Křivý nos nemusíte mít navždy. Co obnáší operace?

2. 8. 2017

Sdílet

Velký, křivý, šišatý nebo s výčnělky, nosy jsou různé a často také bývají terčem posměchu. Když jde jen o vzhled, stačí jedna operace, co když vám ale deformovaný nos brání v normálním dýchání?

Poprvé si nos zlomil v šesti letech, když přes něj dostal hokejkou při hokejbale. „Jediné, co si pamatuji, je, že jsem omdlel a probudil se na střídačce. Trenér mi tehdy řekl ‚běž domů‘, tak jsem šel,“ vypráví jednatřicetiletý Honza Valeš. Tenkrát u něj zlomený nos nikdo neřešil, ale když mu asi v sedmnácti zlomili nos při boxu po druhé, začalo se mu špatně dýchat – dýchal jen jednou nosní dírkou, což je u sportovce trochu problém. Operace nosní přepážky se stala prakticky nevyhnutelnou. Co čeká Honzu a všechny ostatní, kteří jednu z nejtěžších operací v oblasti korektivní a plastické chirurgie operaci nosu podstoupí, ať už z estetického, či funkčního důvodu? A víte, jak se dá vlastně poznat zlomený nos? 

Nejčastější důvody k operaci? Špatně se mi dýchá, pane doktore

Téměř tři čtvrtiny populace mají nějakým způsobem deformovanou nosní přepážku. Většina z nich to vůbec netuší, menší část trpí menšími či většími funkčními potížemi. „Primárně k nám pacienti přicházejí s tím, že se jim špatně dýchá. Obtíže se zhoršují při sportu, větší fyzické zátěži, spánku, pak už i v každodenním životě natolik, že potřebují pomoc,“ vysvětluje primář Všeobecné fakultní nemocnice (VFN) Radim Kaňa. Často to bývají následky úrazů z dětství, při sportu, někdy opakovaných. Postupně, s růstem nosu, se potíže s dýcháním zhoršují.

„Máme samozřejmě i pacienty, u nichž deformity vznikly geneticky a v průběhu růstu nosu, především v pubertě, se začnou výrazněji projevovat. Dalšími momenty, které pacienty obtěžují, jsou chronická rýma, v některých případech pocit sucha v nose s tvorbou krust nebo i bolesti hlavy. Souvislost s častou nemocností, na niž si také pacienti stěžují, se nedá jasně prokázat, ale je pravda, že pokud se zrekonstruuje nos tak, aby správně fungoval, lépe „pracují“ i jeho běžné fyziologické funkce říká Radim Kaňa. Kromě volného nosního dýchání se obnoví čistící funkce, odplavují se veškeré nečistoty a původci infekcí, zvlhčuje se sliznice nosu, nevysychá, což s nemocemi souvisí. Významně se uleví alergikům. Lékař pacienta operací nevyléčí, ale díky tomu, že nos funguje, jak má, mnohem lépe se jim snášejí potíže a lépe se jim v alergické sezóně dýchá.

Dvě operace v jedné neumí všude

Pacienti, kteří podstupují operaci nosní přepážky, mají velmi často i zjevnou deformitu zevního nosu. Navzájem se totiž oba faktory ovlivňují. Vybočená nosní přepážka se projeví na vzhledu nosu (pokles nosního hřbetu – sedlovitá deformita, nepřirozený sklon, zahnutí do strany…), naopak deformity zevního nosu, například v oblasti chrupavčitého hřbetu nebo nosních křídel, zhoršují dýchání. Proto, pokud by se vyřešil jen jeden problém, nemusel by být výsledek takový, jaký se očekává.

Ve VFN v Praze pak jako jedni z mála provádějí plastiku nosní přepážky a nosu zároveň, jde o operaci nazývanou septorinoplastika (nebo rinoseptoplastika). „Vzájemnou provázanost pacientům před operací vysvětlíme a máme snahu řešit potíže komplexně,“ říká Radim Kaňa a dodává: „Netvrdím, že je tento přístup ojedinělý, v zahraničí rozhodně ne, je totiž správný a nejefektivnější. Ve vyspělých zemích je to běžná praxe a je jedno, jestli zákrok vede plastický chirurg, nebo lékař s ORL specializací. Důležité je, aby byl dostatečně erudovaný a provedl zákrok kvalitně.“

Příprava na operaci nosu
Autor: Depositphotos.com

Příprava na operaci nosu

Pro pacienty má toto řešení výhodu v tom, že při jedné narkóze, při jedné tamponádě nosu (to znamená ne právě příjemném ucpání nosu) a fixaci zevního nosu, se vyřeší dva problémy najednou. Samozřejmě primární je funkčnost, tedy rekonstrukce nosního skeletu, estetická stránka je bonusem navíc. „Pochopitelně vždy, když by došlo na rozhodování, prvořadá je funkce nosu. Pacienti jsou s touto možností a postupem seznámeni před operací, mohou se k zákroku vyjádřit. Může se stát, že někdo nechce změnit svůj vzhled, s nímž je zvyklý žít. Pak se snažíme společně dojít ke kompromisu. Respektujeme přání pacientů a obvykle se podaří najít cestu, jak odstranit potíže a zároveň se domluvit na přijatelné úpravě zevního nosu,“ komentuje primář Kaňa.

Kdy na operaci?

Vhodná doba pro operaci nosu je také mezi třicítkou a čtyřicítkou. „To je optimální věk, kdy je kůže pevná a dokáže se dobře přihojit na nový objem. Slabá a volná kůže znamená riziko poklesu špičky nosu. Když je dobrá elasticita kůže na nose, je možno operovat i v padesáti letech. Po úrazu by se měl nos odoperovat co nejdříve, do dvaceti čtyř hodin, pak už je velký otok a narovnání nosu není možné. Pokud se tak nestane do dvaceti čtyř hodin, čeká se až po zhojení a opadnutí otoků, po měsíci až dvou,“ řekl nám již dříve vedoucí lékař Perfect Clinic Roman Kufa. Existují ale případy, kdy jsou potíže tak velké, že je třeba operovat i děti. „To je pak lepší ještě před pubertou, ale musíme počítat s určitým omezením, co se týká použité operační techniky, abychom nenarušili růst nosu a střední obličejové etáže,“ zdůrazňuje Radim Kaňa.

První týden po zákroku je nejhorší

Nejnáročnější je první týden po operaci. První dva dny má pacient tamponádu, nemůže vůbec dýchat nosem, což většina z operovaných prožívá nejhůř. Nos uvnitř oteče, proto ani po odstranění tamponády není po dobu několika dnů dýchání snadné, nos je vhodné proplachovat solnými roztoky a opatrně čistit. Otoky postupují i obličejem – zasáhnou oční víčka, zevní nos, oči, částečně i tváře. Obecně bolestivost není nijak významná, pro pacienty je skutečně nejnáročnější nedýchat nosem. S otoky a hematomy v obličeji musí počítat zhruba po dva týdny, tomu by měli přizpůsobit i návrat do zaměstnání a běžného života. Asi po dvou až třech týdnech je stav stabilizovaný, kompletní zhojení však trvá podstatně déle. Jde až o půl roku.

Je však třeba počítat s tím, že to, jak nos vypadá po operaci nebo krátce po ní, není stav finální. Bezprostředně po operaci může být vše v pořádku, ale za dva týdny, za měsíc, za půl roku se může situace vlivem hojení a jizvení vyvíjet, proměňovat tak, jak „pracuje“ samotný skelet (kostěná a chrupavčitá část nosu) či měkké tkáně. Pacienti jsou proto dlouhodobě sledováni.

MUDr. Radim Kaňa, Ph.D. 

primář Oddělení otorinolaryngologie (ORL) Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Zdroj: Tiskové materiály VFN

Autor článku

Všeobecné dotazy, připomínky a tipy směřujte na adresu redakce@vitalia.cz.

Tiskové zprávy zasílejte na e-mail press@vitalia.cz.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).