Kvalita potravin v Česku 2011? Alarmující!

Česká veřejnost se stále více zajímá o jakost potravin v obchodech a zvýšenou pozornost jim věnuje také Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI). V minulém roce tak probíhaly nejen běžné kontroly, ale i tematicky orientované mimořádné kontrolní akce. Co zjistily? „Některé výsledky kontrol zaměřených na kvalitu v právě uplynulém roce by se daly označit za alarmující!“ říká inspekce.

Džemy bez ovoce a ryby bez masa

Inspektoři odhalili řadu nejrůznějších pochybení. „Z významných zjištění například výrazně nižší podíl ovoce v džemech, než je deklarováno na obalu, stejně jako podíl masa v rybích výrobcích, dále přídavky vody ve víně v řádech desítek procent nebo falšování medů přidáváním nepovolených složek,“ uvádí Michal Spáčil, tiskový mluvčí SZPI.

Ovocné džemy a pomazánky

• nižší než deklarovaný obsah ovocné složky, náhrada cukrem
• záměna dražší suroviny zpravidla jablečnou složkou
• náhrada přirozené konzervační vlastnosti cukru syntetickými konzervanty

Kečupy

• nižší podíl sušiny vnesené rajčaty (náhrada dražší suroviny)

Piniové oříšky

• namísto klasických piniových oříšků (Pinus pinea ze Středomoří) prodej čínské provenience (P. koreana, sibirica atd.), jejich chuť je nerozeznatelná od „pravých“ pinií, ale cena výrazně nižší
• po několika hodinách až dnech dojde ke změně u vnímání chuti konzumentů – vše se zdá odporně hořké, hořké potraviny jsou bez chuti („pine mouth syndrom“ – syndrom piniového oříšku)

Ostatní skořápkové plody

• použití staré (levné) suroviny (žluklé, s přítomností škůdců)

Burčák

• některé vzorky nevyhověly v geografickém původu hroznů, které smějí být vypěstovány jen  na území ČR
• byly zjištěny nepovolené látky a přídavky vody

Víno

• přídavky vody
• nevyhovující geografický původ – hrozny, použité pro výrobu vína, nepocházely z území České republiky, přestože na víně byl deklarován původ ČR

Med

• nedodržení pravidel – z medu se nesmí odstraňovat žádná z jeho složek, ani se nesmějí přidávat žádné potravinové složky, včetně potravinářských přídavných látek, a nesmějí do něj být přidávány ani žádné látky jiné než med
• zjištění – do medu jsou přidávány sacharidové složky různého původu, které narušují jeho autenticitu a vnášejí do něj cizorodé enzymy nebo jsou cizorodé enzymy záměrně přidávány

Masné výrobky

• klamání spočívá zejména v použití levnějších surovin – strojně odděleného masa (jeho použití je legální, ale musí být vždy uvedeno v označení)
• u trvanlivých masných výrobků nepřípustně vysoká aktivita vody
• masové konzervy někdy neobsahují deklarovaný podíl masa

Rybí výrobky

• princip klamání spočívá opět v použití levnějších složek, vody a snížení podílu masa, týká se výrobků ze sladkovodních i mořských ryb
• přídavek stabilizátorů a vody je legální, ale musí být v označení uveden

Záměrné používání náhražek a klamání o původu

Výsledky kontrol tak potvrzují podezření, že cena jde na úkor kvality potravin a že výrobci šidí složení.

Menší nedostatky jsou způsobovány nedodržením technologických postupů, nezkušeností výrobce, nedůslednou kontrolou vstupních surovin nebo vyrobených potravin, uvádí inspekce. Ale zásadní nedostatky spočívají v záměrném použití levných surovin nevhodných pro výrobu finálního produktu.

Do popředí se začíná dostávat také klamání o původu potraviny, což se týká například burčáku, vína nebo česneku.

Potraviny v České republice (a celé střední Evropě) jsou sice podle SZPI obvykle bezpečné, ale jejich kvalita není na náležité úrovni.

Požadavky na jakost potravin jsou dány ve většině případů zákony. Pro některé potraviny přímo stanoveny nejsou, inspekce ale v těchto případech při kontrolách ověřuje informace o výrobku, uváděných na jeho obalu, s jeho skutečným obsahem. Tak může kontrolovat jakost i u těch výrobků, pro něž nejsou jakostní kritéria právním řádem výslovně požadována.

V kontrolách se bude ve zvýšené míře pokračovat i letos.

Další informace: SZPI