Zpřísňující se podmínky animal welfare (životních podmínek zvířat v chovech hospodářských zvířat) patří mezi priority změn ve Společné zemědělské politice EU. A to i proto, že veřejnost lepší podmínky pro chov požaduje. I v reakci na to přijal v minulých dnech Evropský parlament usnesení zakazující klecové chovy nosnic na úrovni celé EU, a to ve stejném termínu, od kdy přijal již dříve zákaz klecových chovů také náš parlament.
Co se dozvíte v článku
Nedaleko Brna a Přerova chovají kuřata tak trochu jinak
Nejde ale jen o chovy nosnic, ale o chovy veškeré drůbeže na maso, včetně kuřat, jejichž konzumace v ČR nestále roste. V nich se řada našich chovatelů snaží vytvářet drůbeži nejen zákonem požadované, ale i mnohé nadstandardní podmínky. O těch se ale veřejnost většinou moc nedozví – také proto, že se do takových chovů nedostanou.
Jedním z takových chovů je společnost Drumo, která od svého založení, od roku 1992, chová kuřata na farmě na hranicích Přerova, a především v blízkosti Brna v obci Měnín. Jde přitom o firmu, kterou vybudoval od samotného začátku do současné podoby Vlastimil Klaška, a nepochybně i to je jedním z důvodů pro aplikaci různých opatření a „fint“, které život chovaným kuřatům v podobě mnoha praktických detailů zlehčují.
Detaily, které zlepšují život kuřat:
Začíná se od podlahy. Podestýlkou
Vše začíná již podestýlkou, kterou tvoří v chovných halách zejména v letních měsících rašelina. Jde o materiál, jenž poutá vlhkost a snižuje riziko drobných zranění mladých kusů o obvykle aplikovanou nadrcenou slámu, které je bezprostředně po nadrcení ostrá.
Vzhledem k tomu, že rašelina je kyselá, a má tedy nižší pH, odpuzuje takový podklad parazity, především pak některé brouky a hmyz. Na konci každého chovného turnusu se rašelina odváží na pole, kde plní roli organické hmoty v půdě a mimo jiné přispívá k zadržování vody v krajině.
Kuřata tu zobou z krmícího papíru a dýchají voňavý vzduch
Všechna kuřata, i ta „slabší“, mají možnost se od prvního dne v chovu krmit v krmítkách, v nichž je instalován „krmící papír“. Ten zajišťuje přístup k potravě všem tím, že je krmivo k dispozici na větší ploše. Stejně tak mají veškerá chovaná kuřata zajištěn rovnoměrný přístup k vodě, neboť rozvod vody po hale je rozdělen do několika sekcí, aby byl všude stejný tlak a stejné podmínky pitného režimu.
Systém ventilace je pak vymyšlen způsobem, aby v halách zůstávalo minimální množství čpavku a oxidu uhličitého a vzniklé prostředí přispívalo k optimální konzistenci podestýlky, takže chovaná kuřata jsou v suchu a mají zdravé nohy. Na farmě v Přerově je navíc tento systém obohacen ještě o výsadbu rychlerostoucích stromů umístěných před ventilátory, takže do hal je nasáván chladnější a „voňavější“ vzduch proudící přes koruny stromů. Okraje střech hal jsou pak koncipovány tak, aby voda stékající z nich při dešti „filtrační“ stromy zalévala.
Na metr čtvereční tu žije méně kuřat než jinde
Co se pak týká koncentrace chovaných zvířat – ta jsou od samého začátku chovaná tak, aby se počet kusů v chovu neměnil, což také není zcela obvyklé.
Vzhledem k tomu, že legislativa stanovuje maximální celkovou hmotnost kuřat na metr čtvereční, většina chovatelů v průběhu chovu kuřata postupně odebírá tak, jak postupně rostou a koncentrace hmotnosti na metr čtvereční by přesáhla stanovený limit. Vlastimil Klaška má ale už od začátku chovného cyklu koncentraci zvířat cíleně nižší, aby nemusel v dalším průběhu do chovu zasahovat a narušovat hierarchii, která se v něm přirozeně vytvořila.
Neopominutelným bonusem je také skutečnost, že po dobu sedmi let procesu přebudování původních starých hal v Měníně využil chovatel v maximální možné míře lokální firmy (například k rozvodům elektřiny a vody), čímž jednak podpořil lokální zaměstnanost a navíc tím ušetřil část finančních prostředků. Důležité ale také je, že si Vlastimil Klaška vychovává svého nástupce – v době reportáže byl například na brigádě na farmě v Přerově vnuk chovatele Pavel Schrott.
To, že jsou kuřata od Klašků, prakticky nemáte šanci poznat
Odchovaná kuřata dodává Vlastimil Klaška rovnou na porážku, a přímo na farmě se tedy do značné míry „šťastná kuřata“ koupit nedají. Že kupovaná kuřata pocházejí „od Klašků“, se tak mohou spotřebitelé dozvědět pouze z identifikačních čísel zmiňovaných farem, které jsou v případě farmy Přerov CZ-71082783 a v případě Měnína CZ-62052331.
Bohužel označení původu (nejen) kuřat prostřednictvím identifikačního kódu konkrétní farmy se při vlastním prodeji v ČR zas tak často neuvádí, neboť značnou část produktů uvádějí na trh maloobchodní sítě pod svými privátními značkami. To je ovšem zvláště v případě kuřecích farem v Přerově a Měníně docela škoda, neboť v nich chovaná kuřata mají zcela zřejmě luxusnější podmínky, než je to v rámci EU i samotné naší země zvykem. Nákupem kuřat z těchto farem by tak zákazníci podporovali v úvodu zmiňované dobré, ba nadstandardní podmínky animal welfare v těchto dvou konkrétních tuzemských chovech.
ČLÁNKY DO MAILU