Zvláště v parných letních dnech se málokomu stane, že zapomene dodržet pitný režim. Proléváme hrdla, co to jde. Vodou, minerálkami, pivem, radlery, limonádami a šťávou připravenou ze sirupů. Víte, jaká je jich nabídka na českém trhu, a co v nich vlastně za své peníze kupujeme? dTest zjišťoval, že vedle „nesirupů“ v podobě obarvených a navoněných vod lze najít i lepší produkty – sirupy s více než 50% obsahem přírodních sladidel a až třetinovým podílem ovoce.
Tváří se jako sirup, ale sirup to ani není
„Sirupy dostupné na českém trhu se liší cenou, přítomností a množstvím ovoce, použitými ingrediencemi či typem sladidla. Je třeba studovat etikety, protože některé produkty ani skutečnými sirupy ve smyslu vyhlášky nejsou, ač se tak mohou tvářit. Takové výrobky obsahují umělá sladidla, nejčastěji sacharin a aspartam, nebo neobsahují dostatečné množství přírodních sladidel,“ říká redaktorka spotřebitelského časopisu dTest Olga Šlesingrová. Výrobci takové „nesirupy“ pojmenovávají podivnými názvy jako „Malina s příchutí“ či „Malinová chuť“. První místo ve složení zaujímá voda, proto také bývají řidší. Často neobsahují žádnou ovocnou složku, zato na chemické konzervanty v jejich složení narazíte pokaždé.
Ovocné sirupy oficiálně spadají do kategorie nápojových koncentrátů a mají obsahovat více než 50 % přírodních sladidel. Tedy cukru nebo glukózo-fruktózového sirupu, který je levnější a sladší než cukr, a navíc ho není třeba rozpouštět, je tekutý. Výrobci jej z těchto důvodů rádi používají, podle výživových odborníků však jeho konzumace není vhodná, protože obsahuje izolované molekuly fruktózy, která se ukládá v játrech a přeměňuje se na tuk. Jeho vysoký příjem může způsobovat zdravotní potíže jako je obezita a cukrovka 2. typu, či přispívat k rozvoji nemocí srdce a cév.
Čtěte k tématu: Fruktózový sirup je i v pečivu a uzeninách. Bez něj nám bude líp
Malinový sirup s ovocnou složkou? Ano, s jablečnou
Kvalitu průmyslově vyráběných sirupů ovlivňuje i množství použitého ovoce. V obchodech je možné narazit na sirupy s třetinovým podílem malinové šťávy, ale také na výrobky, které ji neobsahují vůbec. K dodání chuti pak slouží malinové aroma. Příkladem může být Bonny Sirup Malina, u něhož umělé aroma zcela nahrazuje přítomnost malinové šťávy. Malinový sirup Solevita z Lidlu zase sice ovocnou složku obsahuje a chlubí se jejím 10% podílem, ale zastupuje ji výhradně jablečný koncentrát. Po malinách by spotřebitel pátral marně, nahrazuje je aroma. „Je zajímavé, že umělé aroma má ve výčtu použitých surovin drtivá většina malinových sirupů, tedy i ty, které obsahují také malinovou šťávu. Spolehlivým vodítkem pro výběr nejkvalitnějšího ovocného sirupu je proto již délka seznamu použitých ingrediencí: čím je kratší, tím lépe,“ dodává Olga Šlesingrová.
Čtěte také: Dětská pitíčka: pod matoucími názvy se prodává zatraceně oslazená voda
Nízká cena některých ovocných sirupů je jen iluzorní. Výrobky se totiž liší objemem lahví i doporučeným naředěním. Navíc spočítáme-li cenu za litr obsažené ovocné šťávy, zdánlivě levné výrobky se často ukáží jako drahé a naopak. „Například sirup Malina z Globusu, jehož cena patří v obchodě k těm vyšším, se v tomto přepočtu stal nejlevnějším z námi porovnávaných sirupů. Naopak nejdražší malinovou šťávu obsahoval Jupí Sirup Malina. Vzhledem k jednoprocentní koncentraci za ni zákazník zaplatí v přepočtu 4 686 Kč za litr,“ říká Olga Šlesingrová.
Zdroj: dTest
ČLÁNKY DO MAILU