Zejména v některých malých obcích kvůli zavedení plošné povinnosti elektronické evidence tržeb (EET) ukončily do současné doby činnost stovky menších restaurací. Omezení společenského života nebude zdaleka jediným nepříjemným překvapením, s nímž se v průběhu letošního roku spotřebitelé setkají.
Naplno se totiž důsledky EET projeví především v hlavní turistické sezóně při celé řadě společenských a kulturních akcí. Zřejmé budou samozřejmě hlavně při prodeji zboží na farmářských a jiných trzích, ale třeba také na tradičních selských slavnostech, při prodejích českých zemědělských a potravinářských produktů v rámci takzvaných „prodejů ze dvora“ nebo při prodejích ryb na hrázích lovených rybníků při jarních a podzimních výlovech. Všechny takové akce (a celá řada dalších, zde nejmenovaných) budou totiž postupně podléhat povinnosti EET, která je v podání tvůrců systému prezentována jako hon na nepoctivé podnikatele. Ve skutečnosti jde ale spíše o moderní sofistikovanou obdobu středověkých honů na čarodějnice, a to s veskrze obdobnými důsledky – tedy negativním dopadem na společensko-kulturní dění.
TIP: Vše o EET na Podnikatel.cz
EET postihne kvalitní české potraviny
Teprve čas samozřejmě ukáže, kteří z provozovatelů trhů, výlovů či akcí spojených s prodejem nějakého zboží si pořídí technologie zabezpečující dodržení zákona. Je ale prakticky jisté, že všichni z těch, kteří do současné doby takové akce provozovali, to nebudou. Ze všech oblastí, na které povinnost EET dopadne, budou přitom nejvíce postiženy skutečně české, tradiční, čerstvé a často velmi kvalitní potraviny. Jinými slovy, vláda a politici, kteří verbálně na každém kroku propagují naše potraviny a brojí za soběstačnost naší země v produkci a spotřebě vlastních potravin, přijali opatření, které je v naprostém rozporu s těmito slovy.
Přečtěte si: Kdo může za špatné potraviny? Chyba je většinou na straně maloobchodu
Ne že by přitom tvořily maloprodeje selských, farmářských a regionálních potravin či nápojů základ zásobování obyvatel potravinami. To nakonec není, alespoň v současné době v naší zemi, jejich role. Podstatné totiž je, že jsou maloprodeje často jedinou možností, jak spotřebitelům prezentovat a prodat výrobky, s nimiž se nesetkají ve velkých obchodních sítích, neboť by výrobci tyto sítě nedokázali v praxi zásobovat. Netřeba dodávat, že jde v drtivé většině o zcela identické zemědělské suroviny a potraviny s jasně prokazatelným a tuzemským původem, a to bez různých nákladných marketingových projektů typu KLASA, speciálně vytvářených národních značek typu „Česká potravina“ a speciálních zákonů. Právě jedinečnost takových produktů je přitom jednou z možností, jak posilovat skomírající národní a regionální hrdost a jak udržovat tradice receptur, zvyků a obecně společenského dění, které se nikdy v historii neobešlo bez dobrého a místního jídla a pití.
Odtrženo od reality
Pojetí EET lze tak charakterizovat jako modelový příklad odtržení politiky a „establišmentu“ od reálného života. Málokoho z tvůrců plošné EET si lze totiž v praxi představit jako turistu čekajícího v koloně žíznivých cyklistů na doklad za prodej jedné limonády, při vstupu do polorozbořeného hradu na lístek dokazující nákup jedné tatranky či jako návštěvníka výlovu, na kterém si chce koupit jednoho candáta, protože tuto rybu po celý rok v tuzemských obchodech nesežene.
A to nemluvím o možná nejúspěšnějších akcích propagující skutečný život na venkově – selských slavnostech, na které každoročně chodí tisíce lidí z měst i se svými malými ratolestmi, které se mohou na místě přesvědčit, že kráva není fialová. Bohužel již zřejmě v mnoha případech nezjistí, jak mají chutnat poctivé výrobky z mléka od této kravičky. Hlavně že máme na celé řadě průmyslových potravin idylické obrázky téměř virtuální krajiny, v níž údajně příslušná potravina vzniká. To totiž ve valné většině případů není pravda – a zjistit, jak je to doopravdy, bude i kvůli EET ještě složitější než dosud.
Galerie: Nejhorší potraviny roku 2016
ČLÁNKY DO MAILU