Léčitel Zezulka: pronásledovaný biotronik tvrdil, že je možné léčit i na dálku

Biotronika a psychotronika. Co tyto pojmy znamenají?

Pojem biotronika začal poprvé ve své léčitelské praxi používat právě Josef Zezulka. Má se jednat o bezkontaktní předávání energie pomocí dlaní za účelem léčení. Biotroniku bychom mohli zařadit do škatulky psychotroniky nebo parapsychologie, která byla také v minulosti různě vědecky zkoumána – nebo se o to alespoň mnozí nadšenci snažili. Například v roce 1982 Josef Zezulka prováděl v rámci Psychoenergetické laboratoře profesora Františka Kahudy (1911–1987) výzkum biotroniky, a to v nemocnici ve Vimperku.

Psychotroniku pojmenoval v 60. letech 20. století parapsycholog Zdeněk Rejdák (1934–2004). V roce 1973 byla přesněji definována na první mezinárodní psychotronické konferenci v Praze, kde Josef Zezulka blíže vysvětloval svoji léčebnou metodu – biotroniku. Dalším pojmem spadajícím pod psychotroniku je psychoenergetika, která byla pojmenována Františkem Kahudou a která má velice blízko k Zezulkově biotronice. Za prosazení biotroniky do systému zdravotnictví vznikla i petice, která byla v roce 2018 předána do Senátu se 40 000 podpisy.

Psychotronika ale zahrnuje i různé mimosmyslové vnímání a další paranormální jevy, tedy přesněji různé interakce mezi vnitřním a vnějším prostředím živých organismů. Pod psychotroniku lze zařadit třeba takové jevy, jakými jsou telepatie (přenos myšlenek), hypnóza, psychokineze (pohyb předmětů vůlí), levitace či jasnovidnost, radiestezie (proutkaření, práce s virgulí) a mnohé jiné.

Mezi známé biotroniky a psychotroniky patřil u nás například léčitel páter Ferda. Psychotronika ale také umí být zneužívána, a to třeba v podobě davové psychózy, jež dokáže mezi velkou skupinou lidí způsobit značnou paniku a vyvolat údajně i různé fyzické zdravotní potíže, příznaky nemoci, depresi, agresivitu, poruchy menstruačního cyklu a podobně.

Život léčitele Josefa Zezulky

Josef Zezulka pocházel z Brna, ale svůj život prožil v Praze. Narodil se do rodiny ředitele továrny na čokoládu. Před válkou měl obchod s cukrovinkami, který mu byl v roce 1948 zabaven. Pracoval pak jako účetní v Národním muzeu, později jako dozorce ve sbírkách. Aby si finančně přilepšil, občas navrhoval grafickou úpravu knih pro nakladatelství Academia. Ženatý byl jen jednou v mládí, ale velice brzy se rozvedl a zůstal sám. Jeho život měl mít totiž zcela jiný smysl.

Za války se nejprve účastnil odboje, na Velikonoce roku 1945, těsně před koncem války, pak u něj došlo k významné životní události – a to k jakémusi duchovnímu probuzení. Tehdy také začal navštěvovat spiritistické seance a vzdělávat se v oblasti duchovních nauk.

V roce 1948 ho sebrali agenti StB a odvezli do vězení na Pankráci k výslechu. „Po návratu z vězení jsem začal příležitostně léčit nemocné a za krátký čas jsem již léčil naplno,“ vzpomínal Josef Zezulka, který se dal i do psaní svých filozofických spisů. K léčbě měl využívat magnetismus – bioenergie a dobře míněné rady ohledně životního stylu či jídelníčku. A pacienti prý byli spokojeni… Dokonce se pouštěl i do léčby vážných a nevyléčitelných nemocí, například rakoviny.

Perzekuce kvůli léčení

Ačkoliv Josef Zezulka léčil zadarmo a v socialistickém státě si tímto způsobem nevydělával peníze, přesto mu vyšší orgány nedaly pokoj. Šlo o jeho léčitelské praktiky. I přes mnohé vděčné pacienty chodila různá udání na ministerstvo zdravotnictví, na základě kterých pak Josefa Zezulku vyšetřovala Státní bezpečnost. Měl také zákaz návštěv pacientů v nemocnici, protože lékaři nechtěli, aby byl v kontaktu s nemocnými a případně je neohrozil neprofesionálním medicínským přístupem. Přesto se našla spousta lékařů, kteří se za Josefa Zezulku s ohledem na jeho výsledky postavili, přestože tím riskovali vlastní lékařskou praxi.

V roce 1956 napsal Josef Zezulka dopis prezidentovi, v němž popisuje své výsledky při léčbě onkologických pacientů. Zároveň žádá o povolení, aby mohl pomoci magnetismu zachraňovat životy a uzdravovat nemocné. Léčba mu nikdy oficiálně povolena nebyla, spíše jen „trpěna“, jak sám uvedl v jednom svém rozhovoru z roku 1969 pro časopis Mladý svět. Kromě toho, že se o něm v novinách čas od času objevil nějaký článek, si mnohem více vážnosti a uznání získal v zahraničí.

Všechno, co Josef Zezulka napsal, bylo tajně přepisováno a šířeno, vyváženo na Západ. U nás by se to rozhodně s velkým pochopením nesetkalo a jeho spisy byly oficiálně vydávány až po roce 1989. Zezulkovy knihy vydával v 90. letech jeho pokračovatel, biotronik Tomáš Pfeiffer pod svým vlastním vydavatelstvím Tomáš Pfeiffer – Dimenze 2+2.

Jaký má být léčitel?

Podle Josefa Zezulky se má léčitel starat o to, aby byl čistým člověkem, protože „…budeme-li mít léčivý pramen vody, budeme se jistě starat, aby byl čistý. Protože léčitel je sám pramenem, má mít snahu on i lidská společnost, aby žil ve vhodných podmínkách. Má mít klid, spokojenost, styk s přírodou, musí si upravit stravu, naprosto vyloučit maso, alkohol, tabák, nadměrné požívání léků, narkotik apod. Léčitel žije beze styku s druhým pohlavím, protože převádí svoji životní sílu na léčení. Odříká si mnoho, ne kvůli sobě, ale kvůli lidem. Nepodléhá mamonu, neléčí proto, aby byl živ, ale žije proto, aby léčil.“ (Mladý svět 26/1969)

O léčiteli Zezulkovi bylo známo, že byl striktním vegetariánem a považoval to za něco velmi samozřejmého a zásadního.

Ve zmíněném rozhovoru pro Mladý svět léčitel Zezulka na otázku, zda existují lidé, které by nebyl schopen léčit, odpověděl: „To mám zeď, zkrátka nemohu. Jsou to karmické choroby, vadami charakteru je deformováno tělo. To nelze vyléčit. U člověka musí existovat jednota tělesné i psychické složky. Ale to jsou vzácné případy a jsou to velmi zlí lidé…“

Tvrdil, že je možné léčení na dálku

Možná si vzpomenete, jak pokračovatel Josefa Zezulky, biotronik Tomáš Pfeiffer, posílal údajně na dálku léčivou energii přes televizní obrazovky. Podle biotroniků léčit na dálku lze a Josef Zezulka za dobu svého působení měl posílat léčivé síly i do zahraničí. Jak sám v rozhovoru pro Mladý svět uváděl, léčil i po telefonu, ale pouze lidi, které znal – a stálo ho to prý hodně energie. Další možností bylo podle něj posílat lidem v zásilce vodu, šátek, vatu nebo části prádla obohacené magnetickou energií léčitele.

Podle Zezulky šlo léčit i podle fotografie, to však prý nikdy nepřineslo tak uspokojivé výsledky jako osobní kontakt s nemocným… Mezi velké zázraky vyléčení měl patřil například případ z roku 1982, kdy pacient s rakovinou žaludku s umělým vývodem po opakovaném zásahu pana Zezulky opět začal vylučovat stolici přirozeným způsobem. Nicméně všechny tyto informace a úspěchy popisují spřízněné zdroje, jako weby www.josefzezulka.cz a www.dub.cz, spojené s následovníkem Tomášem Pfeifferem. Zde je také zveřejněna Zezulkova antikancerogenní dieta.

Zezulkova protirakovinná dieta

Léčitel Zezulka doporučoval dodržovat zásady, které měly vést k výraznému omezení rizik nádorových onemocnění.

Životní filozofie léčitele Zezulky

Josef Zezulka ve svém spisu Bytí – životní filosofie píše, že člověk postupem svého vývoje začal více používat rozum na úkor intuice. A to jej začalo ničit. Vynalézal tak stále dokonalejší techniku, která přináší zkázu světu, a člověk se z toho jen raduje. Vynalézá stroje, které vytvářejí nepřirozený hluk, znečišťují a otravují vzduch, přináší zplodiny, které otravují vodu, zem, rostliny a celé životní prostředí. Lidé také dobrovolně požívají jedy, toxické látky a nervové jedy, jakými jsou alkohol, nikotin a jiné drogy.

Za počátek všeho zla ve světě pak Zezulka považuje to, že člověk začal jíst maso, tedy pojídat mrtvoly jiných živočichů. A aby maso člověku déle vydrželo, začal jej udit a používat další jedy a silně karcinogenní látky – sanytr, dehet, které lidem způsobují smrtelné onemocnění – rakovinu.

Josef Zezulka poukazuje na nerovnováhu v přírodě, která vznikla tím, že člověk zapomněl na svou přirozenost a intuitivní složku a nadměrně rozvinul rozum, který mu však přinesl zkázu a úpadek. Zmiňuje také myšlenku vyhynutí, ať už konkrétního zoologického druhu, nebo třeba toho lidského…