Svět není sterilní. Každý den je lidský organismus vystavený velkému počtu škodlivých mikroorganismů, které mohou zapříčinit různá onemocnění, od lehkých po ta nejtěžší. Proto se snažíme udělat vše pro to, abychom se před nemocemi ochránili.
Co se dozvíte v článku
Ale není to jen o otužování, pobytu na čerstvém vzduchu, dostatku spánku anebo každodenní dávce zdravého pohybu. To vše je samozřejmě benefit pro tělo a všechny tyto kroky posilují naši obranyschopnost, avšak důležitý je také příjem dostatečného množství vitamínů, minerálů a dalších látek, které imunitní systém posilují. Které jsou podle odborníků ty nejdůležitější?
K silnému imunitnímu systému pomáhá zdravá strava
Správná skladba jídelníčku a zdravá strava jako taková hraje významnou roli v udržení dobrého fyzického zdraví a psychické pohody. Řada studií dokázala, že strava, skládající se převážně z celozrnných potravin a produktů poskytujících dostatečné množství kvalitních bílkovin je klíčem k dlouhověkosti a zlepšení zdraví i kvality života.
Dnešní strava však obsahuje vysoké množství cukru, soli a tuku a připisuje se jí strmý nárůst chronických onemocnění. Lidský imunitní systém je přitom velmi složitým mechanismem, který neustále bojuje proti škodlivým bakteriím a virům, se kterými přicházíme do styku. Je to jeden z nejkomplikovanějších systémů v lidském těle, s mnoha různými faktory, které formují imunitní odpověď. Patří mezi ně genetická výbava, věk, zdravotní stav i úroveň stresu. Je tedy třeba ho podpořit příjmem některých látek, které doporučují samotní imunologové.
Bez vitamínu C se imunitní systém neobejde
Nedostatek vitamínu C je dlouhodobě spojován se zhoršenou imunitou a zvýšenou náchylností k infekcím. Podporuje totiž imunitní systém na více úrovních. Kromě jiného posiluje také bílé krvinky, pomáhá k udržení silné kožní bariéry, urychluje hojení ran, podporuje pevnost pokožky a rovněž chrání před oxidačním stresem.
Při infekčních onemocněních a během vysoké míry stresu stoupá jeho spotřeba a protože si lidé nedokážou sami vyrobit vitamín C a také si tělo nevytváří zásoby, musí být neustále doplňován. Bylo prokázáno, že dostatečný příjem tohoto vitamínu snižuje trvání a závažnost infekcí horních cest dýchacích a to včetně běžného nachlazení.
Výzkum dále ukázal, že pravidelné užívání doplňků s vitamínem C snížilo výskyt nachlazení u jedinců pod vysokým fyzickým stresem, jako jsou například maratonští běžci nebo profesionální vojáci, a to až o 50 %. Vitamín C je samozřejmě ideální přijímat z běžné stravy, potravinami bohatými na tento vitamín jsou mnohé druhy ovoce a zeleniny, například citrusové plody, kiwi, brokolice nebo paprika, avšak obdobnou službu poskytnou také doplňky stravy s jeho obsahem. Za horní hranici denního příjmu se považuje 2000 mg, denní dávky v podobě doplňků stravy se pohybují mezi 250 a 1000 mg.
Nedostatek vitamínu D zhoršuje obranyschopnost organismu
Nedostatečný příjem vitamínu D je celosvětovým problémem, přičemž právě tento vitamín moduluje mnoho aspektů imunitních funkcí. Jeho nízkou hladinu odborníci spojují například s vyšším výskytem autoimunitních onemocnění i zvýšeným rizikem infekcí horních cest dýchacích včetně chřipky a alergického astmatu a také s vysokou mírou únavy.
Vzhledem k tomu, že se nenachází ve velkém počtu potravin, doporučují zdravotníci užívat doplňky stravy s obsahem vitamínu D a to zejména v zimních měsících. Přirozeně se nachází například v tučných rybách nebo tresčích játrech, červeném mase, játrech nebo vaječných žloutcích. Řada výrobců však vitamínem D obohacuje i cereálie, rostlinná mléka a další potraviny, aby se snížil jeho nedostatek v populacia to zejména u lidí, konzumujících vegetariánskou či veganskou stravu.
V závislosti na jeho hladině v krvi doporučují lékaři příjem doplňků s obsahem vitamínu D v dávkách od 1000 do 4000 IU (mezinárodních jednotek). Pro začátek může jít o dávku 1000 až 2000 IU denně, užívanou s jídlem.
Zinek je stopový prvek, ale má důležitou funkci
Až 30 % světové populace trpí nedostatkem zinku, stopového prvku s důležitými účinky na imunitní systém. Zinek pomáhá v boji proti virům, chrání před poškozením buněk volnými radikály a bylo prokázáno, že zkracuje dobu trvání respiračních onemocnění. Je také důležitý pro produkci a fungování bílých krvinek.
Mnoho studií rovněž ukázalo, že zinek může mít protirakovinné účinky. Podle výsledků dalších výzkumů se až na 16 % vážných respiračních onemocnění na celém světě podílí nedostatek zinku. Ten se přitom dá najít v mnoha běžných potravinách, jako jsou celozrnné produkty, mléčné výrobky, maso, čočka nebo ořechy a semena, dále v hovězím a krabím mase a ústřicích. Dlouhodobé užívání doplňků stravy s obsahem zinku je podle odborníků bezpečné, pokud se denní dávka pohybuje pod stanovenou horní hranicí, kterou je 40 mg.
Nadměrné dávky mohou interferovat s absorpcí mědi, což by mohlo zvýšit riziko infekce. Vhodné je proto podle nich užívat 15 až 30 mg zinku denně, zejména během podzimních a zimních měsíců a také při prvních příznacích nachlazení a chřipky.
Vhodné je nezapomínat na vitamíny skupiny B
Zatímco tři výše uvedené doplňky doporučuje většina imunologů a odborníků na výživu, v dalších doporučených vitamínech a jiných látkách, podporujících imunitu, se již víceméně rozcházejí. Nejčastěji však jmenují například vitamíny skupiny B, kterých je 8 typů a každý z nich je zodpovědný za širokou škálu metabolických a regulačních procesů a hrají důležitou roli při posilování imunitního systému.
Vitamíny skupiny B se nacházejí v celozrnných potravinách, mase, vejcích, luštěninách, ořeších, některém ovoci a tmavé listové zelenině. Pokud je jídelníček bohatý na zmíněné potraviny, pak by měl být zajištěn dostatečný příjem těchto vitamínů. Další látkou, která podporuje imunitní systém, je dle odborníků také kurkumin. Toto sytě žluté až oranžové barvivo se získává extrakcí z oddenků kurkumy, zejména pak druhu kurkuma dlouhá (Curcuma longa).
Odborníci sázejí i na kurkumin, selen nebo propolis
Více než 120 studií prokázalo pozitivní potenciál kurkuminu při léčbě onemocnění od autoimunitních nemocí až po Alzheimerovu chorobu. Zlepšuje rovněž zdraví střevního mikrobiomu, což opět přispívá k dobré celkové imunitě organismu. Vzhledem k tomu, že kurkuminu v běžném jídle při použití kurkumy jako koření není dostatečné množství, doporučuje se užívání doplňků stravy s jeho obsahem pro dosažení pozorovatelných účinků.
Kurkumin je obvykle bezpečný pro většinu lidí, pokud je konzumován v běžném množství. U vyšších dávek je třeba jisté obezřetnosti. Protože může zasáhnout do způsobu, kterým játra zpracovávají některé medikamenty, měli by se všichni pacienti, kteří pravidelně užívají nějaké léky, poradit o konzumaci vyšších dávek kurkuminu s lékařem. Kromě uvedených látek bývá v souvislosti se zdravým imunitním systémem často zmiňován například také vitamíny A a E, selen, lékořice nebo propolis.