Na sklonku loňského roku server Vitalia u řetězců zjišťoval, jak se změnily naše nákupní zvyklosti a také, jestli se za rok 2020 náhodou nezvýšil odbyt alkoholu z jejich regálů. Odpovědi většiny dotázaných ale na žádný významný rozdíl, oproti nákupům alkoholu v jiných letech, nepoukázaly. Velkým překvapením je tak studie Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ), která jasně ukazuje, že v době pandemie se o 60 % zvýšil počet těch, kteří pili pravidelně každý týden a častěji nadměrné dávky alkoholu. Začíná Suchej únor, je to příležitost laťku zase snížit.
Vztah k alkoholu opět prověří kampaň Suchej únor
Omezení přijatá proti šíření koronaviru a související restrikce zásadním způsobem ovlivnily životy miliónů lidí v Česku. Obavy o zdraví spojené s ekonomickou nejistotou vytvořily situaci chronického stresu, jehož dopady na duševní zdraví jsou velmi závažné. Podle studie týmu Petra Winklera z Národního ústavu duševního zdraví se také v době pandemie o 60 % zvýšil počet těch, kteří pili pravidelně každý týden a častěji nadměrné dávky alkoholu.
Stres jsme začali zapíjet alkoholem
Národní ústav duševního zdraví porovnal výskyt poruch duševního zdraví před vznikem pandemie a v době jejího vrcholu během roku 2020. Výsledky potvrdily, že se výskyt úzkostných poruch zvýšil na dvojnásobek a výskyt depresí se ztrojnásobil. Bohužel výrazně vzrostlo také riziko sebevražedného jednání. „Na chronickou zátěž lidé reagují pestrým a individuálně odlišným repertoárem zvládacích strategií, z nichž mnohé jsou nevhodné, neúčinné, nebo dokonce škodlivé. Zaznamenáváme nárůst užívání antidepresiv, léků proti úzkosti a léků na spaní. Mnozí lidé se také obracejí k alkoholu,“ popisuje Ladislav Csémy z Národního ústavu duševního zdraví.
Studie na skupině 3300 lidí poukázala na skutečnost, že v době pandemie vzrostl počet osob, které pily nadměrné dávky alkoholu pravidelně každý týden nebo častěji, ze 4,07 % na 6,39 %. Nárůst byl v podstatě stejný pro pivo, víno i destiláty.
Změny v konzumaci alkoholu během pandemie potvrdila i studie Národního monitorovacího střediska. „Zásadním poznatkem tohoto výzkumu je, že se spotřeba alkoholu mění v závislosti na původním způsobu konzumace. Spotřeba alkoholu vzrostla zejména u těch, kdo byli před pandemií intenzivními konzumenty, zatímco umírnění konzumenti svou spotřebu v době covidu ještě snížili. Alkohol však není dobré řešení stresu. Nadměrný příjem alkoholu má negativní účinek na zdraví, výrazně ovlivňuje psychiku, zhoršuje úsudek, snižuje kontrolu chování,“ varuje doktor Csémy.
Můžeme se tak setkat s tím, že krátkodobou euforii a pocit zapomenutí na starosti střídá deprese nebo agresivní chování často zaměřené na partnera.
Zdravotní dopady konzumace alkoholu
- Alkohol je psychoaktivní látka, která má vliv na činnost mozku, a tím ovlivňuje psychické funkce – myšlení, poznávací schopnosti, učení, plánování činnosti, pozornost, motoriku, emoce a další. Aktuální výzkumné studie zdůrazňují, že žádné užívání alkoholu není prosté zdravotního rizika.
- Má významný dopad i na další funkční systémy, zejména trávicí a oběhový systém. Podle údajů WHO se alkohol podílí téměř z 50 % na onemocnění jater (jaterní cirhóza a rakovina jater), z 26 % na rakovině dutiny ústní, hltanu a jícnu, 26 % na rakovině slinivky, více než 10 % na onemocnění tlustého střeva a rekta, ale také epilepsie, 5 % na rakovině prsu u žen, 7 % na hypertenzním onemocnění a 100 % na závislosti na alkoholu. Fakt, že alkohol je jedním z rizikových faktorů nádorových onemocnění, řada lidí nemá stále povědomí.
- Velmi vysoký je také podíl alkoholu na zraněních, k nimž dochází v důsledku násilného chování (až 18 %), a nezanedbatelný je i podíl alkoholu na sebevraždách (15 až 20 %). Značný je také podíl alkoholu na úmrtích v důsledku dopravní nehody. Podle údajů BESIPu bylo v roce 2019 evidováno 4627 nehod zaviněných pod vlivem alkoholu.
- WHO odhaduje, že alkohol se rozhodující měrou podílí na každém dvacátém úmrtí.
Alarmující čísla jsme měli již před pandemií
ČR se dlouhodobě drží v první pětce zemí s nejvyšší spotřebou čistého lihu na hlavu. Za hranicí rizikového pití se u nás pohybuje přes milion lidí. „Poslední srovnávací studie Světové zdravotnické organizace (2018) nás ve spotřebě alkoholu na hlavu již v období před pandemií zařadila na třetí místo na světě. Průměrný Čech podle této studie vypil 14,4 litru čistého lihu za rok. Poměr ve spotřebě mezi muži a ženami zůstává zhruba 4:1, to je 23,2 litru u mužů a 6,1 litru u žen,“ říká doktor Csémy. Společenské náklady nadměrného pití se u nás odhadují na více než padesát šest miliard Kč ročně.
Suchej únor letos s knihou
Osvědčeným způsobem, jak revidovat svůj postoj k alkoholu, je akce Suchej únor. Účastníci akce dobrovolně zcela abstinují v průběhu celého měsíce února. „Letos se jedná již o devátý ročník tradiční kampaně, která pomáhá široké veřejnosti prověřit její vztah k alkoholu a změnit zaběhlé návyky. Loňského ročníku se zúčastnilo na šest set tisíc lidí, včetně desítek známých osobností, a nejinak tomu bude i letos. Pro registrované účastníky bude navíc letos připravena nová kniha Suchej únor –28 důvodů, proč ochutnat čistokrevnej život, na jejímž vzniku se podílela řada osobností,“ popisuje Petr Freimann, ředitel neziskové organizace Suchej únor.
Co přinese Suchej únor jeho účastníkům?
Dvaasedmdesát českých osobností, odborníků, novinářů a neobyčejných lidských příběhů daly vzniknout knize, která ve dvaceti osmi kapitolách představuje alkohol s lehkostí i vážností – ve všech jeho společenských rolích. Ať už je to spánek, sex, sport, práce, výchova dětí, léčba, zdraví, nebo alkohol za volantem.
V Česku svým obsahem i pojetím jedinečnou knihu získají všichni registrovaní účastníci kampaně Suchej únor a bude k dostání na webu akce.
ČLÁNKY DO MAILU