Květáková polévka je dietní a brání před revmatismem

I když je konzumace květáku spojena především s letním a předletním obdobím, kdy je k dispozici čerstvý květák z našich polí a zahrádek, připravují se v současné době pokrmy z této zeleniny z dovozu celoročně. Zřejmě nejčastěji konzumovaným pokrmem je v našich krajích obalovaný květák s bramborem. Jenže vzhledem k tomu, že jde o smažený pokrm, není to z nutričního hlediska úplně nejvhodnější úprava květáku. Na druhou stranu – květák obsahuje, na rozdíl například od luštěnin, jen velmi málo kalorií a jako každá zelenina a ovoce se skládá především z vody a prakticky neobsahuje tuk, takže občasný hřích v podobě smaženého květáku není zas tak fatálním porušením zásad zdravého stravování.

Květák je plný vitamínů, ale ne ten v kyselém nálevu

Samozřejmě je ale nejlepší konzumovat květák spařený horkou vodou, vařený nebo dušený. I když jde celkem o oblíbenou pochoutku, žádné velké terno není naproti tomu květák nakládaný v kyselých nálevech, protože ocet či citron a vůbec kyselé prostředí ničí některé z vitamínů skupiny B, konkrétně vitamín B5.

Galerie: Vitamíny v potravinách

• 
• 
• 

Dalších 82 fotografií

Kromě prevence rakoviny se u květáku nejčastěji uvádí jeho blahodárný vliv na trávicí ústrojí od žaludku až po slepé střevo.

Uvedené účinky jsou ale společné prakticky vždy při konzumaci zeleniny a ovoce, což je dáno jednak přítomností stravitelné i nestravitelné vlákniny v těchto produktech a také přítomností minerálů, které rostliny čerpají z půdy, pokud v ní ovšem ještě nějaké minerály zbyly.

Současné potraviny (ovoce, zelenina) mají nižší obsah výživových látek než dříve, říká prof. Zadák. Více v rozhovoru: Víme přesně, co člověk pro svou výživu potřebuje

Specifické výhody květáku

Proto je spíše vhodné zdůraznit specifické vlastnosti a vlivy květáku na lidský organismus. To je jednak prevence rizik revmatoidní artritidy, která poškozuje klouby, a především již zmíněná nízká kalorická hodnota květáku v kombinaci se skutečností, že květák dokáže velmi efektivně nasytit.

O prevenci revmatismu toho sice zatím moc nevíme – podle amerických výzkumů se ale jen po pouhých třech porcích květáku měsíčně snížilo riziko artritidy o sedmnáct procent, což je nepochybně více, než by byla statistická chyba.

Přečtěte si: Revma je nic neříkající termín pro jakoukoli bolest kloubů

Pokud se týká kalorií, pak květák obsahuje ve sto gramech jen dvacet pět kalorií, což je polovina ve srovnání s půllitrem dvanáctistupňového piva, tedy – abychom si zvykali na budoucí terminologii – ležáku (pro vysvětlení čtěte Revoluce v označování piv: zapomeňte na desítky a dvanáctky). Což v praxi znamená, že je květák skoro ideální potravinou pro všechny, kteří bojují s nadváhou a drží některou z četných diet.

Respektive, úplně pro všechny ne, květák by do svých jídelníčků neměli zařazovat ti, kdo mají potíže se žlučníkovými kameny a dnou, tam působí květák navzdory své schopnosti podporovat trávicí a vylučovací procesy opačně.

Jakou roli hraje barva květáku

Vzhledem k tomu, že i květák nakupují spotřebitelé očima, možná ještě pár poznámek k jeho barvě. Ta přitom není měřítkem kvality, ale především senzorickým výsledkem odrůdy – květák tak může mít nazelenalou, nafialovělou nebo nažloutlou barvu, aniž by to bylo znamení nějaké kvalitativní újmy.

Svým způsobem je tomu dokonce trochu naopak – všeobecně oblíbených a spotřebitelem vyžadovaných sněhově bílých hlávek květáku je dosahováno zakrýváním hlávky před přístupem slunce; jenže právě sluníčko dodává do rostlin některé blahodárné látky, případně se podílí na jejich tvorbě uvnitř rostliny.

Existují-li nějaké zásadní rozdíly mezi květákem sněhobílým a „nesněhobílým“, nicméně není možné v současné době dohledat – nepřirozeně bílá barva ale vzbuzuje přece jen dojem více umělý než přirozeně vypadající rostliny. Navíc – v květákové polévce získává tato košťálovina poněkud unifikovanou barvu, takže volba barevné odrůdy není zas tak důležitá.

Zkuste květákovou polévku podle následujícího receptu: