Těhotenství, v podstatě dvět měsíců strachu, aby právě to naše dítko, které v sobě nosíme, bylo zdravé. Testy na kdeco, někdy nevolnost, někdy hormony...ale na ten závěr se přes to všechno každá matka těší, tedy pokud ten závěr není takový, jako v případě Lucie a její rodiny.
Pokud se ke stížnosti vyjadřuje mluvčí, už mi to zavání nějakým pochybením. Chybu může udělat každý, ale taky by si měl umět sáhnout do svědomí. Byl ohrožen život člověka, a ne jeden. Posádka musela být již při přivolávání informovaná, že jede k rodící matce. Proč ta bezohlednost? Proč se u nás řeší věci, které mají jen ten nejčernější konec? Proč slovo zkušené matky nemá váhu?
Aby se teď něco začalo dít ve prospěch rodiny Janákových, museli by partně mít tučné konto k zaplacení právníků, protože pochybuji, že Lucie se třemi dětmi bude někde na úřadech bojovat o slovo a přízeň.
Přeji jim, aby to neskončilo u pár dopisů nebo mailů,a při nejmenším se alespoň někdo omluvil. Když vlídná slova u porodu chyběla...