Těmi nejhlavnějšími jsou kyslík, uhlík, vodík a dusík, po nich následuje vápník a fosfor. Necelé 1 % se skládá z dalších 5 prvků a sice z draslíku, síry, sodíku, chloru a hořčíku. Všech 11 prvků je přitom nezbytných pro život. Zbývající minimální množství pak připadá na stopové prvky. A jaké úkoly plní jednotlivé prvky v lidském těle?
Čtyři hlavní prvky v lidském těle
Na prvním místě je kyslík, tvořící 65 % až 67 % hmotnosti lidského těla. Kyslík je důležitý pro výrobu energie i metabolismus nebo další chemické procesy, které se v těle odehrávají. Spotřeba kyslíku v organismu je u dospělého člověka v klidu průměrně 350 litrů za den, při zátěži hodnoty samozřejmě stoupají.
Další na řadě je uhlík, zastoupený v těle zhruba 18 až 19 %. Tvoří jakousi pomyslnou páteř mnoha organických molekul. Jeho ústřední role je dána skutečností, že má čtyři vazebná místa, která umožňují budování dlouhých, složitých řetězců molekul. Nepotřebuje však na to mnoho energie, což umožňuje dynamickou organickou chemii, která probíhá v buňkách lidského těla.
Na třetím místě je vodík. Na každý atom kyslíku připadnou dva atomy vodíku. Vodík je navíc klíčovou složkou bílkovin, sacharidů a tuků a i když jeho atomů obsahuje organismus nejvíce, tento počet překonává jiný faktor: hmotnost atomů kyslíku a uhlíku je téměř 16krát a 12krát vyšší, než hmotnost vodíku. Jinými slovy je zapotřebí 16 atomů vodíku, aby vyrovnaly hmotnost jednoho atomu kyslíku. Dusík tvoří asi 3 % z našeho těla. Je důležitý pro aminokyseliny, tvořící bílkoviny a rovněž i pro nukleové kyseliny DNA a RNA i adenosintrifosfát (ATP), základní molekulu přenosu energie v buňkách.
Další prvky, hrající v organismu nezastupitelnou úlohu
Pátým nejběžnějším prvkem v lidském těle je vápník, který tvoří 1% až 2% podíl. Asi 99 % z celkového množství vápníku se nachází v kostech a zubech. Zajímavé je, že svou nejdůležitější roli sehrává v různých tělesných funkcích, jako je svalová kontrakce nebo syntéza proteinů. Pokud člověk nepřijímá dostatek vápníku ze stravy, organismus využije zásoby uložené v kostech. To může vést k problémům, jako je osteoporóza.
Dále sem patří fosfor (asi 1 %), jehož specifická forma je hlavní složkou esenciálních organických molekul, jako jsou fosfolipidy, ATP a nukleové kyseliny. Ale důležité jsou rovněž prvky, které nejsou zastoupeny v této TOP 6.
Draslík (0,25 %) hraje zásadní roli v činnosti nervového systému a pomáhá regulovat srdeční tep. Síra (0,25 %) je kromě jiného hlavním strukturálním prvkem proteinu keratinu, který se nachází ve vlasech nebo nehtech. Sodík (0,15 %) podporuje správné hospodaření s tekutinami v organismu a podílí se na bezproblémovém fungování nervového systému.
Chlor (0,15 %) se podílí na udržování acidobazické rovnováhy v těle a také působí na zdraví šlach, zubů i kostí, přispívá rovněž ke správné funkci jater. Hořčíku (0,05 %) máme v těle celkem málo, přesto hraje důležitou roli ve struktuře kostry a svalů i v mnoha metabolických procesech.
V čem pomáhají stopové prvky?
V organismu jsou také další prvky, zastoupené v téměř zanedbatelné míře. Podle toho nese jejich skupina název stopové prvky, přičemž některé jsou důležitější než jiné a další jsou pro člověka dokonce toxické, jako třeba olovo. Tři nejhojnější stopové prvky jsou železo, fluor a zinek.
Železo (0,006 %) hraje zásadní roli v lidském zdraví jako součást hemoglobinu, který transportuje kyslík po těle prostřednictvím krve a zajišťuje také odstraňování oxidu uhličitého z tkání do plic, odkud se dostává z těla ven. Fluor (0,0037 %) je důležitý pro zdravé zuby. Zinek (0,0032 %) je kromě jiného významný pro zdraví očí a obranyschopnost organismu.
Měď (0,0001 %) je důležitá jako donor elektronů v různých biologických reakcích. Bez dostatečného množství mědi nebude železo v těle správně fungovat. Jód (0,000016 %) je nutný pro produkci hormonů štítné žlázy, které regulují rychlost metabolismu a další buněčné funkce.
I malé množství může pro tělo hodně znamenat
Selen (0,000019 %) je nezbytný pro určité enzymy včetně několika antioxidantů. Chrom (0,0000024 %) pomáhá regulovat hladinu cukru interakcí s inzulínem, ale přesný mechanismus stále není zcela pochopen. Mangan (0,000017 %) je nezbytný pro mnohé enzymy, zejména pro ty, které chrání některé části buněk před nebezpečnými oxidanty.
Molybden (0,000013 %) je nezbytný prakticky pro všechny formy života, u lidí je pomáhá přeměnit síru na použitelnou formu. Kobalt (0,0000021 %) je obsažen ve vitamínu B12 (kobalamin), který je důležitý pro správnou krvetvorbu, podílí se na syntéze DNA i ATP a je nezbytný pro správnou funkci nervového systému. Hlavním a nejlepším zdrojem všech těchto prvků je vyvážený jídelníček, jejich deficit však lze odstranit také pomocí doplňků stravy.
ČLÁNKY DO MAILU