Selský rozum mi velí požadovat důkazy. Od malička se ptám, proč je japonská kuchyně zdravá, když důkazy a fakta říkají, že nic horšího a smrtelněji nebezpečnějšího, než je japonská kuchyně existovat nemůže.
Japonsko je na prvním místě v rakovině žaludku?. Japonci mají velmi mnoho rakovin. Svědčí to o zdravosti japonské kuchyně?
Proto já se dívám na japonskou kuchyni jako na odstrašující, tedy co a jak nejíst.
Prosím vás, vysvětlete mi někdo polopaticky, proč se k japonské kuchyně dává ten nesmyslný přídomek „zdravá“?
Tentokrat s Vami nemohu souhlasit http://en.wikipedia.org/wiki/List_of_countries_by_life_expectancy
Wikipedie: Hodnoty očekávané doby dožití ovlivňují různé (částečně vzájemně korelované) faktory jako je strava, ekonomika země, infrastruktura (pozitivně především vodní zdroje a čištění odpadu, negativně exhalace), stav zdravotnictví, úroveň kriminality, vojenský stav země, životní prostředí (například i radon či variace kosmického záření) a řada dalších faktorů. O kvalitě života a zdraví však vypovídá ukazatel délky života prožité ve zdraví.
A teď vás prosím, jak jste z té hodnoty doby dožití vypreparoval pouze vliv stravy. Na to jsem moc zvědavý, jak to vysvětlíte.
Řekl bych, že nízký věk dožití v Africe svědčí více o epidemii AIDSu, než o stravě. Stejně tak bych řekl, že v Afghánistánu svědčí spíše o válce a kulometech, než o stravě. A přímo na té wikipedii píší, že zvýšení očekávatelného věku Japonců je způsobeno spíše tím, že nedávno prudce snížili kojencekou úmrtnost. Navíc Japonci jsou rasisté, takže nepěstují žádnou multi-kulti a Rómští mačetáři či teroristické akce ála Charlie Hebdo jsou tam omezeny.
Řekl bych, že rakovina žaludku, jejíž vysoký výskyt v Japonsku se i vědeckými studii dává do souvislosti s jejich stravou – je podstatně přesnější ukazatel zdravosti stravy, než nějaká očekávaná doba dožití, kterou ovlivňují asi tak 100 miliard různých faktorů.
A není to malý rozdíl. V Česku je 18 rakovin, v Japonsku 80 rakovin na 100 000 lidí.
Vysoký výskyt rakoviny žaludku je dán v Japonsku vysokou konzumací soli. Nikdo netvrdí že všechno co Japonci dělají je zdravé a zvláště by bylo užitečné se podívat na rozdíly mezi severním a jižním Japonskem. Navíc v české republice se lidé ani nedožijí věku kdy by mohli dostat rakovinu, kvůli srdečním chorobám, takže srovnání poněkud pokulhává.
Ale no tak, průměrný věk muži/ženy je u nás 75/81, vážně vám to připadá tak málo, aby to mělo vliv na to, aby se lidé rakoviny nedožili???
Jinak ale pan Ponkrác položil celkem konkrétní dotaz na to, zda jde opravdu spojovat přední místa Japonska v průměrném věku se stravou anebo zda to je dokonce spíš "stravě navzdory". A tahle otázka celkem na místě je a některé jiné statistiky (nejen ta s rakovinou žaludku) naznačují, že to "navzdory" možná sedí. V podstatě je primární statistika o to zajímavější a vzbuzující dost otázek o tom, co za tím věkem je a některé mohou být i docela kontroverzní. Varianta menšího stresu daného poměrně rigidní strukturou společnosti se asi zastáncům svobody a volnosti moc líbit nebude, ale to je ještě v normě. Ovšem otázky na vliv minima přistěhovalců a míšení ras už si vyloženě koleduje o skandál :-(
Já jsem to napsal.
1) Teprve nedávno snížili prudce kojeneckou úmrtnost. To při způsobu výpočtu očekávané délky života zahýbá nahoru.
2) Japonci jsou rasisti. Nikdo jim nekrátí životy mačetami od jiných etnik, ani nedělá teroristické výbuchy za zavedení šaríi. Japonci jsou rasisti důkladní, takže takového přistěhovalce odmítají i sousedi, jeden jako druhý Japonec takovým způsobem, že se raději odstěhuje sám a dobrovolně.
3) Skvělá péče o seniory. Rody drží pohromadě a nevyhazují nikoho na ulici.
4) Zatímco v Česku je zvykem co nejvíce nenávidět a závidět, a za každou nenávistnost větu vůči správnému nepříteli vás všude poplácají po zádech. V Japonsku je zvykem se usmívat a tvářit se na druhé příjemně a zdvořile. Mimořádná uctivost a zdvořilost a nehromadění negativních emocí je základním znakem Japonska.
5) Bezpečnost. Těžko se vám v Japonsku stane, že jste obětí teroristického útoku (tedy opět prodloužení života). Ba dokonce že vůbec potkáte nějaké násilí je nepravdědpobné. V Česku jste venku svědkem násilí každou chvíli. V Japonsku se dokonce ani nekrade na ulici. Souvisí to i s ad 3), ale také s ad 4). Pokud by se objevil jen náznak, japonská policie je velmi rychle na místě a ÚČINNĚ zasahuje. (O to účinnějši, že ji nikdo z rasismu popotahovat nebude.)
6) Ukotvenost a zakořeněnost Japonců. Japonci se cítí Japonci, ctí tradici a kulturu a jejich svátky. Češi jsou vykořenění, pokud jsou hrdí vlastenci, pomalu je policie a soudy střílí a zavírají za neonacismus či extrémismus. Čechům je neustále vtloukáno do hlavy, že jsou podlidé, mimo jiné také proto, že patří k špatné bílé rase, kterou je třeba potlačovat co to jde. Je třeba Čechům v médiích neustále připomínat, že jsou špatní. Že jsou rasisté, xenofobové, homofobové, násilníci, neonacisté, antisemité, že se špatně chovají k sudetským Němcům, že to, že ono.
7) Nijak se nepárají s dealery drog, dávájí jim drakonické tresty. O to méně lidí jim umírá na narkomanii.
8) Nelegální práce je tam drsně trestána, takže většina Japonců pracuje legálně. Zaměstnávání gastarbeiterů je tak silně o kriminál, že to zcela mění pracovní podmínky i vyplácené mzdy.
9) Kouření je tam v mnohem menší míře.
10) Pokud pijí alkohol, není to na rozdíl od Česka methanol, či pančovaný denaturák či nejlevnější krabicové víno. Takže daleko menší počet Japonců končí smrtí z alkoholu.
11) Japonci si cizince hned tak nikam nepustí. Abyste poznali lépe Japonsko, první se musíte naučit japonsky. To dělá slušnou bariéru i ochranu.
To si myslím, že zcela více než vysvětluje slabých asi 7 % vyššího věku, aniž bychom mluvili o stravě.