Když bylo Lence jedenáct let, onemocněla zápalem plic. Dva měsíce se léčila, mimo jiné taky antibiotikem tetracyklinem. Léčba zabrala, ale antibiotika zanechala následky navždycky. Zubní sklovina se zabarvila do žluta a vytvořily se na ní nevzhledné skvrny. Žádné čištění ani bělení už nikdy nevrátilo zuby do původního stavu, takže po dvaceti letech trápení se Lenka rozhodla, že si nechá všechny přední zuby vyměnit za umělé, aby se zase mohla bez obav naplno smát.
Tetracyklin ničí zubní sklovinu a způsobuje nevratné zažloutnutí zubů.
„Docela mi ale vadí, že mě nebo rodiče tehdy nikdo nevaroval, co se může stát. Jen mi řekli, že nesmím na slunce, a to bylo všechno. Takže jsem kvůli pár pilulkám po letech zaplatila pětadvacet tisíc za nové zuby,“ říká dopáleně.
„Je pravda, že tetracyklin u dětí způsoboval nevratné žloutnutí zubů, což byl jeden z hlavních důvodů, proč se později přestal používat. Jenže to už bylo pro mnohé pozdě – generace Husákových dětí a starší lidé si jej užili dosyta, takže poznám na první pohled zuby čtyřicátníků zničené tetracyklinem,“ říká zubní lékařka Renata Roztočilová.
Čtěte dále: Katalog nemocí – zubní problémy
Pozor na doxycyklin
O těchto účincích tetracyklinu se však před dvaceti lety nevědělo, ač se tento druh antibiotika používá už od padesátých let minulého století. Antibiotika tetracyklinového typu se po zjištění, že ničí zuby, sice u dětí přestala používat, zcela však nevymizela.
Tablety, které se skládají ze dvou dílů, nejčastěji ničí zuby.
Jsou totiž důležitá a někdy i nezastupitelná například při léčbě vzdorujících chlamydiových infekcí, kapavky nebo lymské borreliózy, kdy se podávají pod názvem doxycyklin. A ve všech těchto případech se antibiotika berou delší dobu. Takže i dospělí mohou trpět zažloutnutím zubů a zničenou sklovinou.
„Nebo ti, kterým lékař předepíše na léčbu úporného akné mycocyklin,“ říká lékárnice Jiřina Sadílková. „Je proto dobré se vždycky ptát lékaře nebo lékárníka, když vám předepisuje antibiotika, jestli zabarvují zuby. Ne že by se s tím dalo něco dělat a zabránit tomu, ale aspoň na to budete připraveni, pokud už nebude možné z hlediska nemoci antibiotika vyměnit za jiná,“ dodává.
Takže: dá se se zuby zničenými antibiotiky vůbec něco dělat nebo tomu předejít? Odpověď je bohužel jednoduchá: ne. „Pak už je na konzultacích se zubařem, jaké kosmetické úpravy udělat. Faktem však je, že pouhé bělení nepomůže,“ říká zubařka.
Antibiotika však ničí zuby ještě i jinak. Jejich dlouhodobé užívání může způsobit kvasinkovou infekci na sliznicích, což nejsou jen nepříjemné výtoky u žen, ale kvasinky (kandida) mohou osídlit i dutinu ústní a ničit zuby.
Psychiatr Cyril Hoschl v časopise Reflex před časem popsal ještě i jinou skupinu léků, které – byť zprostředkovaně, přesněji řečeno mechanicky – ničí zuby. Jde o takzvanou diagnózu tardivní dyskinéze, což jsou „pohybové poruchy, nejčastěji masívní škuby obličejového svalstva kolem úst a očí, pohyby čelistí, které ničí zuby“. Vznik nemoci, která má více projevů, způsobují léky podávané proti šílenství, tedy antipsychotika.
ČLÁNKY DO MAILU