Peníze z prasátka přepočítány, dlouhé rozhodování za vámi a operace očí před vámi. Ostříží zrak by chtěl každý, ale ne každý už ví, nač se před operací připravit, podle čeho oční kliniku vybrat a čím se nenechat napálit. Rady nám poskytla primářka Oční kliniky Duovize Lucie Valešová.
Cukrovkáři mají většinou smůlu
Laserová operace je krokem do neznáma. Krok, kterého se obáváme víc než návštěvy zubaře. Jenže bez brýlí se mi bude líp sportovat, vymaním se z věčného kolotoče výměny čoček a nebudu muset neustále přemýšlet o tom, kam jsem ty druhé oči dal, přemýšlí mnozí… Operace je často vysvobozením, tak hlavně nepodcenit přípravu před velkým krokem.
Základem je nezanedbat tzv. vstupní neboli předoperační vyšetření, které ukáže, jestli jste vůbec vhodným adeptem pro operaci. „Kontraindikací, neboli diagnóz, při kterých se operace nesmí provádět, je spoustu, z celkových například těžká cukrovka, autoimunitní choroby, z očních je to hlavně keratokonus (chorobné progresivní vyklenování a ztenčování rohovky), infekce oka, některé sítnicové choroby, některé degenerace rohovky nebo i jen příliš tenká rohovka – laserovou operací bychom ji ještě ztenčili, což by pro oko nebylo bezpečné,“ říká Lucie Valešová.
Vstupní vyšetření a operace v jeden den? Bláhovost
Pokud už jste se probírali nabídkami očních klinik na internetu, mohli jste narazit na nabídku vstupního vyšetření a operace v jeden den. Zní to jako pohádka, ráno přijdete a odpoledne odcházíte z kliniky bez brýlí, jenže tahle pohádka v reálu obvykle nemá tak jímavý konec. Skloubit kvalitní vstupní vyšetření s operací během jednoho dne totiž nelze. Dozvíte se proč.
Při vstupním vyšetření se zjišťuje prakticky vše, co se dá: od základních údajů o zrakové ostrosti a nitroočním tlaku, přes parametry předního segmentu oka (rohovka, duhovka, čočka) a prověření skutečné velikosti vady až po podrobný popis a prozkoumání tzv. zadního segmentu oka (sítnice, sklivec). Pro vyšetření prvních dvou zmíněných oblastí není třeba oko tzv. rozkapávat – nakapat kapky rozšiřující zornici. Jenže pro vyšetření sítnice a odhalení skutečné výše dioptrické vady už vám oko rozkapáno bude. Zároveň u vás lékař navodí stav, kdy dojde k tzv. „ochrnutí“ svalstva zabezpečujícího zaostřování, tzv. cykloplegie.
Stav sítnice je totiž pro posouzení vhodnosti k laserové operaci jedním ze zásadních kritérií. V případě, že by před laserovou i nelaserovou operací bylo, byť ve zcela počínající fázi, přehlédnuto jakékoliv onemocnění sítnice nebo její rizikové periferní degenerace, následky by prý mohly být fatální – mohlo by dojít až k odtržení sítnice a ztrátě zraku. „Pokud pacient trpí tímto problémem, je nezbytné nejdříve léčit trhlinu a zabránit odchlípení sítnice, a pak se teprve věnovat operačnímu odstranění dioptrií. Dále bez rozkapání může být přehlédnut nádor na sítnici nebo řasnatém tělese, periferní zánětlivé změny nebo i cévní problémy. Rozkapání je důležitá součást pečlivého očního vyšetření, která umožní dát vašemu oku tu nejlepší možnou léčebnou péči,“ vysvětluje důležitost rozkapání primářka oční kliniky. Kvalitní a podrobné vyšetření zvláště periferie sítnice prý nelze žádnými v současnosti dostupnými metodami provést bez „rozkapání“.
Jak probíhá vstupní vyšetření před laserovou operací:
- zjišťuje se anamnéza – zdravotní a oční historie
- vyšetřuje se zraková ostrost a měří oční tlak
- vyšetřuje tloušťka, zakřivení a průměru rohovky
- vyšetřuje se binokulárního vidění – spolupráce obou očí, a subjektivní refrakce optometristou pomocí zkušebních brýlí nebo moderněji pomocí počítačového foropteru
- vyšetřuje se okolí oka a předního segmentu oka (rohovka, přední komora, duhovka, čočka)
- vyšetřuje se oční pozadí (sítnice a sklivce, zrakového nervu – místa nejostřejšího vidění)
A proč tedy nelze provést důkladné vstupní vyšetření a operaci v jeden den? Jestliže se totiž provádí vstupní vyšetření i laserová operace v jeden den, nemohlo být provedeno podrobné vyšetření sítnice v rozkapání. U rozkapaného pacienta totiž nelze provést nejmodernější laserový výkon, protože nefunguje laserový sledovač (eye tracker), který zabezpečuje zcela přesné provedení laserové operace. Zornice po rozkapání totiž nereagujeme cca dalších deset až dvacet čtyři hodin.
Když je vstupní ošetření nedostatečné:
- Dioptrická vada není odstraněna celá – je nutno opakovat zákrok. Hlídejte si, zda dokorekce (doplňková laserová léčba – druhý zákrok) je zahrnuta v základní ceně zákroku nebo ne. Dokorekcí se může původní cena zvednout až na dvojnásobek.
- Projeví se neodhalené onemocnění sítnice – trhlina, odchlípení sítnice, krvácení do sklivce a jiné problémy, které se projeví zhoršením vidění nebo i ztrátou zraku.
- Je odstraněno více dioptrií, než bylo třeba – pak se vám objeví najednou vada přesně opačná. V takovém případě je dokorekce ještě složitější. A vám mohou zůstat brýle do blízka nebo do dálky.
Z krátkozrakého dalekozraký
Nic není nemožné. Přijdete jako krátkozraký a odejdete jako dalekozraký. Jak se tohle může stát? „Na to mám jedinou odpověď. Pacient nebyl dostatečně předoperačně vyšetřen. To znamená, že jeho dioptrická vada byla zkoumána jen povrchně, bez rozkapání nebo bez dostatečné odbornosti personálu. Není-li rozkapán, může se stát, že se nezjistí skrytá dioptrická vada a pak je olaserován jiný než skutečný počet dioptrií,“ vysvětluje primářka Duovize.
Takový z louže od bláta spadlý pacient pak hledá pomoc na jiné klinice, jenže, jak uvádí Lucie Valešová, léčba takového stavu není vždy možná. „Proto apeluji na všechny pacienty, kteří se na takový zákrok chystají, aby si vybrali pracoviště, kde si s péčí o jejich oči dají načas (vyšetření trvá dvě až tři hodiny), vyšetří s rozšířenou zornicí a operaci provedou v jiný den, než je vstupní vyšetření. To je nejbezpečnější postup pro vaše oči a vaši celkovou spokojenost s výsledkem léčby dioptrické vady,“ radí primářka Duovize.
ČLÁNKY DO MAILU