Přemíra kyseliny mléčné člověku vážně škodí. Tvoří se při fyzické námaze

Kyselina mléčná, známá také jako laktát, je chemická sloučenina spadající mezi hydroxykyseliny. Její chemický vzorec je CH₃CH(OH)COOH. Tato látka hraje významnou roli v metabolismu, protože slouží jako alternativní palivo při nadměrné fyzické zátěži. Vystupuje také jako prekurzor glukózy, slouží ke komunikaci mezi buňkami, podporuje hojení tkání a je důležitá i pro mozek. 

Z toho jasně vyplývá, že se nejedná jen o odpadní produkt metabolismu, jak byla občas v minulosti prezentována. Tato sloučenina se také využívá v potravinářském průmyslu jako konzervační a želírující látka pod označením E 270. Uplatnění ale nachází i v kosmetice, při barvení textilu a zdravotnictví. [1, 2, 3, 4]

Kyselina mléčná ve svalech

Největší množství laktátu vzniká v erytrocytech, kosterním svalstvu, kůži a mozku. Pokud nejsou tkáně dostatečně zásobeny kyslíkem, tělo začne rozkládat glykogen na pyruvát. Pomocí enzymu laktátdehydrogenázy (LD) je následně redukován na laktát. 

Tento proces, kterému se říká anaerobní glykolýza, slouží k zisku energie pro udržení pohybu. Tímto způsobem vzniká cca 65 % z celkového množství laktátu. Kyselina mléčná vzniká také z některých aminokyselin, jako jsou alanin, serin, threonin, cystein a glutamin.

Funkce laktátu v těle

• Zdroj energie: kyselina mléčná funguje v těle jako alternativní zdroj energie a palivo, pokud svaly pracují příliš tvrdě a nedostává se jim dostatečného množství kyslíku.
• Glukoneogeneze: laktát může také sloužit k tvorbě glukózy de novo. Tento proces probíhá v játrech. Vzniklá glukóza se poté uvolňuje do krevního oběhu, případně může být použita k syntéze jaterního glykogenu, pokud jsou jeho zásoby nedostatečné.
• Signalizační molekula: kyselina mléčná umí stimulovat tvorbu nových kapilár u hojících se tkání. Důležitá je také pro tvorbu paměťových stop a nových neuronů, díky kterým vzniká dlouhodobá paměť.
• Správné trávení a snadné vyprazdňování: kyselina mléčná je také jedním z produktů mléčného kvašení. K němu dochází v tlustém střevě. Tato látka má schopnost vázat vodu, čímž zvětšuje objem stolice a usnadňuje vyprazdňování. Také se příznivě podílí na regulaci střevního pH a potlačuje růst patogenních mikroorganismů.
• Rovnováha vaginální mikroflóry: laktát vzniká také ve vaginální mikroflóře, kde je produkován laktobacily. Díky antiseptickým účinkům brání přenosu patogenů při pohlavním styku, je tedy velice důležitý pro udržení reprodukčního zdraví ženy. [5, 6, 7, 8]

Laktátová acidóza

Kyselina mléčná nezpůsobuje sama o sobě bolesti svalů či jiné potíže, pokud ji organismus kompletně zpracuje a využije. Problémy ale nastávají v případě, že koncentrace laktátu v krvi stoupne nad 5 mmol/l. Tento stav se označuje jako laktátová acidóza. Projevuje se nevolností, křečemi, zrychleným a hlubokým dýcháním (Kussmaulovo dýchání), svalovou slabostí a bolestí žaludku. Pokud koncentrace laktátu stoupne nad 7 mmol/l, jde už o život ohrožující stav.

Mezi širokou veřejností je rozšířena myšlenka, že hlavní příčinou laktátové acidózy je nadměrná zátěž při sportu. Zvýšení množství laktátu v důsledku fyzické aktivity ale není tak významné, aby člověka ohrožovalo na životě. 

Přečtěte si také:

Denně byste měli alespoň půl hodiny sedět na zemi, prospívá to zádům i kolenům

Navíc jde jen o dočasný stav, který se prakticky hned po ukončení fyzické aktivity vrátí do normálu, takže člověk nemusí pocítit žádné příznaky. Tzv. pálení svalů při sportu, což někteří lidé považují za hlavní projev nahromadění kyseliny mléčné ve svalech, je podle výzkumů způsobeno spíše mikrotrhlinkami, které vznikají ve svalové tkáni.

Laktátová acidóza se objevuje spíše v souvislosti s jinými zdravotními komplikacemi, které vedou k rozvrácení vnitřního prostředí:

• septický šok,
• prodělání infarktu myokardu,
• srdeční selhání,
• renální selhání,
• selhání jater,
• těžké průjmy,
• vrozené defekty některých enzymů.

Pozor by si měli dát také diabetici užívající metformin. Ten bývá lékem první volby v případě cukrovky 2. typu (zejména v kombinaci s nadváhou). Ve vzácných případech může způsobit laktátovou acidózu. [9, 10, 11, 12, 13]

Víte, kde je v lidském těle mandibula a kolik lidí má zelené oči?

Hltáte články o zdraví, čtete knížky o doktorech a sledujete seriály z lékařského prostředí? Tak to pro vás náš test možná bude až směšně lehký.

Spustit kvíz

Použití kyseliny mléčné v potravinářství

Kyselina mléčná se nachází v některých potravinách zcela přirozeně, takže se do nich nemusí uměle přidávat. Jedná se o produkty vznikající fermentací, jako jsou:

• kysané mléko,
• podmáslí,
• kefír,
• zakysaná smetana,
• kysané zelí,
• kimči,
• nakládané okurky,
• sója a výrobky ze sóji,
• salámy,
• víno,
• pivo.

Uměle se přidává třeba do margarínů, cukrovinek, pečiva, marmelád, mražených potravin či dresinků. Kyselina mléčná totiž upravuje pH, čímž předchází kažení potravin. Platí tudíž za hojně využívaný konzervant. Také dokáže zvýrazňovat chuť, brání změnám barvy a zahušťuje želé a dezerty.

Kyselina mléčná v kosmetice

Kyselina mléčná bývá součástí mnoha pleťových krémů, výživných sér a pečujících masek. Na pokožku působí v mnoha ohledech pozitivně:

• funguje jako chemický peeling (odstraňuje odumřelé kožní buňky),
• urychluje regeneraci podrážděné a poškozené tkáně,
• stahuje póry,
• reguluje pH pokožky,
• likviduje nežádoucí mikroorganismy,
• zpomaluje stárnutí buněk. [14, 15, 16, 17, 18]