Celozrnné výrobky nemusí být vůbec vhodné pro každého, což si mnoho spotřebitelů neuvědomuje. V některých případech je dokonce místo nich lepší zařadit pečivo bílé.
Benefity celozrnného pečiva
Celozrnné pečivo, mouka a další výrobky se těší velké popularitě a do velké míry právem. „Celozrnné pečivo obsahuje mouku z rozemletých celých zrn a více bílkovin, vitaminů, minerálních látek, vlákniny a esenciálních mastných kyselin než pečivo bílé. Tyto nutrienty jsou obsažené ve slupce zrna, které se při výrobě bílé mouky odstraňuje. Celozrnné pečivo je proto výživnější,“ vysvětlila pro Vitalia.cz nutriční terapeutka Zuzana Machoňová.
Další jeho výhodou je i fakt, že dovede na déle zasytit, může tedy být v rozumném množství přínosné při dietách, jak popisuje také druhá expertka. „Souvisí to s glykemickým indexem. Po konzumaci celozrnného pečiva dochází k menším výkyvům hladiny glukózy v krvi než po konzumaci bílého pečiva. Vláknina nám také dodá pocit sytosti, proto nás celozrnné pečivo zasytí na delší dobu než bílé pečivo,“ uvádí nutriční terapeutka Evžena Janovská.
Zátěž pro zažívací trakt
Pojí se s tím ale několik omylů. Například si lidé automaticky myslí, že pokud je pečivo tmavé, je celozrnné – tak tomu ale není, pečivo může být pouze obarvené. Celozrnné pečivo je ze zákona jen takové, které obsahuje nejméně osmdesát procent celozrnné mouky nebo různých druhů těchto mouk.
Galerie: Test – kde koupíte skutečně celozrnné pečivo
Druhým omylem je pak přesvědčení, že je celozrnné pečivo vždy zdravější, a tudíž automaticky vhodné pro každého. Ani to není bohužel pravda.
„Navzdory svým benefitům pro naše zdraví, celozrnné pečivo není vhodné pro každého. Vyhýbat by se mu měli lidé, kteří musí kvůli svému onemocnění šetřit trávicí trakt. Jedná se například o jedince s nemocemi střev, ledvin, jater, žlučníku, žaludku. Trávicí trakt by měli šetřit také pacienti s vážnými onemocněními srdce i s infekčními onemocněními,“ říká Evžena Janovská. I u některých dalších konzumentů se může objevit pocit nadýmání, výjimkou to není například u těhotných žen.
„Za horší stravitelností celozrnného pečiva stojí otrubnaté částice, obsažené v celozrnné mouce, ze které je toto pečivo vyrobené. Tyto částice obsahují celulózu a další polysacharidy, které náš trávicí trakt neumí zpracovat a vyloučí je z těla ven. Jejich trávení představuje pro náš trávicí systém nemalou námahu, rozhodně ho nešetří,“ popisuje nutriční terapeutka.
„Celozrnné pečivo není také vhodné pro malé děti a pro lidi s onemocněním střev nebo třeba při průjmech, právě pro vyšší obsah vlákniny. Ani dětský trávicí systém není ještě uzpůsoben ke zpracování většího množství vlákniny. Rostlinná vláknina (celulóza) je totiž nestravitelná a dráždí střevo k většímu pohybu,“ vysvětluje také Zuzana Machoňová. Podle ní je obzvláště při onemocněních, jako je například Crohnova choroba nebo ulcerózní kolitida, nutné střevo šetřit, jen minimálně mechanicky namáhat a dráždit. U takových chorob se musí snížit obsah nestravitelných látek ve stravě.
Kde získat živiny
Třetí oslovená odbornice Nikola Homzová ještě upozorňuje, že celozrnné pečivo – stejně jako bílé – není vhodné ani pro pacienty trpící celiakií či nějakým typem alergie nebo intolerance na lepek.
Relativně zdravý člověk naštěstí může najít náhradu živin jinde. „Je zde celá škála obilovin, které z nutričního hlediska zajistí optimální příjem živin – kukuřice, jáhly, pohanka, pšenice, žito, oves, ječmen – vše v necelozrnné verzi,“ říká nutriční terapeutka.
Existují i další potraviny, které jsou jako náhrada celozrnného pečiva vhodné. „Bílkoviny a vitaminy B jsou obsaženy například v mase, esenciální oleje lze získat z olejů, nejlépe lisovaných zastudena. Další vitaminy a minerály pacienti postižení střevním onemocněním získávají z povolených druhů ovoce a zeleniny – mnoho druhů se ale v těchto dietách vylučuje,“ dodává k tomu Zuzana Machoňová.
Větší problém s pestrou stravou bývá u chronických onemocnění, jako je třeba zmiňovaná Crohnova choroba nebo třeba u chronického zánětu slinivky, tam je jídelníček výrazně dlouhodobě redukován, chybí mu živiny a pacienti by měli docházet do výživových poraden.
Někdy je lepší bílé pečivo
Zajímavostí je, že například lidem s chronickým zánětem slinivky či při potížích se žlučníkem je doporučováno starší bílé pečivo. To může řadu z nich překvapit vzhledem k tomu, že má jinak velmi špatnou pověst. „Bílé pečivo, které neobsahuje slupky zrn a je vyrobeno jen z jejich vnitřních částí, je totiž lehčeji stravitelné,“ vysvětluje k tomu Zuzana Machoňová.
Ani Nikola Homzová by bílé pečivo nutně absolutně nezatracovala. „Energetická hodnota pečiva je téměř srovnatelná, ať už se jedná o bílou, vícezrnnou, či celozrnnou verzi. Odlišný je obsah živin a vlákniny, který je v celozrnné podobě pečiva vyšší. Má obecně rovněž vyšší sytivost. Pokud má ovšem jedinec v oblibě pouze bílé pečivo, není důvod, aby pojídal celozrnné, na kterém si nepochutná. Vše je o porci, odepírat potraviny není třeba,“ věří odbornice.
Odborná spolupráce:
Evžena Janovská, DiS.
Po vystudování vyšší odborné školy pracuje jako nutriční terapeutka, je členkou Aliance výživových poradců. Zajímá se nejen o potraviny, recepty, ale i o bylinky a zdravý životní styl obecně.
Zuzana Machoňová, DiS.
Vystudovala Vyšší odbornou školu zdravotnickou – obor nutriční terapeut. Působila například v Thomayerově nemocnici, IKEM či Fakultní nemocnici Královské Vinohrady. Dnes nabízí své služby v soukromé ordinaci v Táboře.
Mgr. Nikola Homzová
Vystudovala 1. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy, obor nutriční specialista pro výživu dětí a dospělých. Absolvovala také kurz Instruktor pohybové aktivity osob s civilizačním onemocněním akreditovaný MŠMT. V současnosti působí jako klinický nutriční terapeut pražské soukromé kliniky a aktivně působí na mezinárodních nutričních kongresech.