V ČR funguje 16 nonstop lékáren, sedm krajů nemá žádnou

Nyní se k tématu vracíme. Tentokrát jsme se ale zaměřili na lékárenskou pohotovostní službu. Tedy poskytování lékárenské péče v nočních a brzkých ranních hodinách.

Loni skončila pohotovostní lékárna na Bulovce

Přelom loňského a letošního roku v této oblasti nepřinesl tolik změn, jako tomu je u lékařské pohotovostní služby. Přesto jedna nastala a týká se metropole.

V Praze musí pacienti od 12. prosince 2022 počítat s tím, že v noci jim léky již nevydá lékárna ve Fakultní nemocnici (FN) Bulovka. Nemocnice zrušila do odvolání pohotovostní lékárenský provoz v budově 1 s tím, že lékárna funguje dál včetně víkendů, ale nově jen do 20:00.

„K omezení provozu jsme byli nuceni přistoupit z důvodu nedostatku farmaceutů,“ vysvětloval v prosinci Pavel Šroub, obchodní náměstek ředitele FN Bulovka. „Byť se dlouhodobě intenzivně věnujeme náborovým aktivitám a nabízíme velice dobré pracovní podmínky včetně motivačního příspěvku 250 tisíc korun, je velmi obtížné na trhu práce získat nové farmaceuty a obsadit je do nočních služeb,“ doplnil s tím, že mezi benefity patří i možnost ubytování včetně služebních bytů. Přesto se nemocnici dosud nepodařilo sehnat nové zaměstnance a lékárnu uvést opět do nepřetržitého provozu.

V ČR je 16 nonstop lékáren

Vyhledat seznam lékáren, jež mají otevřeno 24 hodin denně, je možné na stránkách Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) v Databázi lékáren nebo webu České lékárnické komory (ČLnK). Web SÚKL ovšem v seznamu uvádí dvě neaktuální informace, a to poskytování pohotovostní služby v lékárnách na pražské Bulovce a v jihomoravském Adamově. 

Z dat vyplývá, že celkem v ČR funguje 16 lékáren s nepřetržitým provozem. „Toto číslo se v posledních několika letech příliš nezměnilo. Lékáren v režimu 24/7 nepřibývá, což je dáno ekonomickými a personálními faktory,“ podotýká prezident ČLnK Aleš Krebs.

Přinejmenším jednu lékárnu v provozu 24/7 má sedm krajů. Nejvíce jich je v Praze, kde jich v tomto režimu funguje osm. Po dvou lékárnách je v krajích Plzeňském a Moravskoslezském. V dalších čtyřech krajích (viz tabulka na konci tohoto textu) je vždy jedna lékárna, jež slouží v noci i brzy ráno.

Například v Jihomoravském kraji funguje nonstop jen lékárna v Brně na Baštách. Kraj i Nemocnice Znojmo by sice chtěly přidat ještě jednu, ale mají podobný problém jako na pražské Bulovce. „V Nemocnici Znojmo nefunguje nepřetržitá lékárenská služba, protože ji není možné personálně pokrýt,“ vysvětluje Alena Knotková, mluvčí Krajského úřadu Jihomoravského kraje.

Protože mezi Brnem a Znojmem je více než 70kilometrová vzdálenost, což je tak na hodinu jízdy autem, snaží se nemocnice řešit situaci alespoň tím, že pacienty základními léky vybavují na urgentním příjmu lékaři. 

Tento systém využívala i při nedávném výpadku léků s ibuprofenem pro děti. „Lékaři vybavovali rodiče při ošetření na urgentním příjmu čípky s paracetamolem (ten má obdobné účinky jako ibuprofen, pozn. red.), jež předem připravovala nemocniční lékárna,“ popisuje Alena Knotková.

Přečtěte si také:

Do ČR míří mimořádná dodávka 350 tisíc balení dětských sirupů Nurofen

Legislativa sice lékařům běžně neumožňuje pacientům vydávat léky napřímo, existuje ale režim tzv. vybavení, jenž je výjimkou. Lze jej uplatňovat například právě při nočním ošetření.

„V naléhavých případech je možné řešit nákup nebo výdej léčiv v lékárnách umístěných v nákupních centrech s provozní dobou cca do 21 hodiny, popř. dnes již i nákupem volně prodejných léků v síti čerpacích stanic,“ vyjmenovává Hana Brožková z Oddělení vnějších vztahů a zahraniční spolupráce Krajského úřadu Jihočeského kraje. „Další možností je vydání léku lékařem zajišťujícím lékařskou pohotovost, a to v případech, kdy zdravotní stav pacienta ošetřeného na pohotovosti vyžaduje bezodkladné užívání léčivého přípravku a pacient si nemůže přípravek na lékařský předpis vyzvednout,“ doplňuje Hana Brožková.

Data SÚKL a lékárnické komory také ukazují, že sedm krajů nemá ani jednu lékárnu, která by fungovala přes celou noc. Kraje totiž mají sice povinnost zajistit lékárenskou pohotovostní službu, zákon o zdravotních službách už ale neříká, v jakém rozsahu, a neukládá jim ani to, aby nejméně jedna lékárna měla nepřetržitý provoz.

Kraje: Nonstop lékárny pacienti nepotřebují

„Liberecký kraj nezajišťuje provoz žádné lékárny v režimu 24/7. K útlumu tohoto režimu došlo před více než 15 lety,“ potvrzuje stručně radní pro resort zdravotnictví Libereckého kraje Vladimír Richter. Proč k tomu došlo, nezmiňuje, z odpovědí ale vyplývá, že krajskému úřadu to takto vyhovuje a změny nechystá.

„V Kraji Vysočina neexistuje lékárna s nepřetržitým provozem, ale neznamená to, že nastal nějaký problém. V průběhu týdne jsou vydávány léky v jednotlivých lékárnách. Při návštěvě lékařské pohotovostní služby nebo urgentu je pro první potřebu vydáno léčivo a následně (v otevírací době) dojde k vyzvednutí léku na předpis,“ popisuje Jitka Svatošová z tiskového oddělení Krajského úřadu Kraje Vysočina.

Mluvčí Krajského úřadu Ústeckého kraje Magdalena Fraňková absenci lékáren 24/7 odůvodňuje tím, že jich není třeba, protože v kraji nefunguje přes půlnoc ani jedna lékařská pohotovost. „Ordinační doba lékařské pohotovostní služby končí mezi 20:00 až 21:00, kdy obdobnou provozní dobu mají také lékárny umístěné v nákupních centrech minimálně ve všech okresních městech,“ sděluje s tím, že tento rozsah lékárenské péče kraj považuje za dostatečný a měnit jej není třeba. I ona dodává, že na takto nastavený systém si na kraji nikdo z pacientů nestěžoval.

Přečtěte si také:

Kde fungují pohotovosti přes noc a kde už lékaře nonstop neseženete

„Aktuálně v kraji neevidujeme žádnou lékárnu s tzv. nonstop provozem, nicméně například v rámci nemocnice v Kolíně či Benešově fungují lékárny s rozšířeným (víkendovým) provozem, kdy provozovatelem jsou tyto samotné nemocnice vlastněné krajem,“ podotýká David Šíma, mluvčí Krajského úřadu Středočeského kraje. Při zdůvodňování, proč tomu tak je, se odkazuje na blízkost Prahy. „Vzhledem ke specifickým vlastnostem kraje by bylo zajištění např. jedné lékárny s nonstop provozem z demografického pohledu zcela neefektivní,“ dodává s tím, že kraj současně neeviduje žádné podněty, které by se týkaly nedostupnosti lékárenské péče.

Lékárníci: Služba by měla být zajištěna lépe

„Takové pokrytí pohotovostními lékárenskými službami rozhodně nestačí, protože když nic jiného, nezajišťuje návaznost a časový průnik lékáren a lékařské pohotovosti tak, aby měl pacient dostupnou komplexní péči a mohl se obratem léčit,“ komentuje mapu rozmístění nonstop lékáren Aleš Krebs.

Nestačí spoléhat ani na tzv. režim vybavení pacienta na lékařské pohotovosti. „V ordinaci není možné držet širší portfolio léků, takže o tom, že by tento režim mohl nahradit lékárnu, se vůbec nebavme,“ podotýká prezident lékárnické komory. 

S tím ale nesouhlasí mluvčí Středočeského kraje David Šíma. „Poskytovatelé lékařské pohotovostní služby mají dánu povinnost mít k dispozici běžné spektrum parenterálně i perorálně aplikovaných léčiv, mastí a kapek či běžného spektra zdravotnického materiálu tak, aby se pacientům dostalo v případě potřeby plné péče,“ píše mluvčí v odpovědích pro Vitalia.cz.

Otevřít lékárnu nonstop je podle Aleše Krebse prodělečná činnost. „Kdysi, když se řešila pohotovost v Olomouci, tak jsem to počítal a vycházelo to jen z hlediska personální síly na 2,5 úvazku farmaceuta. To jsou takové náklady, že si ta lékárna nočním provozem na ně nevydělá,“ podotýká s tím, že mezi další náklady patří třeba spotřeba energií.

Část nákladů pokrývají zdravotní pojišťovny, které lékárnám v nepřetržitém provozu posílají dotaci. Jen toto ale z pohledu lékárníků nestačí. „Mít otevřenou pohotovostní lékárnu s nepřetržitým provozem není žádný byznys, ale poskytování zdravotní péče, kterou kraje mají garantovat, zajistit a poskytovat v nějaké rozumné šíři a která patří do té části péče, jež má být dotovaná,“ je přesvědčený Aleš Krebs s tím, že je důležité, aby pohotovostní lékárna byla v co nejkratší vzdálenosti od lékařské pohotovosti a ošetřený pacient nemusel překonávat velké vzdálenosti.