Naprosto souhlasím, také nechápu, jak se některé ženy mohou s klidným svědomím stále nechat zvát, aniž by se necítily trapně… Je sice pravda, že mně osobně lichotí, když mi muž na prvním rande nabídne, že zaplatí, instinktivně mi to napoví, že coby případný partner by mě hýčkal, ale to nemění nic na situaci, že je slušné příště laskavost oplatit a toho druhého pozvat za své. (Když se z muže vyklube pitomec, raději si za sebe zaplatím sama, abych vůči druhému neměla „nesplacené dluhy“ a nazdar.) S dobrými přáteli to děláme tak, že jednou zve ten a příště ten druhý. A je jedno, kdo má jaké příjmy a pohlaví. S lidmi, se kterými se ještě moc dobře neznám a je to třeba jen náhodná schůzka, která by se neopakovala, platíme každý za sebe- to je si myslím fér. Ve vztahu, který mám, to také funguje perfektně. Nájem napůl, větší nákupy, které se dělají jednou týdně platíme nastřídačku, benzín on, drogerie já a zbytek neřešíme a doplňujeme se. Jednou zaplatím oběd já, jindy on, nepravidelně, prostě podle chuti a současné finanční situace. Takhle by to mělo být. Neřešit, kdo je žena a muž a mít špetku slušnosti a (sebe)úcty.