Terapie lesem, v angličtině forest therapy, forest bathing, původně a japonsky šinrin-joku (shinrin-yoku, cca lesní koupel). Moderní trend, jak se vrátit zpět, využít léčivého daru přírody a připomenout si, co už jsme pozapomněli. Fajn.
O japonské lesní terapii jsou již k mání i knihy v češtině (např. Šinrin-joku, japonské umění lesní terapie nebo Shinrin-yoku, lesní terapie pro zdraví a relaxaci – inspirujte se Japonskem). Pořádají se kurzy, individuální a skupinové lesní terapie, teambuildingy… No dobrá.
Řada provozů i v Čechách uvádí jako možnost aktivit v místě ubytování právě terapii Forest Bathing – tedy relaxační pobyt v lese. Z činnosti, která byla našim předkům blízká a kterou běžně využívali, se tak stává marketingově zajímavá wellness procedura.
Zdroj: Wellnesslife.cz: Nový trend ve wellness a spa: forest-bathing
Někteří terapeuté, psychiatři, lékaři v zahraničí „předepisují“ svým klientům pobyt v lese. Skvěle.
Ono „předepisují“ znamená spíše doporučují, i když podle serveru Foresttherapy.cz je shinrin-yoku v Japonsku od 80. let minulého století součástí veřejného zdravotnického systému. A příznivci volají tu i onde po podobném kroku i v Evropě a po předpisu od lékaře. Recepisu na pravidelnou procházku s průvodcem či relaxaci hrazené pojišťovnou. To vážně?
Jistě, bylo by fajn, kdyby lékař řekl: „Pane Nováku, zkusil jste si třeba odpočinout, vzít si dovolenou, zajít si na houby? Vyzkoušejte to, než na to půjdeme jinak…“ Mnohý pan Novák by se možná urazil. Odchován kdysi socialistickým, nyní západním zdravotním systémem očekává recepis a sofistikovanou léčbu. Třeba by si ale dal říci.
Ještě lepší by bylo, kdyby pan Novák, než vůbec půjde za doktorem, popřemýšlel, co v jeho životě není v pořádku. Jestli dobře jí, dobře spí, má dobré vztahy, dostatek pohybu a tak dále, všichni to známe. Vzal si volno, ženu za ruku, vodu a pláštěnku a vyrazil do lesa – kochat se, lelkovat, snít, povídat, mlčet…
Server Letem lesem cituje v článku o terapii lesem dr. Petera Mayera, vedoucího Spolkového výzkumného centra pro les (BFW). Nenechte se zmást titulem, dr. je tu spíše charakteru dr. Voštěp, dr. Mayer stojí totiž v čele významné instituce, která se stará o rakouské lesy. Nicméně jeho doporučení dává větší smysl než čekání na učené rady a oficiální lejstra od lékaře, podobně jako v té Čapkově pohádce O princezně solimánské. Radí totiž, aby si člověk pobyt v lese záměrně „předepisoval“. Tedy sám sobě.
V lese, a jistě i jinde v přírodě, můžeme tropit různé výstřednosti, jako chodit bosi, zhluboka dýchat, dívat se do zeleně místo do monitoru, válet se v trávě, objímat bližního svého či stromy, to podle chuti. To všechno jsou úplně obyčejné, přirozené věci, které přitom mají skvělý vliv na naše zdraví psychické i fyzické.
Ale aby byla terapie lesem součástí veřejného zdravotního systému? Budeme si tak všichni vzájemně platit relaxační pobyty v přírodě?
Děláte si legraci? Vynalezli jsme kolo, střihátko na nehty a létáme do vesmíru… a potřebujeme papír na to, že si máme občas dát oraz a vyrazit do přírody?
Jít do lesa je asi jedna z nejprospěšnějších a nejlevnějších věcí, které můžete podniknout. Udělejte to hned a nečekejte na papír od doktora.
ČLÁNKY DO MAILU