Pořád je všechno uvedené lepší, než asijsko - brněnský fast-food stánek, kde vám kdysi nabídli k jídlu tatarskou omáčku obohacenou šesti druhy spermatu (potvrzeno, dokázáno).
Zapomněli do toho seznamu děsivých jídel napsat špenát ze školních jídelen. Taky játrovou omáčku alias "tohle už někdo žral", maso ála podrážka s chlupama a brambory, co vypadaly jako z minulého týdne, akorát obarvené žlutýma vodovkama. Asi těma jedovatýma, páč bylo všem vždycky zle.
Vím, že je to hlavně hodně o zvyku, ale v článku vyjmenované věci bych prostě nepozřel. Ale co mě zarazilo, byla narážka na colu a její kyselost. Nepopírám, že obsahuje velké množství kyseliny fosforečné, ale aby rozpustila za čtyři dny hřebík? Mohl by mi autor říci, jak je tedy možné, že nerozpustí plechovku, ve které se prodává?
Ty ovčí vnitřnosti zvané haggis jsou náramná pochoutka. Jedla jsem je poprvé ve Skotsku, a pak ještě párkrát koupila u řezníka. Jde fakt jen o to zbavit se předsudku. Jistě že existují nějaké hranice, za které bych už nešla (třeba nemůžu vypít syrové vajíčko!). Každý je má nejspíš nastavené jinak, takže nikoho nesoudím. Jen se můžu podivit nad Čechy, kteří si v zahraničí nějak nemůžou vybrat, jsou nespokojení a očekávají snad vepřo-knedlo-zelo...nevím.
ČLÁNKY DO MAILU