Zdravím diskutující a přiznám se, že mě těší celá řada názorů, které v diskusi zazněly. Začnu od konce - že lze získat žitný kvásek přímo v pekárnách, není nic nového, a těší mě, že se tak stále děje v Michli, kde jsem řadu let pracoval. Jenže to je právě určitý problém - kvásel lze získat v podstatě jen tam, kde s ním pracují, což značně omezuje dostupnost tohoto důležitého komponentu k výrobě chleba. Těžko si ale lze v praxi představit, že by takto získávala kvásek většina spotřebitelů, na druhou stranu je to přímý důkaz toho, co jsem napsal - toiž že některé pekárny, včetně Michle, kvásek stále používají.
Velmi souhlasím s prvním příspěvkem - řekl bych, že je to skutečný odraz domácí praxe, stejně tak je pravda, což zmiňují mnozí z vás, že je praktické péci chléb doma v troubě. Stejně tak je pravda, že není nad to, podle svých potřeb si směs na pečení chleba připravit sám. Původní článek byl primárně zaměřen jako varování před nekritickým obdivem podomácku upečeného chleba z práškových směsí, a na tom trvám, stejně tak na tom, že tímto způsobem není možné klasický chléb se správnými "chlebovými" vlastnostmi vyrobit. A ještě k době, jak dlouho chléb vydrží v poživatelném a neplesnivém stavu. Opět je zde dominantním faktorem použití kvásku, mohu přitom z vlastní zkušenosti říci, že v Michli bylo v době, kdy jsem tam byl, možno vyrobit při použití tradičních technologií chléb, který vydržel několik týdnů, a brali si jej třeba horolezci na své výpravy do exotických Himálají... tím chci ale také říci, že v průmyslových pekárnách lze vyrobit chléb s mnohonásobně delší trvanlivostí, než je ten domácí.
A ještě k přejímání informací v různých článcích. Jsem si zcela jist, že řada údajů, které jsem v článku použil, nebyla nikde publikována,protože se o potřebné podrobnosti drtivá většina autorů, kteří o potravinách píší, takto do detailu nezajímá. Ani často nevědí, o jaký typ údajů by se vůbec zajímat měli...to je samozřejmě velká škoda, protože - a je pravda, že je v kraji zvykem opisovat jeden od druhého - se při takovém způsobu mezi veřejností šíří často zavádějící informace, které mají třeba jen jediný zdroj v původním článku ne zcela zodpovědného autora....