Průvodkyní pořadu Jste to, co jíte (od pondělí 6. března na FTV Prima) je nově také psycholožka Laura Janáčková. Spolu s výživovým poradcem Petrem Havlíčkem (Největší peklo jsou diety, říká v rozhovoru), fitness trenérkou Hanou Kynychovou a lékařkou Alicí Hauptovou budou pomáhat účastníkům změnit svou postavu i život.
Jaká je vaše role v seriálu „o hubnutí“?
Jsem tam jako psycholožka, ale zároveň coby odbornice na partnerské vztahy a sexuální chování. Je totiž strašně důležité zvažovat, proč člověk přibývá na váze, proč je obézní. Troufám si říci, že hlavním důvodem bývá hlava. Souvisí nejen s motivací pro hubnutí, ale také s tím, proč to vlastně celé nastalo a následně i s jo-jo efekty. Někdo se hrozně snaží zhubnout, má vůli, strašně cvičí, drží diety a mění svůj život – a pak skutečně zhubne. Ale za nějakou dobu je zase tam, kde byl, a nastane jo-jo efekt. Důvodů může být celá řada, ale hlavním bývá to, že nedošlo ke změně celého životního stylu, člověk nevyřešil své problémy, nenaučil se zacházet se stresem a vrátil se do běžného každodenního života, který ho znovu převálcoval.
Proč se přejídáme a máme chuť na sladké?
Může to být tím, že jsme ve stresu. Tělo pak vysílá signály, že potřebuje dodat energii, aby mohlo podat výkon. Stres nás buď paralyzuje, nebo naopak vede k útěku či boji, čímž máme větší chuť na sladké. Určitě všichni máme tuto zkušenost za sebou, jdeme a vezmeme si tu čokoládu, tam dortík, zastavíme na benzínové pumpě na něco malého… a to se stále opakuje. Když se stresem neumíme zacházet, tak ho zajídáme. Na stejném principu zajídáme své problémy. Nejsme-li spokojení ve vztahu, se svým životem, v práci, nejsme psychicky stabilní a pocit neuspokojení vede k tomu, že máme tendenci všechno zajíst. Aspoň trošku se odměnit, aspoň tím dortíkem. Na druhou stranu také přílišná spokojenost vede k tomu, že jsem tak spokojený, až nic nedělám a jenom se přejídám.
Nová série pořadu Jste to, co jíte by tedy měla stavět na komplexnějším přístupu?
Tato řada je nová v tom, že se bere v úvahu i psychika. Je nedílnou součástí člověka a vede nejen k jeho motivaci. Ovlivňuje také to, zda se dostatečně nastaví na skutečnou změnu svého životního stylu. Na to, aby vyřešil své problémy a začal fungovat tak, aby si udržel zdravou váhu. My netvoříme modelky, ale mluvíme o zdraví. Zdraví člověka je součástí jeho psychické stability, protože ta stojí na třech základních pilířích, kterými jsou práce, vztahy a sex – a právě zdraví. Jestliže jeden z těchto pilířů nedrží, je naprosto logické, že nejsme psychicky v pořádku. Když se podlamují dva, jsme na tom ještě hůř; když není oporou ani jeden, říkáme, že jsme na dně. Náš pořad pomáhá v tom, že se snažíme všechny tři nožičky narovnat. Snažíme se řešit zdravotní problémy, které často souvisejí i s nadváhou, komplexně se podívat na člověka a vrátit ho do života tak, aby byl schopný fungovat už sám. Měl by si umět hlídat otázku svého zdraví a míry stresu a zacházet se svými problémy.
Dá se říct, ve kterých „nožičkách“ byl u účastníků pořadu nejčastěji problém?
Projevilo se to, že psychika je nedílnou součástí člověka, že když se neřeší, problém je velký. A také se ukázalo, jestli člověk skutečně chce zhubnout, nebo si jen myslí, že by měl zhubnout. To už je pak otázka motivace a toho, jak člověk přistupuje ke svým problémům a k celému životu.
Překvapilo vás něco během natáčení?
Každý z účastníků přinesl nové zkušenosti a byl jedinečný svými problémy. Někdy třeba přišel člověk, kterému jsme na začátku hrozně fandili, ale pak jsme zjistili, že jeho motivace je spíše slovní a že vlastně nechce udělat žádnou změnu. Je totiž potřeba pracovat na sobě velice intenzivně. To ne všechny baví, není to vůbec jednoduché. Někdy se člověk setkává se svým vlastním zrcadlem, které pro něj není zrovna příjemné, může to být i bolestivé. Ale je to vlastně začátek toho, aby se mohl na svět dívat jiným pohledem a aby došlo k pozitivní změně, k níž by to celé mělo směřovat.
V čem může sledování pořadu pomoci divákům?
Tím, že je nový tým složený z několika odborníků a pořad je dělaný trochu jinak než dosud, možná si lidé uvědomí, že vlastně mluvíme i o jejich každodenním životě. Že i oni mají podobné problémy, o kterých nemluví. Že v každém vztahu je co řešit. Že někdy zapomínají sami na sebe a že i oni si proto někdy dávají ty dortíky, když to není potřeba. A hlavně, že i oni berou zdraví a základní lidské hodnoty jako naprostou samozřejmost, o kterou se nemusí bát. Ale v dnešní době to tak není. Je důležité, aby se člověk naučil pečovat nejen o sebe, naučil se být do určité míry sobecký, naučil se říkat ne, naučil se pracovat se stresem, naučil se sám sebe znát a říkat si o to, co potřebuje, a hlavně – naučil se pečovat o své zdraví. A to, co jíme, s tím strašně moc souvisí. V momentě, kdy jdeme nakupovat, už začíná péče o naše zdraví.
Doc. PhDr. Dr.phil. Laura Janáčková, CSc.
Pracuje v Sexuologickém ústavu VFN v Praze a 1. LF UK. Zabývá se psychologií v oblasti aplikované medicíny a komunikace, psychologií u onkologických a jinak těžce nemocných pacientů, psychosomatikou, problematikou bolesti, partnerských a rodinných vztahů a sexuálního chování. Publikovala desítky odborných i populárních článků, je autorkou řady knih. V Praze založila Institut partnerských vztahů a ve VFN oddělení somatopsychiky, kde se dlouhodobě věnuje onkologickým pacientům. www.laurajanackova.cz
ČLÁNKY DO MAILU