Stále častěji se dnes mluví o možnosti produkce „umělého masa“, tedy výrobě masa v laboratořích technologiemi, které využívají cíleného množení živočišných buněk. Tento trend souvisí mimo jiné s tlakem části veřejnosti na snižování počtů hospodářských zvířat. Vývoj výroby masa v laboratořích si většina veřejnosti spojuje s projekty, které probíhají v zahraničí – málokdo ale ví, že se tak aktuálně děje také u nás, v rámci startupu Bene Meat Technologies (BMT) v Praze, v areálu Technicpark v Hostivaři.
Jak se vyrábí maso z buněk
Principem je postupné množení a následná diferenciace buněk. Z jedné buňky odebrané z živé krávy lze přitom za necelé dva měsíce získat v optimální verzi pět set kilogramů masa. Stane se tak poté, co se původní buňka rozdělí padesátkrát (na jedno dělení se počítá jeden den a každý další den se dělí geometrickou řadou stále větší počet buněk).
Množící se buňky postupně vytvářejí – laicky řečeno – až jeden milimetr velké kuličky. Ty se postupně řadí do jakéhosi „vláčku“ a vytvářejí tak zárodek svalového vlákna. Jakmile je k dispozici dostatek namnožených buněk, upraví se složení živného roztoku tak, aby se zatím nerozlišené buňky přetvořily v konkrétní svalové, tukové a pojivové buňky; finální tkáň se vytváří v diferenciačním bioreaktoru, kde se buňky přirozeně diferencují.
Výsledkem je pak takzvané kultivované maso, které zahrnuje svalové buňky, tukové buňky, pojivové tkáně, krev a další složky, podobně jako u běžného masa. To vše je produkováno kultivací zvířecích buněk, nikoli porážkou živého zvířete.
Steaky bez krávy?
Do laboratorně vyrobeného steaku má ovšem startup BMT ještě daleko – v současné době se projekt věnuje hlavně optimalizaci bioreaktorů. Konečnou fázi by měly představovat bioreaktory schopné produkovat řádově tuny kultivovaného masa denně.
Dalším problémem je pak složení roztoku, kterým se rostoucí buňky živí. V současné době jde o koktejl látek rozpuštěných ve vodě, mezi které patří aminokyseliny, vitamíny, minerály, glukóza a proteiny. Jde o obdobný roztok, jaký se v současné době používá i v humánní medicíně. To je ale docela drahé, a proto je součástí výzkumu i optimalizace složení vyživovacího roztoku. Ideální by podle vedoucího projektu Romana Kříže bylo získávat potřebné proteiny z řas, což by celý proces výrazně zlevnilo.
Kvalita pod kontrolou
„Výhodou celého procesu je, že je kompletně definovaný a kontrolovaný, a máme tak neustálý přehled o tom, jak buňky rostou a v jaké fázi se nacházejí,“ konstatuje biolog BMT Marek Šírl.
Buňky se přitom pěstují ve sterilních kultivačních nádobách a celý proces se sleduje pod mikroskopem a na počítači, včetně hustoty buněk, které jsou pro lepší orientaci a dokumentaci jejich růstu a diferenciace (pro účely prezentace) obarvovány.
Sterilita prostředí je rozhodující proto, aby nebylo nutné při vývoji buněk používat látky na likvidaci nežádoucích mikroorganismů.
Cílem startupu BMT přitom údajně není primárně likvidovat chovy hospodářských zvířat, ale zajistit dostupnost živočišných produktů v oblastech, kde vzhledem ke klimatickým podmínkám není chov hospodářských zvířat možný. To by v praxi také znamenalo, že by maso nebylo nutné do takových oblastí dovážet, což by bylo přínosem ke zlepšení stavu životního prostředí.
Prvenství ve střední a východní Evropě a velké plány
Tak či tak je český startup BMT ve vývoji technologií k produkci kultivovaného masa první ve střední a východní Evropě. Jeho dosavadní výsledky bude proto Roman Kříž prezentovat na říjnové konferenci Plant-Powered Perspectives Slovakia, která je zaměřena na trendy a novinky v oblasti rostlinných potravin a alternativních živočišných produktů.
Laboratorní výroba hovězího masa nicméně nemá být jediná – v plánu je i produkce drůbežího i vepřového masa za použití stejných technologií. Konečným cílem je pak vytvořit v ČR biotechnologické centrum celosvětového významu, které bude patřit mezi lídry v technologiích výroby kultivovaného masa.
A co se týká tuzemského spotřebitele – ten by se měl, pokud vše půjde podle plánu, s kultivovaným masem z české produkce setkat na trhu zhruba do čtyř let.
ČLÁNKY DO MAILU