Názor k článku Zázračná polévka miso: japonský recept na zdraví od Miloslav Ponkrác - Wikipedie: Hodnoty očekávané doby dožití ovlivňují různé (částečně...

Wikipedie: Hodnoty očekávané doby dožití ovlivňují různé (částečně vzájemně korelované) faktory jako je strava, ekonomika země, infrastruktura (pozitivně především vodní zdroje a čištění odpadu, negativně exhalace), stav zdravotnictví, úroveň kriminality, vojenský stav země, životní prostředí (například i radon či variace kosmického záření) a řada dalších faktorů. O kvalitě života a zdraví však vypovídá ukazatel délky života prožité ve zdraví.

A teď vás prosím, jak jste z té hodnoty doby dožití vypreparoval pouze vliv stravy. Na to jsem moc zvědavý, jak to vysvětlíte.

Řekl bych, že nízký věk dožití v Africe svědčí více o epidemii AIDSu, než o stravě. Stejně tak bych řekl, že v Afghánistánu svědčí spíše o válce a kulometech, než o stravě. A přímo na té wikipedii píší, že zvýšení očekávatelného věku Japonců je způsobeno spíše tím, že nedávno prudce snížili kojencekou úmrtnost. Navíc Japonci jsou rasisté, takže nepěstují žádnou multi-kulti a Rómští mačetáři či teroristické akce ála Charlie Hebdo jsou tam omezeny.

Řekl bych, že rakovina žaludku, jejíž vysoký výskyt v Japonsku se i vědeckými studii dává do souvislosti s jejich stravou – je podstatně přesnější ukazatel zdravosti stravy, než nějaká očekávaná doba dožití, kterou ovlivňují asi tak 100 miliard různých faktorů.

A není to malý rozdíl. V Česku je 18 rakovin, v Japonsku 80 rakovin na 100 000 lidí.