Nová možnost terapie onemocnění covidu-19 vzbudila vlnu nadšení a naději pro některé pacienty. Jednorázové podání nitrožilní infuze tzv. monoklonálních protilátek patří mezi dosud nejslibnější léčbu mírného až středně těžkého onemocnění covid-19. Co o ní v současnosti víme a jaké jsou její limity?
Co se dozvíte v článku
Léčba není pro každého
Koncem října apeloval ministr zdravotnictví Adam Vojtěch na pacienty nakažené covidem, aby u svých praktiků vyžadovali aplikaci monoklonálních protilátek. Tedy v případě, spadají-li do kategorie, která má na tuto léčbu nárok. Plicní lékařka Martina Koziar Vašáková, náměstkyně ministra pro zdravotní péči, pak označila včasnou aplikaci monoklonální protilátky u rizikových nakažených pacientů za jednu ze dvou brzd koronaviru, spolu s očkováním.
Problematikou se zabývali rovněž praktičtí lékaři na tiskové konferenci Společnosti všeobecného lékařství (SVL). „Léčba monoklonálními protilátkami je zvažovaná u pacientů s vysokým rizikem těžkého průběhu covidu-19, což jsou hlavně senioři a rizikově chronicky nemocní pacienti,“ uvedla praktická lékařka Ludmila Bezdíčková a také vyzvala zejména seniory, kteří se necítí dobře, aby co nejdřív kontaktovali svého praktika, který je může v případě pozitivního testu na covid-19 na tuto infuzi doporučit.
Monoklonální protilátky: pro koho je léčba vhodná?
Léčba je doporučována pro pacienty s pozitivním výsledkem testu na SARS-CoV-2 (antigenní či PCR), kteří jsou ve vysokém riziku progrese do závažného průběhu onemocnění covid-19 včetně hospitalizace nebo smrti, pokud splňují následující kritéria:
- dospělí a děti starší 12 let vážící alespoň 40 kg,
- do deseti dnů od nástupu příznaků covidu-19,
- klinický stav pacienta nevyžaduje hospitalizaci pro covid-19 (na pacienty, kteří jsou hospitalizováni z jiného důvodu, než je covid-19, se vztahují identická kritéria podání jako pro nehospitalizované osoby),
- klinický stav pacienta nevyžaduje léčebné podávání kyslíku pro covid-19,
- dlouhodobá prognóza pacienta je vyhodnocena jako příznivá.
Léčbu indikuje a současně pacienta objedná na konkrétní termín v infuzním oddělení některé z nemocnic praktický lékař, popř. jiný ambulantní specialista.
Jak funguje léčba monoklonálními protilátkami
Při jakémkoli infekčním onemocnění se v našem organismu spustí procesy, které vedou k tvorbě protilátek. Je to přirozená reakce našeho těla. Monoklonální protilátky fungují podobně, ale jsou podávány jako lék.
Jejich předností navíc je, že dokážou zacílit přesně tam, kde je potřeba. Tedy na tzv. spike proteiny, které virus používá k navázání a k proniknutí do hostitelské buňky v našem organismu. Zabraňují tím nejen vstupu koronaviru do buněk, ale i jeho dalšímu šíření v organismu.
Letos v květnu byla zveřejněna analýza takto léčených pacientů. Její závěr ukázal, že léčba významně snížila riziko hospitalizace a úmrtí na covid-19. „Jde o vysoce účinnou léčbu, která dokáže snížit riziko progrese do těžké formy covidu až u 70 procent takto rizikových pacientů,“ dodala Ludmila Bezdíčková.
Infuze protilátek vs. očkování. Co je účinnější?
Není divu, že informace vzbudily skutečně velké nadšení, a to i v řadách těch, kteří se mohou, a přitom odmítají nechat preventivně očkovat a argumentují tím, že vakcíny byly vyvinuty a schváleny narychlo.
Takovému uvažování příliš nerozumí předseda Společnosti všeobecného
lékařství docent Svatopluk Býma: „Tyto protilátky byly vyvinuty a schváleny podle stejných pravidel jako očkování. Pokud se někdo nechce nechat naočkovat z tohoto důvodu a současně tvrdí, že půjde na ,stejný‘ preparát v případě onemocnění, to přece nemá žádnou logiku.“
Monoklonální protilátky nejsou zatím formálně registrované jako lék. Ministerstvo zdravotnictví jejich aplikaci pouze dočasně povolilo jako jednu z možností terapie léčby onemocnění covid-19.
Ludmila Bezdíčková také zdůraznila, že očkování je stále mnohem účinnější – proti těžkému průběhu spojenému s hospitalizací a úmrtím je účinnost nad 80 procenty, a navíc chrání před tzv. longcovidem. „Jakmile už člověk onemocněl, byť je mu aplikována léčba monoklonálními protilátkami, nechrání ho to před dlouhodobými následky, které s sebou může toto onemocnění nést.“
Dalším aspektem je cena…
Vakcinace je navíc mnohonásobně méně finančně nákladná než aplikace protilátek. Možná se to zdá jako malicherné hledisko, ale vzhledem k narůstajícímu počtu nemocných se může stát, že nebudeme mít na to poskytnout léčbu všem pacientům, a může to vést i k dalším problémům.
„Jedna dávka protilátek stojí asi tak 40 tisíc korun. Náš systém zdravotních pojišťoven není bezbřehý a není to ,švédský stůl‘,“ řekl na konferenci praktiků lékař Igor Karen a varoval, že by to také mohlo systém zahltit natolik, že v nemocnicích ani nebudou mít kapacity na to podávat lidem protilátky.
… a zhroucení systému
Dávek je zatím dost a nemocnice i zdravotní pojišťovny se snaží praktikům, kteří posílají pacienty na infuze, vyjít vstříc. Ale už nyní se ukazuje, že se systém začíná zahlcovat.
Představa, že dnes dostanu covid a zítra budu v nemocnici na léčbě monoklonálními protilátkami, je lichá, jak na konferenci SVL popsal praktický lékař Cyril Mucha: „Zkušenost z dnešního rána (3. listopadu, pozn. red.). Pokusil jsem se objednat pacientku a první termín, který jsem v nemocnici dostal, bylo osmého. To znamená de facto za týden. Takže je vidět, že tento problém už opravdu nastává.“ Přitom pro úspěšnou léčbu je nutné, aby pacient dostal protilátky včas.
Cyril Mucha nadále připomněl i epidemiologický aspekt, který je jednoduchý. Pouze dostatečná proočkovanost výrazně sníží virovou nálož v populaci, což je podle epidemiologů cestou, jak se z pandemie dostat. Podávání protilátek sice může pacientovi v počáteční fázi onemocnění zachránit život, ale šíření viru v populaci nezastaví ani nezpomalí.
ČLÁNKY DO MAILU