„Kyselinu listovou řadíme mezi vitamíny skupiny B, jež jsou rozpustné ve vodě a které si tělo nedokáže ukládat do zásob,“ objasňuje nutriční terapeutka Zuzana Švédová a dále dodává, proč je pro organismus důležitá a co se děje, pokud jí má tělo nedostatek: „Především se podílí na vzniku celé řady aminokyselin, v kostní dřeni pak na krvetvorbě, snižuje riziko tvorby karcinomu tlustého střeva, zánětlivé Crohnovy choroby, zde však je třeba zapojit několikero aspektů, samotná kyselina listová by příliš účinná nebyla. V dnešní době se taktéž více hovoří o škodlivém homocysteinu, který by kyselina listová měla přirozeně snižovat. V neposlední řadě pak zmíním vliv kyseliny listové na vývoj plodu, zejména těsně před otěhotněním a v průběhu prvního trimestru. Prevence vrozeného rozštěpu páteře je zde vysoká.“ (Vývojové vady jsou mnohdy spojené se stoupajícím věkem rodiček.)
Sama Zuzana Švédová upřednostňuje spíše přirozenou formu stravování. „Pokud víme, jak jednotlivé složky k sobě poskládat, není třeba upřednostňovat žádné syntetické formy před těmi přirozenými. Příroda ví vždycky nejlépe, jak vše nakombinovat a vyvážit, aby tělo vše co nejsnáze vstřebalo. Otázkou je, pokud se krmíme kdečím a nad stravou moc nepřemýšlíme, případně jsou naše střeva v tak špatném stavu, že je potřeba přijímat všeho desetkrát více…“
Terapeutka doporučuje jídelníček s dostatečným množstvím salátů a zeleniny, dále smoothies, doma připravené šťávy, konzumaci oříšků, semínek, zelených natí, avokáda, šetrně upravených pšeničných klíčků či ovesných vloček (lze je např. dennodenně přidávat do snídaňových kaší).
Nejbohatší přirozené zdroje kyseliny listové
podle Zuzany Švédové
- špenát, chřest, růžičková kapusta, hlávkový salát, čínské zelí
- květák, brokolice, pórek, avokádo
- žitná mouka, čerstvé droždí, pšeničné klíčky, ovesné vločky
- hrách, fazole, čočka
- lískové, vlašské ořechy
- vnitřnosti (ty však nedoporučuje v těhotenství)
Upozorňuje však na to, že kyselina listová patří mezi termolabilní vitamíny, to znamená, vyšší teplota na ni má negativní vliv. Rozdíl tedy bude, konzumujeme-li špenát v čerstvém stavu, případně jej dusíme jako hlavní pokrm dne. Varem přicházíme až o pětadevadesát procent kyseliny listové.
Z pohledu gynekologie má kyselina listová nezastupitelnou roli
Gynekolog Štěpán Budka objasňuje, že optimální množství kyseliny listové, ideálně ve stravě, je velmi důležité nejen v průběhu samotného těhotenství, ale i pro období před otěhotněním, a to pro správný vývoj vajíček a spermií. V těhotenství její dostatečný příjem vytváří dobré podmínky pro samotný vývoj plodu a působí preventivně proti mnoha vrozeným vadám. „Nedostatečné množství je spojováno s vyšším výskytem vrozených vad zejména nervové soustavy a dalších,“ říká lékař.
Gynekolog doporučuje kyselinu listovou dodávat do těla mimo stravu také tabletkami. „Pokud žena před a v průběhu gravidity jí vyváženou stravu, není potřeba doplňovat další vitamíny. Jedinou kyselinu listovou, ideálně v kombinaci s Inositolem, je vhodné doplnit. Dobré je se vždy o vhodném přípravku poradit se svým lékárníkem,“ uvádí Štěpán Budka a radí začít s užíváním kyseliny listové již cca tři měsíce před plánovaným otěhotněním. Kyselina listová je k mání v různých formách od různých výrobců, samostatně či v kombinaci s dalšími látkami.
Z pohledu lékaře je taktéž důležitá zejména vyvážená strava s optimálním rozložením všech vitamínů, stopových prvků a minerálů. V těhotenství tedy nepovažuje za nutné užívat speciální kombinované multivitamínové přípravky.
Galerie: Vitamíny v potravinách
Homocystein a kyselina listová
O škodlivém homocysteinu se již v úvodu zmínila Zuzana Švédová. Skutečným badatelem v této oblasti je lékař Karel Erben. Podle něj se dá zabránit vzniku civilizačních onemocnění prostým užíváním tří vitamínů – kyseliny listové, vitamínu B6 a B12. Ty totiž dokáží uvést hladinu škodlivého homocysteinu do normálu. Je však třeba užívat správný poměr vitamínů.
„Kyselinu listovou, B6 a B12 potřebuje doplňovat každý. Nelze ale stanovit žádné potřebné paušální dávky, protože každý má jinak velkou poruchu v metabolizaci homocysteinu, a proto potřebuje jinak vysoké individuálně určené dávky. Bez stanovení hladiny homocysteinu v krvi nelze dávky vitamínů navrhnout,“ říká. Nejlepší tedy je nechat si změřit hladinu homocysteinu odborníky ve specializovaném centru a pak užívat předepsané individuální dávkování. „Účinnost braní vitamínů se kontroluje cca po dvou měsících jejich užívání podle poklesu hladiny homocysteinu,“ vysvětluje MUDr. Erben.
MUDr. Karlu Erbenovi patří následující příspěvek, více o problematice se můžete dočíst na jeho stránkách www.karelerben.cz:
Jak zjednodušit a zkvalitnit pečování o své zdraví
Máme na mysli ochranu před postižením civilizačními chorobami (CCH), tedy jejich prevenci a také jejich léčení. Za zlomový rok změny v možnostech přistupování k prevenci a léčení CCH můžeme považovat rok 2000, kdy byla dokončena a publikována Obecná teorie vzniku CCH. Na výzkumu vlastností homocysteinu (Hcy) a jeho účasti v biochemických procesech v buňkách začali pracovat lékaři v USA v roce 1962.
Za dalších přibližně třicet pět let se jim podařilo v buňkách odhalit více než dvacet biochemických systémů, které vytvářejí podstatu života a které vzájemně propojuje účast folátu v těchto biochemických procesech. V těchto systémech je jeden, který se jeví jako mnohonásobně významnější než ty ostatní, možná je to tím, že byl nesrovnatelně důkladněji prozkoumán – je to biochemický cyklus metabolizace Hcy.
V tomto cyklu aminokyselina Hcy vzniká a po splnění svých úkolů se má přeměňovat v neškodné látky. K této přeměně potřebuje dostávat ze stravy dostatek kyseliny listové, B6 a B12. Ty nedostává, a proto se Hcy hromadí v krvi a spouští nežádoucí děje, které vedou ke vzniku infarktů, depresí, Alzheimerovy choroby, cukrovky, revmatismu všech typů, rakoviny, autoimunitních onemocnění a všech dalších CCH.
Základem prevence a léčení všech CCH je vyšetření hladiny Hcy v krvi a určení potřebných dávek vitamínů k jejímu snížení. Hladina Hcy v krvi se považuje za nejlepší předpovědní faktor, který každému napoví, jaký vývoj zdravotního stavu ho čeká.
Odborná spolupráce:
Mgr. Zuzana Švédová, DiS.
Nutriční terapeutka
Dlouhodobě se specializuje na výživu při metabolických poruchách, zejména diabetu I. a II. typu. Prostřednictvím vyvážené stravy, pohybu a klidné mysli se snaží o zachování jemných mechanismů těla. Přispívá do řady médií. www.poznejsvezdravi.cz
MUDr. Štěpán Budka
Gynekolog, vedoucí lékař PRONATAL Kolín
Absolvoval v roce 2003 3. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Specializovanou způsobilost pro obor Gynekologie-porodnictví získal v roce 2009. Je držitelem Licence ČLK pro výkon primáře a vedoucího lékaře. www.pronatal.cz
MUDr. Karel Erben
Primář poradny civilizačních chorob R.M.A. Centrum Praha
Vystudoval Lékařskou fakultu hygienickou v Praze (dnešní 3. LF). Jeho profesní zaměření postupně směřovalo ke koncepci prevence chorob, dlouhodobě se zabývá informacemi o homocysteinu a prevencí civilizačních chorob. www.karelerben.cz
ČLÁNKY DO MAILU