Bazén je dlouhý padesát metrů, což ocení jak kondiční plavci, tak návštěvníci, kteří si sem přišli jen tak zařádit. A že jich je tu víc než dost. O každý kousek vody se zde svádí boj a své místo si musí vybojovat jak partička s nafukovacím míčem a tatínek či maminka s ratolestí, tak i plavci, kteří chtějí svá tempa pilovat a vylepšovat si tak křivky svých těl.
„Rychlý“ pruh
Patřím mezi kondiční plavce, pro které většinou bývá vyhrazena samostatná dráha. V málokterém bazénu však všichni účel vyhrazeného místa správně pochopili a často v této dráze tak nějak překáží i ne zcela dobří plavci. Ani ostravský bazén nebyl výjimkou. Plavců v dráze bylo sice poměrně málo, ale učil zde například tatínek splývat dvojčata. Bazén má osm drah, tak proč si nevlezou jinam? Snad proto, že je to možná nejbezpečnější místo v bazénu – všude jinde se vydatně skáče a mohlo by se stát, že by tam nějaký neomalený trouba přistál dvojčatům na hlavě.
Nejlepší je stejně skákání
Skákat se však smí pouze ze skokanských můstků a na toho, kdo toto pravidlo poruší, houkne nebo pískne jeden z hlídkujících plavčíků. V době, kdy jsem bazén navštívila, zrovna jeden z nich neodolal prosbám dětí a pustil je i na vyšší můstky, metrový i třímetrový. Ve chvilce se hned vytvořila fronta skákajících nadšenců, kteří nejčastěji hupsali do vody po nohách, odvážnější lámali i šipku.
Hned bylo ve vodě více místa a kondiční plavci se mohli soustředit na pravidelná tempa. Ten, kdo se chce v plavání zlepšovat, najde destičky a různé jiné plavecké náčiní u plavčíků. S deskou můžete trénovat zvlášť jak tempa nohou, tak rukou, nebo třeba splývání, dýchání do vody atd. Ocení ji tedy jak začínající plavci, tak i ti zkušenější.
Když už jste vyplavaní
Záleží opravdu jen na vás, jak dlouho budete ve vodě plavat či dovádět. Vstupné na nejkratší dobu totiž platí tři hodiny, což většinou bohatě stačí. Pokud vám čas dokonce zbývá, můžete v areálu sprch vstoupit do parní místnosti a ulevit tak svým pórům. Na hygienu v páře dohlížejí někteří návštěvníci sami. Platí zde pravidlo sezení na ručníku a běda, když si tam někdo ručník nepřinesl. Vysloužil si zlé pohledy a připomínky dalších návštěvnic.
Po páře, stejně jako po sauně, je nezbytná a pro někoho velmi nepříjemná, studená voda. Slouží k tomu tři sprchy s ledovou vodou. Vyhnout se jim je ovšem veliká chyba.
Relaxace a opalování
Příznivci celoročně snědé kůže v areálu naleznou moderní solární studio. Minuta slunění vás přijde od deseti do patnácti korun. Návštěvníci toužící po relaxaci mají k dispozici dvě oddělené sauny, které o víkendech fungují i coby sauna společná pro muže a ženy.
Nechybí tady ani masáže, jak klasické, tak i baňkové, kdy vám (nejčastěji na záda) přisají nahřáté skleněné baňky. Zájem je také o vakové uhličité koupele, kdy je celé tělo kromě hlavy uzavřené ve speciálním plastovém vaku, plněném čistým oxidem uhličitým. Dochází při nich k dokonalému prokrvení pokožky, svalstva a všech tělesných orgánů včetně žláz.
Cesta od pokladny k bazénu
Hned u pokladen, zvláště o víkendu, převládá malý zmatek. Lidé se zde strkají podobně jako báby na trhu. Výsledek je ten, že za určitý obnos dostanete nabité „hodinky“, které slouží coby klíček od skřínky, hlídač času a zaplacených aktivit. Rovněž obdržíte potvrzení o zaplacení. To však hned nevyhazujte, je na něm napsáno číslo skřínky.
Zamykání i odemykání skříněk tímto způsobem je poměrně jednoduché: Nejprve zámek skřínky aktivujete u speciálního přístroje. Poté se převlečete a dřevěnou skřínku jednoduše zabouchnete. Odemykání funguje tak, že své „hodinky“ načtete u přístroje a zmáčknete tlačítko odemknout. Přesto s tím měl kdekdo problém, ale vždy byla nápomocná obsluha šaten.
Pravda, zpočátku jsem neměla k tomuto systému důvěru. Jednou jsem dokonce plavání přerušila a možná trochu paranoidně vyběhla skřínku zkontrolovat. Byla v pořádku, zamčená a paní „obsluha šaten“ mne ujistila, že je to bezpečné.
Krytý bazén prošel v roce 2004 rozsáhlou rekonstrukcí, což je znát. Škoda jen, že si toho někteří návštěvníci příliš neváží. Sem tam jsou k vidění přilepené žvýkačky všech barev, a to jak na kachličkách, tak na skokanském můstku. Správně, skákat do vody nebo plavat se žvýkačkou může být riskantní, ale není lepší vyhodit své stopy DNA do koše? V šatnách jich je dostatek.
Po plavání jsem si vysušila vlasy pomocí k tomu určených vysoušečů. Používat vlastní fén je zakázané. Potom jsem vyrazila doplnit si energii do restaurace, která mne lákala již při pohledu z bazénu – její prosklená stěna zabírá část tribuny.
Pro neplavce je hned vedle bazénu, v oddělené skleněné místnosti, šest metrů široké a dvanáct metrů dlouhé brodítko. I v něm bývá poměrně narváno. Společně se zde brodit může až padesát dětí.
Venkovní opalovačka
Počátkem března se na venkovním areálu nikdo neopaloval a vlastně i pětadvacetimetrový bazén zatím odpočívá bez vody. V horkých letních dnech je tomu jinak. Koupat se zde může současně na dvě stovky lidí, a to nemluvím o těch, kteří na dvou hřištích hrají plážový volejbal, nebo jen tak odpočívají na trávě.
Sareza, společnost, jejímž zakladatelem a jediným vlastníkem je město Ostrava
Krytý bazén spravuje společnost Sareza, nebo-li Společnost Sportovní a rekreační zařízení města Ostravy, která se drží svého motta: Sareza – za sportem a zábavou.. Kromě krytého bazénu provozuje rozsáhlé Letní koupaliště, které pojme až patnáct tisíc návštěvníků, dále Lázně Moravská Ostrava v centru města (nyní procházejí rekonstrukcí), Vodní areál Jih se skluzavkami, tobogány, vířivými bazény a venkovním padesátimetrovým bazénem.
Kromě plaveckých areálů provozuje Sareza také sportovní areál ve Skautské ulici v Ostravě – Porubě, který slouží atletům, své kurty tam mají i volejbalisté, tenisté a dokonce si přijdou na své i kuželkáři.
Další informace o bazénu v Ostravě – Porubě naleznete v naší databázi bazénů.
Foto: Helena Fišerová
ČLÁNKY DO MAILU