Přinášíme pravidelný přehled novinek akademických institucí, které se vztahují ke zdravotnictví, výživě a souvisejícím tématům.
Spánek a molekulární hodiny
RBD (REM sleep behavior disorder, porucha chování vázaná na REM spánek) se vyskytuje až u dvou procent populace. Podle nejnovějších poznatků je tento problém svázán s budoucím výskytem Parkinsonovy nemoci u daného pacienta. Studie vědců z Národního ústavu duševního zdraví jako první přímo popisuje stejné narušení biologických rytmů u RBD a Parkinsonovy choroby. Základním projevem RBD je chování ve spánku, které odpovídá právě probíhajícímu snu, typické jsou výkřiky nebo prudké pohyby. Za normálních okolností proto, aby člověk „neuskutečňoval“ svoje sny, existuje během spánku tzv. svalová atonie, stav, kdy jsou svaly „odpojeny“. U RBD je ale svalová atonie narušena, a proto k těmto pohybům u nemocných dochází. Výsledkem může být třeba zranění při pádu z postele, ale nejen to…
Národní ústav duševního zdraví: Narušený hodinový mechanismus společně s poruchou chování v REM spánku může pomoci odhalit počátky Parkinsonovy nemoci (soubor PDF)
Poznámka autora: Vazbu mezi příslušnými poruchami spánku a následnými neurodegenerativními onemocněními dokumentovala i řada dalších statistik. Zde má být novinkou, že i další příznaky – stav molekulárních hodin – mají ukazovat na přímou korespondenci mezi touto formou narušení spánku a Parkinsonovou chorobou. U více než 81 % pacientů sledovaných s RBD propukne Parkinsonova choroba do čtrnácti let.
Otázkou zůstává, co má tak tedy člověk dělat, když se opět probudí s křikem? To snad skoro 2 % z nás čeká Parkinsonova choroba, pokud tedy včas nezemřeme?
Na parazity pomocí pepřovníku
Vědci se zaměřili na metodu pro vývoj látek, které by mohly být účinné v boji proti parazitům rodu Leishmania. Vyšli z extraktu pepřovníku, který v minulosti používali pro léčbu různých chorob šamani v Jižní Americe. Cílem zatím není samotný vývoj nových preparátů, ale podrobnější studium účinku – jak zničit parazita bez poškození hostitelského organismu. Podle Světové zdravotnické organizace parazit ročně postihne na 350 milionů lidí a choroba zvolna proniká i do jižní Evropy. Na člověka ji přenáší krev sající hmyz.
Centrum regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum: Vědci se pustili do boje s nebezpečným parazitem. Prací zaujali světové odborníky
Máme se bát severských komárů?
Komáři fungují jako přenašeči celé řady chorob. Bezpochyby v tropech, částečně i v mírném pásu. A co na dalekém severu? Výzkum zde žádné viry přenosné na člověka prozatím neobjevil, i když se to rychle může změnit.
Přírodovědecká fakulta UK: Hrozí člověku nebezpečí od arktických komárů?
Bez střevních mikrobů se mění chování i aktivita genů
Mikrobiom dnes pokládáme za velmi významnou součást organismu. Bakterie ve střevech produkují celou řadu hormonů i neurotransmiterů, změny v mikrobiomu se neprojevují jen v energetickém metabolismu (hubnutí, diabetes…), ale také na fungování imunitního systému (diskutovaná souvislost mikrobiomu s alergiemi) i vyšší nervové soustavy.
Zajímavé je, co se stane při absenci mikrobiomu. Myši chované ve sterilních podmínkách reagují na akutní stres jinak, mění se jejich sociální chování. A to i na té úrovni, že při chronickém stresu se při absenci mikrobiomu mění fungování genů, které produkují látky ovlivňující stresovou odpověď.
Fyziologický ústav AV ČR: Střevní mikrobiom ovlivňuje expresi genů účastnících se stresové odpovědi u chronicky stresovaných myší a jejich chování
Mikroskopie nádorových buněk i v gelu
Díky nové metodě holografické mikroskopie je pozorování a analýza invazivního chování nádorových buněk možná i v málo průhledném prostředí kolagenového gelu, který dobře imituje přirozené prostředí organismu. Sledování nádorových buněk ve 3D prostředí je pro studium vzniku metastáz zásadní. Významnou optickou metodou, která je neinvazivní, tedy bez jakéhokoliv barvení buněk, které může ovlivňovat buněčné funkce, je takzvané fázové zobrazování. To je však ve zkaleném prostředí, jako je například kolagenový gel, velmi náročné. Za pomocí techniky, tzv. koherencí řízené holografické mikroskopie (CCHM), se vědcům nyní pozorování podařilo.
Středoevropský technologický institut CEITEC, centrum Biocev: Chování živých nádorových buněk umožňuje analyzovat nová zobrazovací metoda
Výročí: transplantace srdce i operace gama nožem
Lékaři z oddělení stereotaktické a radiační neurochirurgie Nemocnice Na Homolce provedli už dvacetitisící zákrok gama nožem. Toto číslo nikde jinde na světě žádný tým lékařů pracujících jen s jedním gama nožem zatím nepřekonal. Český gama nůž je nejvytíženějším zařízením svého druhu.
Postupně se mění spektrum operovaných pacientů, a to především v důsledku pokroku zobrazovacích metod. Hlavní zlom přineslo zavedení magnetické rezonance. V dnešní době se léčba gama nožem na Homolce indikuje u následujících diagnóz: asi 36 % indikací tvoří zhoubné nádory, kolem 40 % nezhoubné nádory, asi 11 % připadá na funkční onemocnění centrální nervové soustavy (např. bolest trojklaného nervu).
Nemocnice Na Homolce: Homolka slaví 20 tisíc operací gama nožem. Je to nejvíc na světě (soubor .doc)
Za 35 let transplantací srdce v IKEM lékaři pomohli už 1162 pacientům. Třetím transplantovaným pacientem a zároveň nejdéle žijícím v ČR je dnes již 83letý Rudolf Sekava. Nové srdce dostal na podzim v roce 1984 a od té doby u něj nebyla nutná ani retransplantace. Průměrná čekací doba na nové srdce je přibližně rok. Aktuálně je na čekací listině 83 pacientů.
IKEM: 35 let transplantací srdcí v IKEM
Rehabilitace mozku i dolních končetin
Vědci vyvíjejí nový systém pro pacienty v první fázi neurorehabilitace po poškození mozku. Součástí systému bude rozhraní, které umožní pacientům řešit úkoly ve speciální aplikaci pro tablety se sadou neurorehabilitačních her. Další systém bude vyhodnocovat data získávaná od pacientů.
Ostravská univerzita: Pacientům s poškozením mozku by mohl pomoci nový neurorehabilitační systém z Ostravy
V Ostravě uvedli nový přístroj pro rehabilitaci pacientů při problémech s nohama, tzv. lokomat. Umožňuje asistovaný pohyb i při ochrnutí poloviny těla. Určen je pro léčbu vrozených vývojových vad pohybového aparátu či centrálního nervového systému, následků úrazu i pro pacienty po prodělání cévní mozkové příhody.
Fakultní nemocnice Ostrava: FNO získala unikátní robotický systém pro rehabilitaci chůze
Robotické operace jsou stále běžnější
Systémem da Vinci pro robotem asistované operace nově disponuje Nemocnice České Budějovice. První operace s tímto přístrojem byla provedena 4. března 2019.
Nemocnice České Budějovice: Nemocnice České Budějovice zavádí robotickou chirurgii (soubor PDF)
ČLÁNKY DO MAILU