Žádný krizový intervent se nám nevěnoval, jen výslech jednoho policisty bez pomoci a snaze pochopit jak nám rodičům je. Syn si vzal život 200 km od domova. Než jsme přijeli a pak ....byli jsme v šoku, já nevěděla nic, jen bezmoc. Neřekl nám kde je syn, zda ho chceme vidět, zkrátka žádná podpora. Poslal nás na nejbližší pohřebku. Ztratíte dítě ze dne na den a žádná pomoc, rada, jen kýváte na všechno co kde řeknou, ani informace kde se nachází váš milovaný. Jste v šoku - rodiče, kteří stále nevěří, že se jim to děje. A pak je pozdě, bez možnosti posledního rozloučení a už jen urna. Mě trvalo 2 měsíce, než jsem pochopila, že je to pravda a pak teprve nastala ta hrůza, ze které se nemohu dostat už půl roku. Když už vám nikdo nezbyl, tak musíte si vše zajistit sami dva, aby měl důstojné rozloučení a uložení toho málo co vám zbylo po milovaném dítěti, jediném synovi, zradilo ho zdraví, měl roky strašné bolesti a liknavý přístup k jeho léčbě už neunesl...... odborník IT, pracoval pro zahraniční klienty, laskavý člověk, nebyl k nikomu lhostejný. Přispíval nadacím i lékařům bez hranic.
Článek se krásně četl......pomoc ze strany policie, interventi, absolutně nic, v té chvíli jste mimo dění a nikdo nepřišel na okresní policii nám cokoli nabídnou s čím nám mohou být nápomocni. Zkrátka nic, takže nevěřím.
22. 1. 2022, 01:18 editováno autorem komentáře