkých pojišťoven – VZP, OZP, Vojenské a ZP ministerstva vnitra, ovšem neznamená to, že ho proplácejí všem lékařům.
Navíc, ne všem doktorům se do používání testu CRP zřejmě chce. Měli by totiž absolvovat příslušné školení a přístroj samotný nechat pravidelně kalibrovat, bez něj jim zdravotní pojišťovna testování nebude hradit zcela určitě. Samotný přístroj stojí kolem třiceti tisíc korun a nikdo nemůže doktora nutit, aby si ho pořídil, ačkoli si ho samozřejmě může dát do nákladů.
Pokud však lékař CRP nabízí a chce za něj zaplatit, měli byste ptát, proč a zda skutečně nemá smlouvu s pojišťovnou o úhradě tohoto vyšetření.
Ani CRP není všemocné
Na druhou stranu, ani CRP není všemocné – například proto, že z něj není absolutně možné vyčíst, jaké bakterie problém způsobily. Existují navíc infekce, u kterých CRP nemá smysl, protože přítomnost bakterií v těle neprokáže. Týká se to například chlamydií, které mohou způsobovat různé problémy od zápalu plic, přes gynekologické potíže až po problémy s klouby a uzlinami. „U infekcí vyvolaných chlamydiemi, ale i mykoplasmaty či legionelami, nemusí být CRP výrazně zvýšeno. Takže zde není, na rozdíl od infekcí vyvolaných například streptokoky nebo pneumokoky, dobrým ukazatelem závažnosti zánětu nebo úspěšnosti léčby antibiotiky,“ uvedl na webu www.testcrp.cz docent Ivan Novák.
Podle něj je třeba toto vyšetření, které se provádí z kapky krve odebrané z prstu, chápat jen jako pomocné – lékař musí naměřenou hodnotu, kterou odečte na displeji přístroje, umět dát do souvislosti s dalšími příznaky. Ve výsledcích totiž neexistuje přesná hranice mezi virovým a bakteriálním zánětem – hodnoty od 8 do 35 mg/l svědčí pro virový zánět. Hodnoty přes 50 mg/l pro zánět bakteriální, hodnoty přes 100mg/l pro vážný bakteriální zánět. V rozmezí mezi 35 a 50 mg/l je třeba uvážit celkový klinický stav a třeba to, jak vypadá kašel nemocného.
Čtěte dále: Za horečku buďte rádi, horší je ji nemít