Názory k článku Krok centrální banky znamená zdražení potravin

Proč jsou tu srovnávány ceny potravin u nás a ve státech v EU? To je to samé srovnávání průměrů platů v Evropě.Směšné!
Tady v Česku se neustále snižuje koupěschopnost rodin!!! Kam až to povede? Lidi jen budou čím dál víc šetřit a otáčet každou korunou, budou nuceni si kupovat potravinový odpad Evropy za nízké ceny. Na ty kvalitní nebudou mít.Samy jsme se demokraticky a "nesvobodně" dovedli do tohoto otrokářského stavu ve prospěch státu a jeho dluhům který NIKDO NIKDY NESPLATÍ...Jen stále neustálý tlak na lidi, vyvolávání strachu a obav... Jak žili lidi bez dluhů?

ČNB je jedna ruka našich politických "Kmotrů". Na lidi myslí jen když potřebují peníze. Jsou to prolhaný, sobečtí a zaprodaní vlivný lidi.

Tím, že došlo ke změně kurzu a zvedne se třeba cena nafty nebo umělých hnojiv, potraviny ještě nezdraží, jakkoliv to zní logicky. Zdražení se promítne až tehdy, když zpracovatelé začnou nakupovat suroviny za světové ceny zdražené o toto znehodnocení koruny. Tam, kde jsou velké dovozy surovin za zahraničí do Česka, ceny potravin vzrůst mohou, ale nemusí, zkrátka jak kde a co. Ale i co se týče prodeje českých potravin, tam dojde k napasování za světové ceny. Navíc v obchodech se zemědělskými komoditami platí jiné zásady, než např. v průmyslu, o cenách komodit se rozhoduje někde v kancelářích v Londýně a v New Yorku.
Prvotní sféra, tedy v zemědělská prvovýroba je prakticky odkázána na světové ceny a výstup z ní není takový, že když se zdraží hnojiva, dojde ke zdražení obilí. Zkrátka obchodník či zpracovatel surovinu nakoupí za světovou cenu a vůbec ho nezajímá, zda zdražila cena nafty nebo dalších vstupů.
O ceně jídla se rozhoduje u zpracovatelů a u obchodních řetězců. Vezměme si příklady z letošního roku.

1) V letošním roce byla velká neúroda brambor nejen v Česku, ale v celé Evropě. Jejich cena placená zemědělcům sice vzrostla, ale ne tak dramaticky. Pěstitelé prodávali bramory ve velkém za 8 korun kilo, v drobném prodeji za 9-10 korun kilo. V obchodě však byly za 16 až 20 korun kilo. Zkrátka obvyklá 100% marže.

2) Cena mléka placená zemědělcům vrostla v posledním roce o korunu až 1,50 Kč za litr. O mléko je teď velký zájem a vyváží se z Evropy na východ do Číny a do Indie. Cena mléka v obchodech ale vzrostla meziročně o 4 a více korun za litr.

3) Po žních šly dolů ceny veškerého obilí, k největšímu poklesu došlo u žita, které se loni vykupovalo od zemědělců za 5.300 korun za tunu, v letošním roce za 3.200 korun za tunu. I nyní se ceny obilí drží na podstatně nižší úrovni, než loni. Jako spotřebitel jsem pokles cen chleba ani jiného pečiva nikde nezaznamenal. Dokonce jsem ani nezaznamenal, že by se o tom psalo v novinách. Když je to naopak a ceny zemědělských prvovýrobků rostou, tak o tom noviny píšou pořád dokola a připravují spotřebitele na zdražování finálních výrobků.

4) I když nejsme v prasatech soběstační a polovina se dováží, jejich cena klesá. Může za to dovoz intervenovaných vepřových půlek. Jedná se buď o staré zamražené maso, nebo o chlazené půlky, které se po přepravě do masokombinátu nebo k soukromému řezníkovi omyjí v octové vodě a mohou jít do výroby. V praxi to vypadá tak, že řezník zemědělcovi řekne: "36 korun za kilo ti nedám, já si raději nechám dovézt půlky prasat z Holandska." Zkrátka kvalitu a čerstvost dnes nechtějí ani velké masokombináty, ani soukromí řezníci, kteří jsou pouze jednoocí mezi slepými.