Dostávají se ke mně opakovaně žádosti rodičů i osob, které se zabývají informacemi kolem vakcín a očkování v ČR. Tito lidé žádají o pomoc s velmi zajímavým problémem. Přestože v praxi narážejí na vstřícné a k očkování vysoce kritické pediatry i odborníky z imunologie a neonatologie, nikdo z nich jim nechce poskytnout svá stanoviska a svou pomoc veřejně. Lékaři se u nás bojí mluvit o tom, co si skutečně o očkování myslí.
Někdo by se tomu mohl smát a považovat to za další mystifikaci. Proč by se měli naši lékaři bát veřejně hovořit o očkování a vakcinační politice v ČR? Nu, pravda je, že ti, co to všechno schvalují takové, jaké to je, a neohrožují zisky výrobců a distributorů vakcín, se bát nemusí. Odpapouškovat oficiální teze a průmyslem podporované názory je bezpečné. Taková Koalice pro podporu očkování a její členové se opravdu ničeho bát nemusí (více Koalice pro podporu očkování aneb Jak v ČR běžně vypadá zákulisí nezávislosti).
Vyjel po mně
Je to velmi nedávno, co jsem oslovil jednoho odborníka z akademické půdy, který je v ČR autoritou a osobností v oblasti očkování. Nebudu jej jmenovat, bylo by to ode mne velmi nekorektní. Tento člověk přednáší veřejnosti určité informace, o kterých silně pochybuji. Zatím jsem však v této oblasti neprovedl žádnou pečlivou rešerši, průzkum dat a nevytvořil jsem si „pevnější a jistější“ názor na věc samotnou. Ve věci samé zatím nemám jistotu, která strana se mýlí a která šíří poměrně dost závažné dezinformace. Chtěl bych si v tom udělat jasno a musel jsem začít od sběru fakt. Fakta jsou fakta – na těch by měla panovat mezi všemi soudnými širší shoda. Způsob jejich interpretace – to už je pole pro mnohé odborné hádky, hašteření a rozdílné názory. Požádal jsem tedy odborníka, aby mi odkázal své zdroje. Požádal jsem jej o fakta, na jejichž základě činí svou interpretaci historických skutečností, kterou přednáší.
Nevěřil jsem zprvu tomu, jakou odpověď jsem obdržel. Slova, jako že bych měl vrátit všechny své diplomy, dotvářela úvod o propagandistických slátaninách, o kterých se přece vůbec nedá vážně diskutovat. Přitom jsem uvedl pouze některá fakta a reálie, které po svém interpretuje názorová protistrana a které mi přijdou naopak vysoce zajímavé – pokud se ovšem nejedná o podvrhy (tzv. hoax). Není podstatné, o jakou věc se jedná. Dovolil jsem si chtít nezávisle prověřit „nezpochybnitelné“. Narazil jsem na zjevnou averzi a útočnost našich provaxových autorit. Ta má samozřejmě nějaké své příčiny a má také samozřejmě i své širší důsledky.
Váhající lékař se dotazuje
Když si představím normálního mírného a obvyklým způsobem uvažujícího lékaře, který jen nabyl pochybnosti o některých aspektech očkování, jak se ptá autorit na objasnění či doplňující informace, musím se pousmát. Takový bude pravděpodobně „smeten“ bouří nevole a animózních emocí, kterým pouze některé osobnosti dokáží dát společensky ještě přijatelný kabátek. Bude důrazně zastaven a odrazen od svého kriticismu dříve, než jej rozvine, a začne si shánět informace z jiných než z oficiálních zdrojů. Každý takový tazatel si uvědomí, že strčil nos tam, kam neměl, a že ve vzduchu lze odtušit létající virtuální cáry všech jeho diplomů a odborné pověsti. V takovém čase tázající lékař ještě nemá pochybnosti silné a ví jen velmi málo z toho, co znají odborníci a představitelé tzv. antivaxu. Je tedy zastaven včas autoritativní „ránou“ vedenou přímo do jeho příliš dlouhého nosu. Získá mnoho důvodů, proč se o věc dále a hlouběji nestarat a setrvat ve vyhovujícím a uspokojivém stereotypu.
Ne každý lékař je ovladatelný a zastrašitelný autoritami
K zastrašení jednotlivce je potřeba prostředků podle jeho vlastní individuální povahy. Každé takové opatření může zasáhnout a odradit vždy pouze určité procento lékařů. K odrazení a zastrašení většiny lékařů stačí spíše jen opatření obvyklá a obecná. Jsou to dobře známé techniky masové manipulace, které se přednášejí – obvykle spíše jen v uzavřených kruzích. Určité menší procento jednotlivců je však proti obvyklému mocenskému tlaku vždy odolné.
Zde poté rozhoduje, co ti odporující jedinci aktuálně jsou či nejsou schopni provést proti zájmům silných lobbistických skupin. Neúčinného odporu si netřeba příliš všímat. Některé věci si dokonce mohou mocenské skupiny dovolit i řízeným způsobem „prohrát“. Ne každá porážka je dramatická a zásadní. Porážky na obou stranách poté v podstatě vytvářejí alespoň zdání spravedlivého systému, který funguje ku prospěchu všech, přestože to není vůbec pravda. Všeho moc zkrátka škodí, i vítězství. Ostatně kdo neumí s grácií prohrávat, ten vlastně vůbec neumí obchodovat.
Složitější jsou již situace, kdy odporující lékaři a odborníci již zásadně ohrožují silné ekonomické zájmy výrobců a distributorů léčiv a jejich politických satelitů. Obvykle se jedná o oblasti, kde došlo skutečně k zásadnímu „erroru“. Širší odborný odpor většinou nevyvolá nějaká drobnost. Kritici mainstreamu jsou poté vždy ve společensky obtížné situaci a dávají si mnohem větší pozor na přesnost a správnost svých interpretací. Je to zcela logické, protože jsou vystavení mnohem vyššímu riziku než chodící tlampače korporátní a státní politiky.
Kauza Vioxx-Merck
To, že se vůbec nejedná o planá slova a že výrobci léčiv jsou ochotni a schopni zlikvidovat nezávislé a obvyklými metodami nezastrašitelné lékaře, to ukázala v roce 2009 slavná kauza Vioxx-Merck. O co šlo?
Společnost Merck uvedla na celosvětový trh nadějný lék Vioxx. Jednalo se o selektivní inhibitor cyklooxygenázy 2. Zjednodušeně lze říci, že se jednalo o lék proti bolesti používaný zejména u chronických potíží. Byla to „velká molekula“. Tedy lék klíčového významu, který získal záhy obrovský trh. Společně s velmi dobrou účinností tohoto léku, která byla v praxi pozorována, však bylo pozorováno také velmi mnoho závažných nežádoucích účinků. Zejména vyšší výskyt infarktu myokardu a mozkové mrtvice u pacientů používajících Vioxx byl alarmující. Trh a komerční zájmy společnosti Merck byly ohroženy, když ve hře byl de facto zákaz uvádění výrobku Vioxx na trh.
V těchto podmínkách byly zájmy společnosti Merck nejprve ohroženy odporujícími lékaři. Jejich kritické odborné názory poskytovaly mj. také podporu poškozeným pacientům a jejich rodinám, které se začaly domáhat náhrady škody soudní cestou. Byly to nakonec možná právě soudní spory a hrozby plynoucí z eskalujícího problému, který se nepodařilo korporátním stratégům zastavit, které se spolupodílely na ukončení uvádění přípravku Vioxx na celosvětový trh (Respekt.cz: O svůj infarkt se suďte doma). V roce 2004 byl poté Vioxx (rofecoxib) stažen společností Merck z trhu.
Černá listina lékařů určených ke společenské likvidaci
Některé skutečnosti, které souvisí s touto kauzou, se však dostaly na povrch až o několik let později. A jednalo se o zjištění vskutku šokující celosvětovou veřejnost. V rámci průběhů soudních sporů obětí Vioxxu v Austrálii vyšlo z důkazních materiálů na povrch, že společnost Merck měla „hit list“ lékařů, kteří vystupovali kriticky vůči společnosti a jejímu léčivému přípravku. Tento seznam obsahoval jména lékařů a cíle společnosti spočívající v jejich neutralizaci a cílené společenské diskreditaci. Do celosvětových médií z tohoto vnitřního dokumentu snad nejvíce pronikla tato věta:
We may need to seek them out and destroy them where they live
„Možná je budeme muset nalézt a zničit tam, kde žijí…“ Tedy zjevný záměr odpovědných pracovníků společnosti Merck zaútočit ad hominem na tyto odborníky a zlikvidovat je společensky tak, aby nemohli účinně uplatňovat svůj vliv a názory proti korporátním zájmům. Dokument obsahoval i další strategie jak penězi ovládnout názory prezentované akademickou půdou a došlo také k finanční intervenci v odborných médiích publikujících vědecké práce (Theguardian.com: The danger of drugs … and data).
To vše je dnes standardní výbavou farmaceutického byznysu, který „jde přes mrtvoly“ a nezastaví se opravdu před ničím. A když už se musí zastavit, nebo spíše je proti svým zájmům zastaven, jedná se o situace spíše zcela výjimečné. Zejména tam, kde je onen „error“ nepřehlédnutelný, nezamaskovatelný, a především kde došlo k jeho mnohočetnému napadení soudní cestou, je snad ještě možné nenasytnost obchodní lobby zastavit.
Pouze drobné konotace?
Není od věci si připomenout, že společnost Merck je jedním z významných světových výrobců vakcín (www.merck.com/product/vaccines). Aktuálně velmi sporně bezpečné vakcíny proti karcinomu děložního hrdla (proti HPV virům) jsou také v portfoliu této společnosti. Její praktiky a způsob uvažování by měl dostatečně děsit všechny lékaře, kteří by se proti vakcínám proti HPV virům chtěli veřejně postavit a pacientům je vymlouvat. Mohli by být třeba zlikvidováni tam, kde žijí…
U nás již vstoupila na trh zcela nová HPV vakcína Gardasil 9, která pravděpodobně zcela nahradí původní vakcínu Silgard. Existují odborné obavy, že tato zcela nová a v čase proto dosud jen málo prověřená vakcína by mohla mít více nežádoucích účinků než vakcína Silgard. Ta byla spolu s dalšími z podezření ze závažných nežádoucích účinků „zachráněna“ na poslední chvíli až Evropskou lékovou agenturou (EMEA) (Očkování proti rakovině děložního čípku se měnit nebude; SÚKL: HPV vakcíny – přehodnocení bezpečnosti nezjistilo zvýšené riziko).
Nelze pominout, že kontroverzní obchodní praktiky nadnárodních farmaceutických společností představují také určitou nadnárodní úroveň likvidace odporujících lékařů. Pokud v tomto odvětví zjevně „zavedené zvyklosti“ převezme a začne na národní úrovni vykonávat jiný kapitál (lokální společnosti), může se z toho stát skutečně provinční „řež“ se spoustou nevinné krve. Tam, kde nadnárodní kapitál diskredituje kritické lékaře a nakupuje si akademiky a odborné publikace, může mrzký lokální obchodník chodit třeba s basebalovou pálkou před domy lékařů, kteří se protiví jeho ekonomickým zájmům. Může vám také přes pouhých pár úředníků zajistit, že vaše neočkované dítě se nikdy nepodívá do školky a na dětský tábor. A když bude třeba chtít, možná vám dokonce zakáže jako neočkovaným rodičům si chodit vyzvedávat do školky vaše očkované dítě. Budete tam muset poslat svou nechodící babičku nebo svého osobního šoféra. Jsou to všechno možná jen právě tak sprosté obchodní manýry, jak sprostý kapitál za nimi právě u nás především stojí.
Přečtěte si: Jaké očkování je třeba do školky? Ministerstvo vydalo nové stanovisko
Boj se, rozumný pediatře!
V takovém prostředí se není opravdu čemu divit, že naprostá většina těch, kteří by mohli, nechtějí. Ti, kteří mohou vše, si totiž vůči nim mohou bezpečně a beztrestně dovolit téměř cokoliv. Komerční vendety proti lékařům jsou navíc pravděpodobně „zavedenou zvyklostí“ v tomto odvětví očkovací medicíny, jak poukazují zahraniční zdroje. Kdo nechce být zlikvidován tam, kde žije, ten musí mlčet, nebo souhlasit. A pokud nechcete být zlikvidováni i vy tam, kde se svými dětmi žijete, tak s tím zkrátka počítejte. A nové vakcíny proto raději obcházejte velkým obloukem. Nikdy nevíte, kolik nadnárodním kapitálem zkorumpovaných akademiků a redakčních rad odborných časopisů má skvělou živnost právě z jejich úspěšného uvedení na trh. A vašim pediatrům a ošetřujícím lékařům prosím nevyčítejte, že se bojí. Žijeme v ČR – v represivní očkovací diktatuře, která nemá v Evropě už skoro obdoby. Na jejich místě byste se možná báli úplně stejně.
ČLÁNKY DO MAILU