Úplně pro všechny potraviny platí, že by se neměly mrazit několikrát – tedy i pro pečivo. Když už nic jiného, tak se střídáním teplot zhoršuje jejich nutriční hodnota, a pokud je zamražená potravina delší dobu v teple a „roztaje“, zvyšuje se riziko mikrobiální kontaminace a také klesá životnost takové potraviny. Něco jiného je, když máme například v mrazáku ovoce, na chvilku jej vyndáme, odebereme potřebnou část a opět dáme do mrazáku. V takovém případě je fakticky stále zamražené a na jeho kvalitu by to nemělo mít vliv.
Pokud se týká pečiva, pak rozmrazování jednou zamraženého pečiva je běžnou praxí, která pečivu neublíží, ale rozmražené pečivo by se mělo zkonzumovat a znovu již nezamražovat.
V současné době od sebe pečivo, které bylo zamražené a na prodejně dopečené, a pečivo, které bylo čertsvé a na prodejně rozpečené, nepoznáte. Jediným vodítkem je, že to jednou (ne víckrát) hluboce zamražené a dopečené vydrží déle, ale to zjistíte až po nákupu.
Pokud by ale začala platit vyhláška, o které jsem psal, pak se to, zda jde o čerstvé, nebo před dopečením zamražené pečivo, dozvíte. To může být pro spotřebitele praktická informace, a v tomto duchu by byla vyhláška pro identifikaci použité technologie přínosem.
Jediný problém je, že slovo „čerstvé“, tedy nikdy nezamražené pečivo, může v lidech evokovat pocit vyšší kvality. To je ale zavádějící, protože kvalitnější je, pokud je vyrobeno na moderních technologiích, vlastně to pečivo, které nebude moci být (oprávněně) jako čerstvé označeno, neboť byl hlubokým zamražením a následným dopečením na prodejně přerušen technologický proces výroby.
Petr Havel