„V prvé řadě bychom měly řešit tělesné příznaky menopauzy a pak si uvědomit a připustit, že stárneme. A že i tak máme svoji vlastní hodnotu,“ doporučuje psycholožka Laura Janáčková ženám v období, kdy jde často sebevědomí dolů a kila nahoru.
Ovlivňuje klimakterium psychiku ženy? Provázejí toto období často psychické potíže?
Bezesporu, protože žádná žena nechce stárnout. Po období, kdy se klade důraz na vzhled, na výkon, kdy si samy na sebe klademe vysoké nároky, jednoho dne přijdou tělesné příznaky, které souvisí se stárnutím a právě s přechodem. A to my, ženy, strašně nerady vnímáme, protože v ten moment nás doběhne naše tělo. Přestože se necítíme staré, ukáže nám, že už se něco mění. Samozřejmě to, co se děje v hlavě, s tím souvisí.
Nejen samotné klimakterium přináší řadu vedlejších projevů, které nedobře snášíme. Tím, co se děje, jsme daleko víc popudlivé, máme častější změny nálad. Mění se celá řada věcí v našem životě. Přestože si to nechceme přiznat, ke změnám musí zákonitě dojít. Najednou totiž neladí naše tělo, náš výkon s tím, co si myslíme uvnitř. Uvnitř jsme všechny pořád krásné, mladé holky, díváme se holčičíma očima… a tělo nás takhle zklame. Náhle vidíme zpětnou vazbu okolí, dívá se na nás s úctou, muži nás berou jako kamarádky, vše se mění…
„Děláme samy sobě stresy, které jsou zbytečné. Když něco neuděláme, zboří se svět? Nezboří.“
Jak to psychicky zvládat?
V prvé řadě bychom měly řešit tělesné příznaky menopauzy, navštívit svého gynekologa, mluvit otevřeně o svých problémech – a to i o problémech v sexuální oblasti. Dalším krokem je práce sama na sobě, abychom přijaly samy sebe takové, jaké jsme. Tedy uvědomit si a připustit, že žena stárne. Ne jak říkají média a všichni okolo, že žena nestárne a může být krásná v každém věku. Může, ale mluvíme o duševní kráse a o tom, co žena vyzařuje.
Přečtěte si: Do kdy je žena atraktivní?
Také je potřeba si uvědomit svoji vlastní hodnotu. Hodnotu toho, že jsem dobrá máma, dobrá pracovnice, manželka, kuchařka, že umím vytvořit rodinu. Že jsem milá, laskavá, dobrosrdečná… ty obyčejné věci, které nám připadají samozřejmé. Na tom se dá stavět, ztrácíme-li atraktivitu mládí. Ale neznamená to, že bychom o sebe neměly pečovat.
A s tím souvisí třetí rada, abychom si uvědomily, co je v životě důležité a co méně. Abychom si srovnaly své hodnoty a přestaly samy sobě dělat stresy, které jsou zbytečné, tím, že si na sebe klademe vysoké nároky nebo si myslíme, že bez toho, aniž bychom něco udělaly, by se zbořil svět. Nezbořil. Je třeba přehodnotit situaci a najít si čas na prožitky, protože – kdy jindy? Nebudeme-li to respektovat, nebudeme-li chtít stárnout a nezměníme-li náš způsob života, dopracujeme se pouze k tomu, že se příznaky stárnutí budou zhoršovat, budou se přidružovat nemoci, budeme žít s pocitem obětování se, budeme nespokojené a stárnutí přijde daleko dřív.
„Inteligence s prožíváním přechodu nesouvisí,“ říká Laura Janáčková
Psala jste o tom, že zatímco muži aktivně zahánějí stáří, ženy menopauzu prožívají spíše trpně. Čím to je a co s tím?
Muži se stejně jako my necítí staří. Ale v rámci evoluční sexuologie je výběr žen jiný než výběr mužů. To znamená, že ženy si vybírají muže podle zdrojů a podle ochoty se o ně podělit, atraktivita je až na třetím místě. Takže i mladé ženy si vybírají ty naše starší muže. Muži tedy mají jiné možnosti, zvedá jim to sebevědomí, mají šance zakládat nové rodiny, fungovat aktivně, sportovat. A tím, že mají trochu jiné myšlení, dokáží si udělat čas i na své koníčky.
Kdežto muži si vybírají ženy pouze podle atraktivity, teprve později si všimnou, že jsme třeba laskavé a milé. Víme, že i v sexuálních fantaziích je atraktivita důležitá. Proto, když stárneme, to tak špatně neseme, protože i naše sebevědomí je dáno atraktivitou, teprve pak tím, co jsme dokázaly. Musíme se naučit žít a být atraktivní i se stárnutím, ale ne násilně předstírat mládí. Určitě ne tak, že využíváme plastické chirurgy a necháme si dělat botoxy nebo se přehnaně malujeme, ale spíše energií a tím, že jsme zralejší a máme jiné hodnoty. Naučme se vydávat energii a zářit tak, aby se nevytratila ženskost, kterou u nás muži hledají. Protože i my, starší ženy, máme jistě mužům co nabídnout. A mnohdy jsou to takové hodnoty, které muži nehledají u mladších žen.
Myslíte, že souvisí průběh klimakteria, to, jak to žena zvládne, s inteligencí?
Čekala bych, že ano, ale z praxe vidím, že inteligence s prožíváním tohoto období přímo nesouvisí. Každá žena je jiná, některé ženy mají navíc fyzické příznaky, které zhoršují psychické prožívání, návaly, bolesti hlavy, objevují se sexuální problémy… to všechno se odráží v jejich pocitu, že stárnou. Hledají příčinu svého neštěstí. Jiné ženy toto třeba nemají, je to velmi individuální.
Nakolik má z pohledu psychiky vliv na průběh ženina klimakteria její muž, partner?
Myslím, že velký. Právě partner může ženě, když se cítí oslabená, dávat zpětnou vazbu a může ji utvrzovat v tom, že její hodnota je stále stejná. Že to, proč ji má rád, není viditelné, ale je to uvnitř člověka. To myslím každé ženě nejvíc pomůže. Ta role je možná klíčová, chce trpělivost. Je dobré, aby muž ženu chválil, aby jí říkal a opakoval, že ji má rád a proč ji má rád, aby si jí všímal, aby s ní víc rozmlouval. To je to, co ženy potřebují, ujistit.
Doc. PhDr. Dr.phil. Laura Janáčková, CSc.
Pracuje v Sexuologickém ústavu VFN v Praze a 1. LF UK. Zabývá se psychologií v oblasti aplikované medicíny a komunikace, psychologií u onkologických a jinak těžce nemocných pacientů, psychosomatikou, problematikou bolesti, partnerských a rodinných vztahů a sexuálního chování. Publikovala desítky odborných i populárních článků, je autorkou řady knih. V Praze založila Institut partnerských vztahů a ve VFN oddělení somatopsychiky, kde se dlouhodobě věnuje onkologickým pacientům. www.laurajanackova.cz
ČLÁNKY DO MAILU