Zavítal jsem tuhle do jedné hospody ve východních Čechách a připadal jsem si jako v ráji: pivo tlačené poctivým vzduchovým kompresorem ve sklepě. Mělo krásnou čepici máslové pěny, věc dnes již neznámou, která vydržela hodně dlouho. Bylo jemně sycené, ne jako dnešní "krkací" piva sycená CO2. Nebylo podchlazené, bylo tak akorát - a podávané na porcelánový tácek. To vše za 15 Kč. Litoval jsem, že mnoho dnešních mladých nikdy neochutnalo klasicky točené pivo a bylo mi jasné - je asi úplně jedno, jestli pít lahvové nebo točené moderním způsobem. Ani jedno není ono.
Představa hezká. Jenže to nejde všude. Představte si kompresor někde v městě vhánějící vám do piva výpary a zplodiny z výfuků, z kanalizace atd. Tam zůstává nejvhodnější dusík z tlakové lahve (ten se v pivu nerozpouští jako CO2). Navíc i z toho kompresoru utíká něco málo oleje. Ale to je asi nulanulanic a možná to chytí filtr.
Těch samých zplodin vdechnu každou minutu 1000x tolik, než kolik se jich napumpuje do piva. Takže to by mě neznepokojovalo. Kdyby záleželo na chuti piva, tak by se určitě objevily moderní kompresory bez úniku oleje.
ČLÁNKY DO MAILU